3. listopadu 2023
Aktuality
Probíhající válka mezi Izraelem a hnutím Hamás drasticky dopadá na civilní obyvatelstvo především v Pásmu Gazy. Ta se potýká z bezprecedentní humanitární katastrofou. O tom, jaká je dlouhodobá situace v Gaze, co se děje na místě nyní a jak pomáhá Charita, jsme mluvili s Kateřinou Velíškovou, regionální manažerkou pro Blízký východ.
Jaká je dlouhodobá situace na Západním břehu Jordánu a v Gaze?
Situace v těchto oblastech je dlouhodobě velmi složitá. Pro jejich obyvatele existují výrazná omezení možnosti volného pohybu, což omezuje nejen příležitosti cestovat za prací či studiem, ale také snižuje dostupnost základních potřeb, jako je například zdravotní péče. Životní podmínky v Pásmu Gazy jsou v důsledku mnohaleté blokády ještě komplikovanější. Z více než 2 milionů obyvatel mělo před současnou eskalací povolení cestovat za prací do Izraele necelých devatenáct tisíc lidí. Složitá je i ekonomická situace, která je pro mnohé obyvatele, především v Gaze, dlouhodobě neudržitelná. Navíc existují jen malé vyhlídky na zlepšení. V posledních letech spíš naopak dochází k postupnému zhoršování. Souvisí to i s opakujícími se periodami násilí, které vedou nejen ke zhoršení bezpečnostní situace, ale také mají významný negativní ekonomický dopad.
Vy sama jste rok žila v Jeruzalémě a studovala izraelskou a blízkovýchodní politiku na tamní Hebrejské univerzitě. Jak na svůj pobyt vzpomínáte?
V Jeruzalémě jsem rok bydlela, bylo to na přelomu let 2017 a 2018. Kromě studia jsem také v regionu hodně cestovala a dostala se i na Západní břeh Jordánu. Rozdíl mezi Západním břehem a Izraelem je zřejmý na první pohled. Už jen rozdíl v možnosti svobodného pohybu pocítí člověk takřka okamžitě. Na Západním břehu člověk přejíždí přes velkou řadu checkpointů a prochází bezpečnostními kontrolami izraelské armády. Rozdíl je ale vidět i co se týče ekonomické situace; Západní břeh je o poznání chudší.
Celá oblast je zároveň hodně fragmentovaná, po dohodách z Osla jsou v ní zřízeny tři různé zóny, které jsou ale roztříštěné, a i jejich správa není jednotná. Někde připadá pod Izrael, jinde pod Palestince, případně se o řízení dělí. Řada lidí ze Západního břehu se tak snaží hledat si práci v Izraeli. Možnosti obživy ale souvisí také s bezpečnostní situací. Při jejím zhoršení přichází mnoho lidí o zdroj své obživy. Týká se to i skupiny těch, kteří jsou závislí na cestovním ruchu, například v Betlémě.
Nejkomplikovanější je situace v Pásmu Gazy. Oblasti s jednou z největších nezaměstnaností na světě, kde takřka polovinu obyvatel tvoří děti. Jak se v oblasti dlouhodobě žije?
Gaza se potýká s obrovskou nezaměstnaností, která překračuje 45 % a mezi mladými vysokoškoláky dosahuje dokonce až k 70 %. Zároveň je z velké části dlouhodobě závislá na humanitární pomoci. Na čtyři pětiny obyvatel žijí podle OSN pod hranicí chudoby. V Pásmu Gazy pomáhá dlouhodobě řada organizací včetně OSN, které podporují poskytování humanitární pomoc, vzdělání, lékařskou a sociální péči, ale pomáhají také zajišťovat zdroje obživy a důstojné přístřeší.
V Gaze pomáhá také Charita Jeruzalém, která má trvale na místě tým stovky zaměstnanců. Zaměřuje se především na poskytování zdravotní a psychosociální péče a zajišťování dalších humanitárních potřeb. Na místě provozuje Charita vlastní kliniku a také má na patnáct mobilních zdravotních ambulancí, a pomáhá tak zajistit potřebnou zdravotní péči pro obyvatele Gazy. I Charita Česká republika se v minulosti ve spolupráci s Charitou Jeruzalém zapojila do poskytování humanitární pomoci v Pásmu Gazy. Šlo především o léky, zdravotnický materiál, potravinové a hygienické balíčky, ale také psychosociální podporu. Na Západním břehu se Charita Jeruzalém zaměřuje především na podporu zdrojů obživy.
Jaká je teď situace v Gaze a co lidé nejvíce potřebují?
Současná situace je velmi složitá. Probíhá ta nejakutnější fáze bojů, a to ovlivňuje i možnosti poskytování nezbytné humanitární pomoci v místě. Například klinika provozovaná Charitou Jeruzalém musela přerušit svoji činnost, protože jí kromě jiného chybí palivo, které je potřebné k pohánění generátorů. Charitní pracovníci poskytují omezenou zdravotní péči ve dvou tamních kostelech, kde ošetřují zraněné a pečují o ně. Zároveň na dálku stále probíhá psychosociální podpora místních obyvatel, kteří se potýkají s nedostatkem základních potřeb a jsou pod neustálým ostřelováním.
Připravují se také na poskytování bezprostřední humanitární pomoci, jako je distribuce potravinových a hygienických balíčků, léků a zdravotních potřeb. Akutní humanitární pomoc je ale teprve začátek. Devastace v Gaze je obrovská a její obnova bude trvat roky. Navíc to práce pro velké množství organizací a bude zapotřebí násobně větší množství pomoci, než momentálně do Pásma proudí.
Děkujeme za rozhovor.
