2. prosince 2024
Aktuality
Vánoce jsou časem dávání – a to nejen pod stromečkem. Po celém světě se lidé spojují, aby darovali radost, naději i pomoc těm, kteří ji potřebují nejvíce. Věděli jste, že v Gruzii koledníci během vánočního průvodu sbírají dary pro potřebné, zatímco děti v Zambii přinášejí dárky svým vrstevníkům v nemocnicích? Nebo že v Moldavsku nosí dárky až na Nový rok Moș Crăciun? Přinášíme vám 7 jedinečných vánočních tradic darování ze zemí, ve kterých Charita podporuje lidi v nouzi.
1. V Zambii se děti učí štědrosti už odmala
Vidět radost v očích dítěte, které právě darovalo svůj poklad někomu potřebnému - to je skutečné kouzlo zambijských Vánoc. V této subsaharské zemi, kde jsou Vánoce hluboce zakořeněným náboženským svátkem, neplatí, že jen dospělí dávají dětem dárky. Právě naopak - děti samy jsou vedeny k tomu, aby se naučily radosti z dávání. Do kostelů přinášejí dárky pro své vrstevníky z nemocnic a chudých čtvrtí.
Po bohoslužbách se lidé vracejí do svých domovů, kde pokračují ve slavnostech. Hostiny, tradiční tance a setkání s rodinou i sousedy vytvářejí atmosféru sdílení a pospolitosti. Protože materiální dárky nejsou v Zambii kvůli ekonomickým těžkostem běžné, pravá podstata dávání spočívá v jídle a lásce, které Zambijci během svátků sdílejí.
Tak jako Namenda, majitelka restaurace v uprchlickém táboře Mayukwayukwa. Díky grantu od Charity si mohla otevřít vlastní podnik. „Ráda vařím pro lidi a ještě radši jsem, když vidím, že jim chutná,“ pochvaluje si Namenda, která díky naší podpoře začala podnikat a dnes pomáhá své komunitě tím, co miluje - dobrým jídlem a péčí o ostatní.
2. Křesťané v Iráku se vrací ke kořenům
Letos si Iráčané připomněli smutný milník – uplynulo deset let od invaze samozvaného Islámského státu, který přinesl obrovskou zkázu a pronásledoval menšiny, mezi něž patřili i iráčtí křesťané. Tamní křesťanská menšina, soustředěná hlavně v oblasti Ninivských plání na severu Iráku, čelila pronásledování po staletí. Mnozí museli po invazi ISIS emigrovat, ale ti, kteří se rozhodli vrátit, dnes odhodlaně obnovují své domovy, komunity i tradice. Včetně těch vánočních.
„Když jsem letos navštívila Irák, byla jsem pozvána nejméně na tři křesťanské oslavy. Celé město se shromáždilo, aby se zúčastnilo slavnostního průvodu, po kterém následoval zpěv a hry. Děti radostně pobíhaly kolem a já jsem dokonce dostala malý dárek - dřevěnou podobiznu místního kláštera a na občerstvení čerstvou hroznovou šťávu,“ popisuje Irena Menšíková, editorka zahraničních témat z Charity Česká republika.
3. Vánoční průvod v Gruzii přináší dary pro potřebné
Věděli jste, že v Gruzii koledníci nezpívají jen pro radost, ale zároveň shromažďují dary pro ty, kteří je potřebují nejvíce? Během takzvaného průvodu Alilo procházejí účastníci ulicemi s ikonami a zpívají koledy. Zatímco procházejí gruzínskými městy a vesnicemi, tak sbírají potraviny, sladkosti a drobné dárky, které následně předávají do kostelů. Odtud putují k potřebným dětem, pacientům v nemocnicích a starším lidem.
Tradice Alilo sahá až do 5. století a ztělesňuje pravou podstatu Vánoc, které Gruzínci jako pravoslavní křesťané slaví 7. ledna. Ulice gruzínských měst ožívají hudbou a radovánkami a nasbírané dary připomínají, že i ty nejmenší projevy laskavosti mohou přinést velkou radost a štěstí.
4. Vánoce na Ukrajině připomínají odolnost v čase války
Vánoce na Ukrajině byly vždy spojené s bohatými tradicemi – od slavnostní večeře Sviata Večerja o dvanácti chodech až po zpěv tradičních koled, takzvaných koliadek. Historicky se tento svátek slavil 7. ledna podle juliánského kalendáře, ale po začátku války se mnoho Ukrajinců rozhodlo přesunout své oslavy na 25. prosince. Tento posun nebyl jen otázkou změny data; stal se symbolem národní nezávislosti v kontextu pokračujícího konfliktu.
Válka stále ovlivňuje každodenní život a pro místní jde již o třetí sváteční období poznamenané boji. Přesto si Ukrajinci pevně stojí za svými tradicemi a nacházejí v nich zdroj síly i naděje. Lidé na Ukrajině připravují dárky nejen pro své děti, ale také aktivně posílají balíčky svým příbuzným a přátelům, kteří budou trávit vánoční čas na frontě.
