25. října 2023
Aktuality
Následky konfliktu nově vyeskalovaného konfliktu mezi Izraelem a hnutím Hamás nejvíce dopadají na civilisty. Eskalace konfliktu prohloubila už tak katastrofální humanitární krizi v Gaze. O aktuální situaci na místě jsme mluvili s naším kolegou Haroutem Bedrossianem z Charity Jeruzalém, jež v Pásmu Gazy dlouhodobě pomáhá a má na místě 100 svých zaměstnanců.
Jaká je aktuální situace v Pásmu Gazy?
Situace je zoufalá a plná strachu. Bombardování pokračuje a počet mrtvých a zraněných neustále stoupá. Bohužel většina obětí na obou stranách jsou civilisté, nevinné děti, ženy a muži. Opravdu drtivá většina jsou nevinní civilisté, kteří nemají ve válce co dělat. Také většina objektů, které jsou cílem útoků, jsou civilní budovy, nemocnice, mešity, kostely, školy nebo zdravotnická střediska. Je to naprosto šílené.
Víte, já v Charitě Jeruzalém pracuji od roku 2011. Zažil jsem proto bohužel už čtyři konflikty. Ten z roku 2014 byl nejdelší a trval 50 dní. Ale ten konflikt, který probíhá dnes, je ještě mnohem krutější než těch 50 dní dohromady. Dříve jsme také měli signály, že se k válce schyluje. Při životě v Jeruzalémě jsme na to bohužel připravení. Jenže tentokrát to bylo velmi náhlé, nikdo nebyl připraven ani na eskalaci konfliktu, ale ani na míru násilí z obou stran. Míra násilí a míra prolévání nevinné krve je opravdu krutá a neslýchaná. Je to srdcervoucí.
Jednou z dobrých zpráv, pokud se to tak dá říct, je nicméně nedávné otevření humanitárního koridoru, přes který do Pásma Gazy proudí tolik důležitá pomoc. Kamiony s humanitární pomocí přivezly jídlo a pitnou vodu, ale nepřivezly pohonné hmoty, které jsou v Gaze kriticky potřeba. V Gaze už dva týdny nefunguje elektřina, i když i ta byla před eskalací konfliktu dostupná maximálně na čtyři hodiny denně, ale dnes nemají lidé v Gaze ani to. Nemocnice sice mají generátory, ale dochází jim palivo.
Přímo v Gaze jsou také vaši kolegové z Charity Jeruzalém. Jste s nimi v kontaktu?
Ano, jsme s nimi v každodenním kontaktu. V Gaze máme na 100 zaměstnanců, většina z nich členů zdravotnických týmů. Jsou to lékaři, zdravotní sestry, laboranti, lékárníci. Charita Jeruzalém v Gaze provozuje zdravotnické středisko a v současnosti máme 15 mobilních zdravotnických týmů, které vyjíždějí poskytovat zdravotní péči do odlehlých míst lidem, kteří nemají možnost se dostat do zdravotnického centra Charity. Teď jsme samozřejmě všechny naše aktivity museli přerušit kvůli eskalaci konfliktu, protože nám to bezpečnostní situace nedovoluje. A i kdyby to bylo bezpečné, kvůli zničené infrastruktuře nebudeme moci pokračovat, dokud se situace nezlepší.
Jak vaši kolegové popisují humanitární situaci v Gaze?
Mí kolegové jsou v naprostém šoku. Jsou opravdu vyčerpaní a traumatizovaní. Každý den s nimi mluvíme, abychom jim dodali morální podporu, zeptali se jich, jak se jim daří, jestli něco nepotřebují. Slýcháme od nich velmi smutné příběhy. Sami teď potřebujeme psychosociální podporu, abychom mohli naše kolegy co nejlépe podpořit. Všichni, s nimiž mluvíme, se museli vystěhovat ze svých domovů. Ukrývají se v různých přístřeších, například i kostelech. Ale víte, co se stalo minulý týden, když na jednu z budov přiléhajících k areálu ortodoxního kostela Sv. Porfyria dopadla raketa a připravila o život na dvacet lidí. Byla mezi nimi i naše drahá kolegyně Viola se svou rodinou.
Komunikace s našimi kolegy je bohužel čím dál složitější. Kvůli útokům na telekomunikační infrastrukturu je obtížné se spojit s lidmi v Gaze telefonicky. Antén je po útocích stále méně. Příjem signálu je jedna věc, druhá je nemožnost si telefony nabít kvůli odstřiženým dodávkám elektřiny. Lidé v Gaze jsou zvyklí na využívání generátorů, ale ty potřebují palivo a to dochází.
Co teď lidé v Gaze nejvíce potřebují?
Zajištění všech základních potřeb. Potřebují jídlo, potřebují čistou pitnou vodu, která v Gaze rychle dochází. Potřebují elektřinu a palivo pro generátory, zejména pro nemocnice, kterým palivo nedostačuje. V Gaze je také nedostatek léků, představte si, že zranění lidé nemůžou dostat léky na uklidnění nebo proti bolesti.
Většina lidí v Gaze musela opustit své domovy. Počet vysídlených lidí stoupl na 1,4 milionu. Tito lidé potřebují přikrývky, matrace, hygienické potřeby, potravinové balíčky. Samozřejmě potřebují také okamžitou zdravotní a psychosociální pomoc. Charita Jeruzalém je připravena tuto pomoc zajistit, jakmile to bezpečnostní situace dovolí. Naši kolegové jsou dobře vyškoleni pro práci v nouzových situacích. Už dříve jsme jim poskytli balíčky první pomoci a nějaké základní léky, aby je mohli v nouzových situacích distribuovat. Ale je to samozřejmě jen kapka v moři, co mohou dělat. I oni jsou velmi traumatizovaní a musejí se vyrovnávat s následky konfliktu.
Je něco, co byste ještě chtěl dodat nebo zmínit?
Chtěl bych říct, že si moc vážíme vaší podpory. Obzvláště chci zdůraznit, že nejde o peníze, ale jde o poselství pro Gazu a pro lidi ve Svaté zemi. Je pro ně důležité vidět a slyšet, že existují lidé, kterým na nich záleží. Že nejsou sami. Víte, je to takové malé světlo na konci tunelu. Je to malá naděje, kterou dáváme lidem, že tam venku jsou ještě dobří lidé, kterým na nich záleží. Protože tito lidé, lidé v Gaze a zejména děti, vyrostli ve válce. Mluvíte s dvanáctiletým chlapcem, který zažil už čtyři války. Je to opravdu šílenství. Takže moc děkuji za podporu všem, kteří na místní obyvatele nezapomněli.
