Od 1. července 2014 zajišťuje Charita Česká republika v oblastech Mayukwayukwa a Meheba v Zambii soběstačnost zambijských domácností a také angolských rodin, které přicházely do Zambie jako uprchlíci již od 60. let 20. století.
Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) uskutečňuje ve spolupráci se zambijskou vládou tzv. rogram Lokální Integrace s cílem podpořit začlenění Angolanů v zambijské společnosti prostřednictvím zlegalizování jejich pobytu, zajištění jejich volného pohybu v zemi a přístupu ke vzdělání, veřejným službám, na pracovní trh atd. Program podporuje také jejich ekonomickou soběstačnost a kulturně-sociální začlenění mezi místní komunity.
Aktivity Charity ČR se zaměřují na oblasti přesídlení (anglicky zvané resettlment areas) sousedící se dvěma uprchlickými tábory Mayukwayukwa a Meheba. První jmenovaná leží v Západní provincii, v oblasti velice málo rozvinuté, geograficky odlehlé, s velmi omezenou infrastrukturou a silnicemi obecně. Tábor Meheba leží v Severozápadní provincii, v druhé nejchudší provincii v zemi, avšak s velice rychle se rozvíjející díky těžbě mědi. Samotný tábor leží v blízkosti měděného dolu Lumwana, který je jedním z největších nalezišť mědi v Zambii i ve světě. V porovnání s okolím tábora Mayukwayukwa jde tedy o živou oblast s dobrým odbytem pro zemědělské plodiny vypěstované uprchlíky.
Při návštěvě táborů Mayukwayukwa nebo Mehaby se nenaskytne obvyklý pohled na vyhublé děti, lidi žijící ve stanech nebo pod pytlovinou s logem UNHCR a obehnané ostnatým drátem. Jelikož Angolané začali v Zambii hledat útočiště před občanskou válkou již v šedesátých letech minulého století, žijí tady některé rodiny již po tři generace. Tábory tak mají ráz spíše normálního zambijského venkova s hliněnými domky s doškovou střechou a uprchlíci se snaží obstarat si obživu většinou obděláváním půdy, někteří pak obchodem nebo řemesly.
Po té, co se se situace v Angole relativně stabilizovala, většina uprchlíků se vrátila domů. Část z nich nepovažuje odchod za přijatelný, neboť se od své původní země cítí odtrženi a obávají se odmítnutí tamní společností. Jejich přesídlení z táborů do vybraných oblastí jim umožní získat půdu a zajistit si obživu.
Závislost na zemědělství znamená pro rodiny také možná rizika spojená s různými šoky, jako je nepravidelnost dešťů, sucha, nemoci rostlin atp. Výnos z polí občas sotva stačí na uživení rodiny. Charita ČR se se proto zaměřuje na zavedení různých druhů obživy pro přesídlené bývalé angolské uprchlíky a tamní zambijské rodiny. Zajistí například přístup k učňovskému vzdělání v oboru krejčovství, truhlářství nebo kovovýroba mladým lidem, bude muže a ženy ve věku od 16 do 60let školit v podnikatelských dovednostech a podporovat různé druhy nezemědělských aktivit, ze kterých budou domácnosti čerpat příjmy do rodinných rozpočtů.
Na projektu financovaném UNHCR se podílí i česká nezisková organizace Njovu o. p. s., která má bohaté zkušenosti z oblasti učňovského školství a práce s osiřelou a ohroženou mládeží v Zambii.