5. října 2021
Aktuality
Odklon od poskytování péče ve velkých ústavech započal v Gruzii již v roce 2011. K plné transformaci ústavní péče na domácí a jí obdobnou však ještě nedošlo. Charita Česká republika se v loňském roce podílela ve spolupráci s gruzínským Ministerstvem zdravotnictví na vypracování podrobné strategie a jízdního řádu, které povedou k plné deinstitucionalizaci sociální péče v Gruzii. Zároveň se zavázala zajistit síť komunitního bydlení a služeb pro osoby s postižením, které v současné době žijí ve dvou velkých státních ústavech. Práce Charity v této oblasti je možná díky finanční podpoře od České rozvojové agentury.
Konec ústavní péče dává smysl
Každý člověk má právo na to žít v důstojných podmínkách a být plně začleněn do společnosti. Situace pro lidi s postižením je ale v Gruzii stále nepříznivá. Většina z těch, kterým zajišťuje péči stát, žije v rozsáhlých ústavech, kde často dochází k porušování práv klientů i zanedbávání jejich individuálních potřeb a přání.
Na podnět Agentury státní péče při Ministerstvu zdravotnictví Gruzie přišla v roce 2020 Charita Česká republika se strategií a konkrétní plánem na deinstitucionalizaci péče v zemi. Ve spolupráci s experty a partnery identifikovala hlavní oblasti, na které je třeba se zaměřit, a potřeby těch, kteří v současnosti péči v ústavních zařízeních využívají, a iniciovala legislativní změny. Díky tomu se již začátkem roku 2022 budou moci první klienti rozsáhlých ústavů v Dusheti a Martkopi přestěhovat do dvou nových komunitních domů rodinného typu, které jsou v současné době v rekonstrukci.
Na konci nastartovaného procesu bude 112 dospělých osob s postižením žít v běžných domech rodinného typu a budou mít k dispozici veškerou potřebnou péči a služby přímo ve své komunitě. Bude tak možné respektovat jejich individuální přání a potřeby.
Komunitní domy rodinného typu pro osoby s postižením
Maia Shishniashvili je zakladatelka organizace Hand in Hand (Ruku v ruce), která se věnuje sociální inkluzi, zároveň předsedá Koalici rodičovských organizací a je jednou z členek expertního týmu Charity Česká republika. Podle jejích slov je přechod od velkých ústavů k alternativním způsobům individuální péče naprosto klíčový. Péče v malých komunitních domech rodinného typu a další obdobné služby totiž dokáží zajistit, aby se k jednotlivým klientům přistupovalo s ohledem na jejich individuální zájmy, potřeby, přání, povahu i schopnosti a možnosti.
Je podle ní nezpochybnitelné, že by služba neměla klientovi diktovat, co je pro něj podle ní nejlepší. Právě naopak. Poskytnutá péče by měla klientům zajistit kvalitní život, respektovat jejich práva a individuální přání.
„Před několika lety jsem si vzhledem ke stavu svého syna uvědomila, že se musím začít věnovat tomu, aby mohl jednou žít důstojný život i beze mě. Lidé, kteří mají nějaké speciální potřeby, musí zůstat žít v běžné společnosti jako všichni ostatní. To je moderní, důstojný a správný přístup. Služba, kterou poskytuje Charita Česká republika díky podpoře České rozvojové agentury, nabízí klientům život v domech rodinného typu. Zajišťuje tak, aby nedošlo ke ztrátě individuality a odosobnění, ale aby mohl každý člověk žít v běžné společnosti,” vysvětluje Shishniashvili.
Role státu v deinstitucionalizaci
Veřejná ochránkyně práv v Gruzii, Nino Lomjaria, často mluví o nutnosti deinstitucionalizace a ochraně práv lidí s postižením. Podle jejích slov jsou tato práva často porušována a tito lidé mnohdy nemají ani adekvátní přístup ke vzdělání nebo na trh práce. Lomjaria zároveň připomíná, že ve velkých ústavech nezřídka dochází k násilnostem mezi klienty.
