Charita Česká republika působí v Moldavsku od roku 2004 a za dobu své práce v zemi uskutečnila více než 20 projektů. Zaměřujeme se hlavně na sociální služby spojené se zdravotnictvím, které v posledních měsících dostává obzvlášť zabrat. Moldavsko je země ekonomicky i politicky velmi specifická. Právě o jejích zvláštnostech i krásách, a o působení Charity v Moldavsku, jsme mluvili s manažerem Charity ČR pro Moldavsko, Stanislavem Butorinem.
Jaká je dnes situace v Moldavsku i vzhledem k pandemii covidu-19?
Obecně se dá říct, že vzhledem k historii na tom Moldavsko není ekonomicky úplně nejlépe. Přechod na tržní ekonomiku byl poměrně náročný a stále je v zemi spousta problémů. Ty se ale dají řešit právě třeba projekty rozvojové spolupráce, na kterých v Moldavsku pracujeme nejen my. Velkou roli hraje například Rumunsko nebo Rusko. Je to vidět třeba na situaci kolem pandemie covidu-19. Ta v Moldavsku není tak špatná jako v jiných zemích, denní nárůst nakažených není nijak vysoký, dokonce už se v zemi začalo s očkováním – vakcíny darovalo jak Rusko, tak Rumunsko.
Když už mluvíme o Rumunsku, napadá mě, že mimo ekonomiku je v zemi také další obrovská výzva, tou je ekonomická migrace. Protože má velká část moldavské populace i rumunské občanství, je pro ně snazší zemi opustit a hledat práci třeba v rámci Evropské unie. Moldavsko se ale kvůli této jednosměrné migraci dostává do náročné situace, protože většinou odcházejí mladší ročníky.
Jak konkrétně pomáhá v Moldavsku Charita Česká republika?
V současné době máme v zemi dva projekty, které jsou financovány Českou rozvojovou agenturou. Naší doménou v Moldavsku je sociální a zdravotní péče, kterou pomáháme zajistit a zkvalitnit i díky jednomu z těchto projektů. Chceme v rámci něj vytvořit novou profesi pečovatele. Pochopitelně tedy projekt zasahuje až na legislativní úroveň, ale snažíme se i o předání zkušeností v této oblasti z Česka, třeba co se týká kvality služby.
Druhý projekt se týká takzvané delegované spolupráce, prostřednictvím které zlepšujeme sociálně-zdravotnickou péči na obou březích Dněstru. Cílem je budování důvěry mezi regionem Podněstří a moldavskou stranou, jejich vzájemné vztahy totiž nejsou ideální. V Podněstří chceme vybudovat centrum pro poskytování domácí péče, a protože z jiných oblastí Moldavska máme v těchto aktivitách bohaté zkušenosti, předáváme je dál. Na tomto projektu spolupracujeme s asociací Homecare, Českou rozvojovou agenturou, a Německou rozvojovou agenturou. V rámci projektu ale opět musíme proniknout na legislativní úroveň, těsně proto spolupracujeme s místní samosprávou a ostatními zainteresovanými stranami. Tento projekt je specifický, je to pro nás docela výzva.
Spolupracuje Charita v Moldavsku ještě s dalšími organizacemi? Proč je tato spolupráce důležitá?
Opravdu exkluzivní spolupráci máme s Homecare, to je partner, který se podílí téměř na všech našich projektech. V loňském roce jsme společně zakoupili a rekonstruovali centrum domácí péče v Kišiněvě. Z místních organizací je to ještě například Asociace zdraví a sportu, jejíž neocenitelnou pomoc jsme využili při práci v Podněstří. Obě tyto organizace jsou nepostradatelné zejména proto, že znají kontext Moldavska. Mohou nám tak pomáhat i co se týče právních úkonů, ale samozřejmě i s náplní projektů jako takovou. Pak ještě spolupracujeme se slovenskou Charitou a Německou rozvojovou agenturou, ale určitě se nebráníme rozšiřování spolupráce s dalšími zahraničními organizacemi. Často také komunikujeme s ambasádami a příslušnými ministerstvy, protože jim můžeme poskytnout podnětné informace k tomu, na co se v zemi zaměřit.
Co dalšího chystá Charita ČR v Moldavsku na podporu rozvoje země?
Teď právě připravujeme dva projekty, z nichž jeden se týká zlepšení infrastruktury odpadového hospodářství v obci Criuleni. Druhý projekt je podaný k Evropské komisi a zaměřuje se na vybudování sociálních kantýn. Moldavsko není nijak bohatá země, koronavirus tomu navíc moc nepomohl. I když existuje podpora ze strany vlády, tak je většinou pouze finančního rázu, nikdo moc neřeší potřebu opravdu rozdat potraviny, navíc se situací kolem pandemie je to ještě o něco komplikovanější. Protože máme zkušenost se sociální péčí, tento program tak navazuje na naše dosavadní působení v zemi, a pravděpodobně by probíhal ve spolupráci s centry poskytování domácí péče.
Vidíte ještě nějaký prostor pro zlepšení? V čem leží budoucnost rozvojové spolupráce v Moldavsku?
Je to hlavně infrastruktura na všech úrovních a v různých oblastech. Některé regiony jsou na tom hůře než zbytek Moldavska – je to právě třeba Podněstří, ale i oblast Gaugázie. Myslím, že by bylo dobré zapracovat i na cestovním ruchu. Moldavsko je proslavené výrobou skvělého vína, dokonce se řadí k zemím s největší hustotou vinic na světě. Protože ale v zemi, jak jsem říkal, chybí infrastruktura, moc turistů tam nezavítá. Což je škoda, protože je co k vidění, a vinařství má podle mě v tomto směru velký potenciál. V Gruzii jsme například podporovali výrobce vína i cestovní ruch, možná je to tedy směr, kterým bychom se mohli ubírat i v Moldavsku, a rozšířit tak zase o kousek pole naší působnosti.