6. ledna 2015
Zambie
Tři studenti z města Solwezi se podělili o své příběhy a plány po studiu jednoho ze čtyř technických oborů, vyučovaných na dvou odborných učilištích v severozápadní provincii Zambie. Školní rok pro ně začal v září minulého roku, a blíží se tak čas zkoušek.
Šestiměsíční kurzy v oborech kovovýroby, tesařství a truhlářství, krejčovství a kuchařství podporuje Charita ČR v rámci programu na podporu lokální integrace bývalých angolských uprchlíků v Zambii financovaného Úřadem vysokého komisaře pro uprchlíky OSN.
Na konkrétních případech a životních situacích celkem 38 studentů a studentek lze nejlépe vidět, jaký má program vliv na jejich životy. Mnozí to v životě neměli lehké, a to z různých důvodů. Často museli přestat chodit do školy. Šance pokračovat ve vzdělávání tak zásadně mohla změnit jejich životní směr. Pro některé to bylo splnění dětských snů, pro jiné cesta ven ze špatné finanční situace či způsob, jak lépe uživit svou rodinu.
Při vyprávění příběhů konkrétních lidí si často uvědomujeme, jak málo stačí, abychom někomu pozitivně změnili život. Zde přinášíme příběhy tří studentů ze Zambie. Prosím, seznamte se s Abrahamem, Mukondou a Robbamsem!
Abraham
Abraham Zimba, 24letý mladík, má pět sourozenců a již od základní školy si přál být tesařem. Pro stavitelství se nadchl, když pomáhal svému sousedovi při stavbách. Naučil se vyrábět pálené cihly a dokázal se poprat i s dalšími potřebnými úkony. Co ho ovšem trápilo, byla skutečnost, že nevěděl, jak zastřešit postavený dům. S cílem naučit se, jak postavit dům od základů až po střechu, začal Abraham hledat možnosti, jak pokračovat ve svém studiu a získat nové zkušenosti.
Život v jeho rodném městě nebyl vůbec jednoduchý. Pracoval neoficiálně jako taxíkář, a tak se stavitelství věnovat. Proto se rozhodl odejít z rodného města a nastěhovat se k rodině své starší sestry v Mehebě. Právě tam se dozvěděl o programu Charity ČR.
Nyní Abraham jako třetí nejlepší student dokončil první semestr kurzu tesařství a truhlářství. Jeho snem je otevření vlastního podniku a pokračování ve studiu. Tentokrát se chce zaměřit na kovovýrobu, aby byl ještě kvalifikovanější a úspěšnější.
Když se Abraham zrovna neučí, pomáhá dobrovolně se stavbou kostela v Solwezi. Získává tak i praktické zkušenosti. Věří, že ho čeká zářná budoucnost, a jak sám vyjádřil: „Když pracuji ve školní dílně, připadá mi, že to není realita, ale sen.“
Mukonda
Mukonda Malichi je benjamínek skupiny studentů, které Charita ČR podporuje. V době, kdy nastoupil na odborné učiliště v Solwezi, mu bylo sedmnáct let. Mukondova rodina pochází z Angoly, ovšem on sám se narodil v uprchlickém táboře Meheba. Tam také začal chodit do školy, ovšem základní školu nedokončil, protože mu zemřela maminka. O něj i jeho sourozence se začala starat babička, která si však už nemohla dovolit posílat Mukondu do školy.
Musel se zapojit do péče o sourozence. Časem se dostal do kontaktu s rodinným přítelem, který pracoval jako tesař a vzal ho do učení. Tehdy se Mukonda dozvěděl o charitním programu v Solwezi a přihlásil se. Ačkoliv dokončil pouze sedmou třídu, jeho učitel truhlářství si jej nemůže vynachválit díky jeho zručnosti. A doporučuje ho k pokračujícímu studiu truhlářství.
Po prvním semestru má Mukonda druhý nejlepší prospěch. Nakolik bere své studium a budoucnost vážně, lze vidět na skutečnosti, že během vánoční přestávky dobrovolně pomáhal místnímu tesaři v Mehebě. Dokonce s ním pracoval na zakázce police pro kancelář Charity ČR!
Mukonda je spokojený, že se konečně může zúčastnit formálního studia tesařství, které zahrnuje i výuku teorie a rýsování. Po ukončení studia by si chtěl najít práci, aby si mohl ušetřit na otevření své vlastní dílny, kde by mohl učit další mladé lidi, a vrátit tak jiným to, co se dostalo jemu samotnému.
Robbams
Robbamse Ngalande poznáte podle žluté kšiltovky a jeho dochvilnosti. Je mu 27 let a pochází ze Zambie. Do okresu Solwezi si přišel hledat práci. Jeho dětský sen se naplnil, když získal práci v dílně kovovýroby, kde pracoval rok a půl. Jeho zaměstnavatel mu však většinu času neplatil. Pro Robbamse se tak budování vlastního života stalo velmi těžké. Když ho jeho strýc požádal, aby se přestěhoval do tábora Meheba a pomáhal mu se stavbou domu a farmou, Robbams nabídku přijal.
Jednoho dne, když se vracel z fotbalového tréninku, uviděl charitní leták s nabídkou studia v Solwezi. Okamžitě se přihlásil do kurzu kovovýroby. Nyní se snaží mít co nejlepší výsledky ve škole i při školení o podnikání, které Charita ČR v Mehebě pořádá. Podnikatelské školení je nedílnou součástí celého programu. A pokud studenti chtějí počáteční podporu v jejich podnikání, musí kurz dokončit včetně zkoušek. Robbamsovo odhodlání je opravdu velké. Dokonce v den volna přemluvil několik svých spolužáků, aby společně dělali domácí úkol a vytvořili podnikatelský plán pro svůj budoucí podnik.
Robbams bere svou budoucnost vážně a plánuje si otevřít dílnu kovovýroby v Solwezi. Tak bude konečně moci být samostatný a strůjcem svého osudu.