Meri Maglaperidze, ředitel Agentury státní péče, vysvětluje, že i přes velkou snahu se za posledních několik let nepodařilo zajistit klientům velkých ústavů v Dusheti a Martkopi kvalitní služby. „Tyhle obrovské instituce neposkytují prostor pro individuální péči. Bydlí v nich pospolu na 70 lidí, což má negativní dopad na každého z nich. Zvyšuje se také riziko násilí. Je naprosto zásadní, aby přišla systémová změna, protože existuje bohužel řada lidí s postižením, kteří nemají možnost žít v rodině. Potřebují ale péči rodinného typu a svůj domov. Od toho je potřeba se odrazit. Tento projekt je pro nás velmi významný a Charita Česká republika patří mezi naše nejdůležitější partnery,“ říká Maglaperidze.
Zároveň zdůrazňuje, že je důležité se zaměřit na nový způsob práce s klienty a jejich potřebami. Důraz by neměl být jen na posouzení zdravotního stavu, ale také na individuální zájmy a přání klienta. Díky spolupráci s Charitou Česká republika se Agentuře státní péče podařilo zanést tyto principy do praxe. Maglaperidze věří, že malé komunitní domy rodinného stylu, které vznikají v rámci aktivity Charity, se stanou jakýmsi vzorovým modelem toho, jak by měla péče o lidi s postižením v Gruzii vypadat.
„I přes veškeré úsilí, které Charita Česká republika a Česká rozvojová agentura věnují řešení péče o lidi s postižením v Gruzii, leží hlavní zodpovědnost za celý proces na Gruzii samotné,“ doplňuje Irine Oboladze, která pracuje v kanceláři ombudsmanky. Je zřejmé, že jeden projekt na změnu celého systému nestačí a je zapotřebí, aby se země po jeho skončení dokázala sama zajistit moderní a důstojnou péči o všechny osoby s postižením, které nemají možnost žít ve vlastních rodinách.
Charita Česká republika – ochránce práv osob s postižením
Program rozvoje sociálních služeb pro dospělé lidi s postižením v Gruzii, který Charita Česká republika v zemi započala, je od roku 2020 financován Českou rozvojovou agenturou. Jeho cílem je nejen nastavení pevného rámce komunitní péče rodinného typu o osoby s postižením, ale také rozvoj dostatečné a adekvátní infrastruktury služeb a osvěta o významu deinstitucionalizace. Přirozeným vyústěním je přesun klientů velkých ústavů do komunitních domů, které se jim stanou skutečným domovem a kde je pro ně zajištěna individuální péče rodinného typu. Do tohoto konkrétního programu je zapojeno 47 klientů ústavu v Dusheti, 68 klientů ústavu v Martkopi a 115 zaměstnanců těchto dvou velkých zařízení.
„Účast v procesu deinstitucionalizace znamená pro Charitu Česká republika velkou zodpovědnost a vyžaduje komplexní přístup. V našem programu nejde jen o to podpořit tento proces v Gruzii a zlepšit životy konkrétních lidí žijících ve velkých ústavech, ale usilujeme také o změnu celospolečenského vnímání této problematiky,“ prohlásila Tamar Kurtanidze, projektová manažerka Charity Česká republika. „Celý tento proces potřebuje svůj čas i změnu postoje celé společnosti. Je důležité, aby si lidé uvědomili, že všichni mají stejné právo být rovnoprávnými a plnohodnotnými členy společnosti, využívat stejné výhody a zapojovat se do veřejného života. Jsem moc vděčná, že se Česká rozvojová agentura podílí na financování právě takto důležité celospolečenské proměny,“ dodává Kurtanidze.
Úvodní fotografie: Fotografie od uživatele Marcus Aurelius ze služby Pexels
