28. února 2025
Aktuality
Demokratická republika Kongo zažívá jednu z nejhorších humanitárních krizí současnosti, která však často stojí stranou pozornosti světa. Na východě země opět propukl konflikt, jenž má devastující dopady na civilní obyvatelstvo. Přinášíme pět klíčových informací, které vám pomohou pochopit současnou situaci – od obnovení bojů a povstalecké skupiny M23 přes počty obětí a uprchlíků až po pomoc, kterou poskytuje Charita Česká republika konžským uprchlíkům v Zambii.
1. Jaká je současná situace v DR Kongo: obnovený konflikt a humanitární dopady
Po několika letech relativního klidu zachvátil východní část Demokratické republiky Kongo, zejména provincie Severní a Jižní Kivu, znovu ozbrojený konflikt. Povstalecká skupina M23 obnovila koncem roku 2021 své ofenzivy a postupně obsadila rozsáhlá území v provincii Severní Kivu. Boje eskalovaly na přelomu let 2024 a 2025 – koncem ledna 2025 dobyli rebelové M23 provinční metropoli Goma, což provázely těžké pouliční střety. Během těchto bojů zahynuly na tři tisíce lidí a mnoho dalších utrpělo zranění. Bojovníci pronikli i do ulic Bukavu, druhého největšího města východního Konga.
Situace civilistů je kritická, dochází k masovým útěkům obyvatel, rozsáhlému ničení vesnic i infrastruktury a kvůli pokračujícímu násilí je omezen přístup humanitární pomoci.
Humanitární dopady konfliktu jsou obrovské. Už před pádem Gomy žilo v jejím okolí téměř milion vnitřně vysídlených Konžanů, kteří utekli před předchozími ofenzivami M23 a přežívali v rozlehlých provizorních táborech.
Nynější vlna bojů toto číslo dále navyšuje – z domovů prchají další desetitisíce rodin, které rozšiřují stávající tábory nebo hledají útočiště ve školách, kostelech či u příbuzných. Jenom během ledna letošního roku uteklo ze svých domovů více než půl milionu obyvatel provincie Severní Kivu. Zhoršuje se i bezpečnostní situace: humanitární organizace hlásí případy rabování, sexuálního násilí a další útoky na civilisty v konfliktních zónách. Celkově se tak krize v DR Kongo řadí mezi nejvážnější na světě a vyžaduje pozornost mezinárodního společenství.
2. Kdo je skupina M23 a kdo ji podporuje?
Za eskalací stojí ozbrojená povstalecká skupina M23 (Hnutí 23. března), která vznikla v roce 2012. Jméno „M23“ odkazuje na mírovou dohodu z 23. března 2009 – tu tehdejší tutsijské milice (CNDP) uzavřely s vládou, avšak rebelové M23 obviňují vládu, že podmínky dohody nedodržela.
Už během prvního povstání proti konžské vládě v roce 2012 způsobilo hnutí M23 masové vysídlování obyvatel a obsadilo město Goma, hlavní město provincie Severní Kivu. Koncem téhož roku konžská armáda s podporou mírových jednotek OSN znovu získala kontrolu nad Gomou a stovky bojovníků M23 tehdy uprchly do sousedních zemí. Skupina však nebyla nikdy plně rozpuštěna a koncem roku 2021 zahájila novou vzpouru v provincii Severní Kivu.
Skupina M23 deklaruje několik cílů: údajně bojuje za ochranu menšin - zejména právě komunity Tutsiů - ve východním Kongu, požaduje naplnění dohod z roku 2009 a poukazuje na neschopnost vlády zajistit bezpečnost, potírat korupci a poskytovat základní služby v regionu.
Praxe M23 však jejím proklamovaným cílům odporuje. Bojovníci M23 se dopouštějí závažných porušování lidských práv, včetně masakrů civilistů, znásilňování a násilného verbování dětských vojáků.
M23 také usiluje o kontrolu nad územími bohatými na nerostné suroviny, což přiživuje konflikt s vládními silami i dalšími ozbrojenými skupinami. Provincie Severní a Jižní Kivu v okolí jezera Kivu je velkým nalezištěm vzácných minerálů - zejména koltanu, zlata a diamantů, přičemž právě koltan je klíčovou strategickou surovinou, kterou svět využívá při výrobě drobné elektroniky, jako jsou mobilní telefony nebo počítače.
Mnohé indicie naznačují, že M23 není izolovaná síla – má podporu ze zahraničí, což konflikt dále komplikuje. Zprávy OSN uvádějí, že rebelské hnutí má vojenskou podporu Rwandy, která mu dodává zbraně, munici i posily. Rwanda však jakoukoli účast popírá. Objevují se také důkazy o zapojení Ugandy – experti OSN zdokumentovali, že přes ugandské území přecházejí jednotky M23 i rwandské armády a že představitelé ugandské armády udržují s vedením M23 kontakty.
Úloha sousedních zemí tak vyvolává regionální napětí: vláda DR Kongo obviňuje Rwandu z destabilizace východního Konga a vztahy obou států jsou krajně napjaté. M23 díky vnější pomoci posílila své schopnosti a její pokračující povstání hrozí přerůst v širší regionální konflikt.
