23. května 2016
Tiskové zprávy
Dnes začíná historicky první Světový humanitární summit OSN, jehož cílem je přijmout opatření, která umožní zmírňovat lidské utrpení a předcházet mu. Česká republika do Istanbulu, kde se dvoudenní summit koná, vysílá oficiální delegaci vedenou místopředsedou vlády Pavlem Bělobrádkem.
Vzhledem k eskalujícím humanitárním krizím, které svým rozsahem představují pro světové společenství největší humanitární výzvu od druhé světové války, vítá pět českých nevládních organizací, k nimž patří ADRA, CARE ČR, Člověk v tísni, Diakonie ČCE a Charita ČR, že se Česká republika do jednání zapojí. Tyto a další organizace sdružené ve FoRS – Českém fóru pro rozvojovou spolupráci bude na summitu zastupovat ředitel organizace Člověk v tísni Šimon Pánek.
V současné době zažívá Evropa největší příliv uprchlíků od druhé světové války a svět zároveň čelí klimatickým změnám, které ohrožují životy milionů lidí. Je důležité, aby na summitu političtí představitelé, mezi nimi například i německá kancléřka Angela Merklová či turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan, využili příležitost a posunuli se v hledání řešení k záchraně lidských životů. Komplexita problémů současného světa ovšem vyžaduje nejen jasné odhodlání na krize reagovat, ale především se zodpovědně stavět k jejich příčinám, snažit se předcházet jejich vzniku a zmírňovat jejich dopady.
„Očekávám, že jednání v Istanbulu budou skutečně konstruktivní, abychom při humanitárních katastrofách a krizích nejednali pouze reaktivně. Nutně potřebujeme dlouhodobou globální strategii prevence vzniku humanitárních krizí a musíme volit mnohem aktivnější přístup při jejich řešení,“ řekl ke své účasti v turecké metropoli místopředseda vlády Pavel Bělobrádek.
Organizace se shodují, že v souvislosti s uprchlickou krizí a s uzavřením balkánské migrační trasy je třeba společně zabránit zbytečné ztrátě dalších lidských životů, a to tlakem na ukončení ozbrojených konfliktů, prosazováním ochrany vnitřních i vnějších uprchlíků a dodržování mezinárodního práva, pomocí obětem konfliktů, politického útlaku a extrémní chudoby v místech, odkud pocházejí, bojem proti převaděčským mafiím, ale i záchranou těch, kteří se na nebezpečnou cestu vydají.
Šimon Pánek, člen oficiální delegace České republiky na summitu k tomu dodává: „Dostatečná, včas a dobře poskytovaná humanitární pomoc není jen otázkou morální povinnosti pomáhat těm, kteří pomoc nás, žijících v dostatku a jistotě, nezbytně potřebují, ale i nutný příspěvek ke stabilizaci situace v krizových regionech. Evropa je zaskočena množstvím uprchlíků, kteří zde hledají lepší budoucnost, také proto by měla masivně pomáhat lidem, které vyhání z jejich domovů nejen nebezpečí, ale také humanitární krize. Pokud jde o Českou republiku pak ochota veřejnosti přispívat na pomoc lidem v ohrožení i schopnosti českých nevládních organizací pomáhat jsou daleko před pozorností i finančním objemem, který česká vláda na humanitární pomoc věnuje. Je to škoda a podstatnější přihlášení se k naší části zodpovědnosti by ČR slušelo.“
Za klíčové z hlediska České republiky české organizace, které jsou na řadě krizových míst dlouhodobě aktivní a jejichž role je velmi kladně hodnocena, považují podporu navýšení finančních prostředků na českou zahraniční rozvojovou spolupráci a humanitární pomoc, jejich lepší provazování a větší aktivitu České republiky při hledání společných řešení stávajících krizí.
Ředitel Humanitární a rozvojové sekce společnosti Člověk v tísni Jan Mrkvička uvádí: „Mezinárodní společenství nemůže jen reagovat na katastrofy. Musíme se snažit řešit příčiny krizí skrze prevenci jejich vzniku, podporou zmírňujících opatření a posilováním odolnosti komunit. Doufáme, že politici na summitu dojdou ke shodě, že řešením není jen nouzové reagování na humanitární krize ale dlouhodobý a strategický přístup,“ doplňuje.
Summit nabízí rovněž šanci k transformování struktury a kontroly současného humanitárního systému. Lukáš Laube, vedoucí oddělení humanitární pomoci a rozvojové spolupráce Charity ČR vysvětluje: „Mezinárodní charitní síť, Caritas Internationalis, bude na summitu zdůrazňovat nutnost přibrat při řešení humanitárních krizí do hry lokální partnery. Velcí donoři by měli navýšit prostředky investované do aktivit, které vznikají odspodu přímo v místě problému. Potřebujeme dlouhodobá partnerství s místními komunitami a tréninky, které je připraví na nenadálé události a jejich dopady.“
„Ačkoli je současná migrační krize v Evropě nejsledovanějším tématem, nesmíme zapomínat na krize mimo Evropu, které nemají takovou pozornost, jakou by si svojí závažností zasloužily. V Africe, Asii i Evropě jsme svědky ozbrojených konfliktů, mezietnických střetů a přírodních katastrof v důsledku klimatických změn. Také tyto problémy je nutné aktivně řešit,“ říká Jan Dus z Diakonie ČCE.
Jan Kejzlar, ředitel české pobočky CARE doplňuje: „Od Istanbulu také očekáváme posílený politický závazek a praktická opatření na ochranu žen a dívek před násilím. Posilování ženských práv musí mít větší politickou podporu než doposud. CARE si u příležitosti summitu klade za cíl ztrojnásobit do roku 2020 své finanční prostředky na podporu žen.“