Organizace jako Charita Česká republika sehrávají klíčovou roli v podpoře ukrajinských komunit. Sjednocují místní i mezinárodní úsilí, aby poskytly nezbytnou pomoc – od teplého oblečení a základních potřeb až po střechu nad hlavou a vlastní obživu.
5. Mongolský Nový rok Tsagaan Sar je plný štědrosti a úcty
Ačkoli se v Mongolsku Vánoce neslaví, lunární nový rok Tsagaan Sar svou atmosférou vánoční svátky připomíná. S jedním rozdílem - dárky věnuje příchozím hostitel, který zároveň chystá velkolepou hostinu. Tsagaan Sar odráží mongolskou vřelost a pohostinnost a zároveň zdůrazňuje význam smysluplných dárků pro každého hosta. Mezi nejčastější dary patří oblečení, jídlo nebo sladkosti.
Nový lunární rok je také příležitostí projevit úctu starším. Lidé navštěvují své nejstarší příbuzné, přinášejí jim dárky a vyjadřují úctu laskavými slovy. Pro seniory mají tyto projevy úcty a laskavosti hluboký význam a připomínají, že i malá gesta mohou posilovat mezilidské vztahy a komunitní soudržnost. K novoroční tradici patří také návštěvy hrobů předků, na které se pokládají obětiny v podobě jídla a pití.
6. V Sýrii přetrvává duch Vánoc navzdory dlouhotrvajícímu konfliktu
Válka v Sýrii trvá už 13 let. I přes to zůstávají Vánoce pro tamní křesťanskou menšinu symbolem naděje a soudržnosti. Křesťané, jež patří nejčastěji k Syrské pravoslavné církvi a Řecké pravoslavné církvi, dodržují oblíbené tradice. Například když děti na Štědrý den nechávají své boty u dveří, aby je nejmenší velbloud Tří králů naplnil dárky.
Léta trvající konflikt vyhnal miliony lidí z jejich domovů a křesťanská menšina v Sýrii se tak výrazně zmenšila. Oslavy ve městech jako Aleppo nebo Maaloula, které dříve bývaly plné života, jsou dnes spíše symbolické. Mnoho rodin emigrovalo nebo bylo nuceno opustit své domovy. Ti, kteří zůstali, však Vánoce proměnili v akt odolnosti a víry. Znovu postavené kostely se zaplňují modlitbami, komunity si vyměňují skromné dárky a v prostých oslavách nacházejí sílu a naději.
V loňském roce se křesťanští představitelé z různých denominací rozhodli omezit vánoční oslavy na znamení solidarity s oběťmi bombardování v Gaze. Místo slavností se zaměřili na charitu a modlitby. Kostely organizovaly pomoc pro rodiny v nouzi, rozdávaly jídlo, oblečení a drobné dárky. Tato skromná gesta ztělesňují pravou podstatu Vánoc – soucit, laskavost a nezdolnou víru ve světlo i uprostřed temnoty.
7. V Moldavsku nosí dárky Moș Crăciun až na Nový rok
V Moldavsku mají vánoční tradice trochu jinou podobu. Moș Crăciun, moldavský Santa Claus, nenosí dárky na Štědrý den, ale až na Nový rok. Děti, často s pomocí rodičů nebo učitelů, píší dopisy s přáním jediného speciálního dárku. Tato tradice, zakořeněná v období chudoby, klade důraz na skromnost – Moș Crăciun přináší praktické dárky, jako je oblečení, sladkosti nebo drobné hračky.
V posledních letech Moldavsko ukázalo, že štědrost a laskavost neznají hranic. Když desetitisíce ukrajinských uprchlíků hledaly útočiště v této malé zemi, moldavské rodiny jim otevřely svá srdce i domovy, přestože samy měly málo. Charita Česká republika spolupracovala s místními komunitami, aby zajistila teplé oblečení, jídlo a přístřeší tam, kde to bylo nejvíce potřeba.
Štědrost, která spojuje svět
Ty nejkrásnější příběhy ukazují, že opravdová podstata tohoto svátku spočívá v dávání, které má smysl. Ať už jde o darování potřebným v Zambii či Gruzii nebo podporu válkou zasažených lidí na Ukrajině – každá z těchto tradic je důkazem, že touha pomáhat je univerzální a nezávislá na kultuře nebo náboženství.
My v Charitě Česká republika věříme, že i malé skutky laskavosti mají obrovskou moc měnit životy.
Věnujte dárek, který opravdu pomáhá
Chcete letos své blízké potěšit dárkem, který potěší i pomáhá? Věnujte Smysluplný dar. Uděláte radost svým nejbližším a zároveň pomůžete lidem, kteří to opravdu potřebují. Vybírat můžete z darů jako Soběstačnost žen, Kurz včelaření, Lepší budoucnost či Humanitární potravinový balíček.