3. Kolik lidí konflikt zasáhl: oběti, vysídlení a potřeba pomoci
Obnovený konflikt v DR Kongo si vybírá těžkou daň na životech civilistů. Přesné počty obětí jsou obtížně zjistitelné, ale už samotné boje o město Goma na konci ledna 2025 připravily o život až tři tisíce lidí. Údajně od ledna zemřelo při eskalacích až sedm tisíc lidí. Civilisté trpí i jinými způsoby – mnozí přišli o své domovy, živobytí i přístup k základní péči. Ozbrojené násilí navíc často provázejí masakry a útoky na civilní cíle, které dále zvyšují počet nepřímých obětí v důsledku hladu či nemocí.
Rozsah vysídlení obyvatelstva je enormní. Ke konci loňského roku bylo v Kongu na 6,9 milionu vnitřně vysídlených osob – tedy lidí, kteří museli uprchnout ze svých domovů, ale zůstali na území státu. Jde o jednu z největších krizí vnitřního vysídlení na světě a počet nuceně přesídlených Konžanů dál roste s tím, jak pokračují boje. Jenom během ledna letošního roku uteklo ze svých domovů více než půl milionu obyvatel provincie Severní Kivu. Většina uprchlíků přežívá v provizorních táborech nebo u hostitelských rodin, často v katastrofálních podmínkách – chybí jim dostatek jídla, vody, léků i hygienického zázemí.
Celkově se humanitární situace dramaticky zhoršuje: už před nedávnou eskalací potřebovalo podle odhadů OSN humanitární pomoc přes 21 milionů obyvatel Konga, tedy zhruba čtvrtina populace.
Krize v Konžské demokratické republice má také mezinárodní rozměr, protože statisíce lidí prchají za hranice. V současnosti žije mimo území DR Kongo více než milion konžských uprchlíků – především v sousedních zemích jako jsou Uganda, Rwanda, Burundi či Zambie.
Tito lidé často opustili vše, aby si zachránili život, a v hostitelských státech nyní závisí na pomoci tamních komunit a mezinárodních organizací. Útočiště v sousedních zemích však také není jednoduché – uprchlíci čelí nejistotě, chudobě a snaží se začít znovu od nuly v cizím prostředí.
4. Uprchlíci z Konga v Zambii: jejich počet a životní podmínky
Jednou ze zemí, kam konžští občané prchají před konfliktem, je sousední Zambie. Zambie je relativně klidná a bezpečná země, která uprchlíkům poskytuje azyl již desítky let. Aktuálně zde žije přes 100 000 uprchlíků, z nichž většina pochází právě z Demokratické republiky Kongo.
V Zambii vznikly pro uprchlíky tři velké uprchlické osady – Meheba, Mayukwayukwa a nejnovější Mantapala na severu země. Tyto tábory a osady se nacházejí v odlehlých venkovských oblastech a životní podmínky uprchlíků jsou zde velmi skromné. Většina rodin žije v jednoduchých hliněných chatrčích, malých cihlových domcích nebo provizorních přístřeších z plachet.
Ačkoli Zambie poskytuje uprchlíkům bezpečí před válečným násilím, život v uprchlickém táboře či v cizí zemi je velmi těžký. Uprchlíci často dorazí jen s minimem majetku a jsou zcela závislí na podpoře státu a humanitárních organizací. Kvůli vládním omezením mají v Zambii uprchlíci omezené možnosti najít si práci, v odlehlých uprchlických osadách je navíc méně příležitostí k výdělku než ve velkých městech.
Většina uprchlíků si tak přivydělává drobným farmařením nebo zakládáním malých živností, jako jsou stánky s jídlem, šití oděvů a podobně.
5. Jak Charita Česká republika pomáhá uprchlíkům v Zambii: vzdělávání a soběstačnost
Charita Česká republika působí v Zambii už od roku 2013 a zaměřuje se na podporu uprchlíků i místních komunit, aby dokázali zlepšit své životní podmínky a postavit se na vlastní nohy v nové zemi.
Charita ve spolupráci s Úřadem vysokého komisaře OSN pro uprchlíky například poskytuje stipendia studentům z řad uprchlíků, aby mohli pokračovat ve vysokoškolském studiu a získat kvalifikaci pro budoucí zaměstnání.
Díky této podpoře se podařilo umožnit studium mladým lidem, kteří by si jinak školné nemohli dovolit – jako mladá lékařka Sigiro, jež uprchla s rodinou z Konga do Zambie a jen díky stipendiu od Charity ČR mohla dokončit medicínu.
Kromě vzdělávání se Charita zaměřuje i na obživu a ekonomickou soběstačnost uprchlíků. V uprchlických osadách pomáhá lidem rozbíhat drobné podnikání a získat pracovní dovednosti, aby se mohli v nové zemi uživit vlastní prací.
S podporou Charity vznikly například malé krejčovské dílny, nebo komunitní počítačové centrum pro výuku digitálních dovedností. „Nejradši mám na své práci to, že pomáháme lidem a zlepšujeme svoje vlastní znalosti,“ říká Fis, uprchlík z Konga a jeden ze zakladatelů centra.
V odlehlých uprchlických osadách se Charita zaměřuje také na udržitelné zemědělství. Pořádá školení pro uprchlíky v moderních zemědělských metodách, poskytuje osivo a potřebné nástroje a pomáhá farmářům adaptovat jejich hospodářství na změny klimatu.
Tyto aktivity dávají uprchlíkům naději na lepší budoucnost – umožňují jim postavit se na vlastní nohy, začlenit se do společnosti a důstojně si zajistit živobytí i v podmínkách daleko od domova.
