23. října 2023
Aktuality
Gaza, pás izolované země o rozloze menší než Praha, na kterém žije na 2,3 miliony lidí. Jedna z nejvíce zalidněných oblastí planety - navíc v uzavřeném prostoru. Pásmo Gazy bývá přirovnáváno k „věznici pod širým nebem“, jeho obyvatelé dlouhodobě nemají zajištěné základní potřeby, které neustále rostou. Jak vypadá život v Gaze, s čím se tamní obyvatelé musí potýkat a jak situaci zhoršila nedávná eskalace konfliktu?
Dlouhodobá humanitární katastrofa
Pásmo Gazy bývá přirovnáváno k „věznici pod širým nebem“. Hustě osídlená enkláva je 41 kilometrů dlouhá a 10 kilometrů široká, ohraničená Středozemním mořem, Izraelem a Egyptem. Celá Gaza je obehnaná ostnatým drátem a zdí, ke které je zakázáno se přiblížit na 100 metrů. Izrael kontroluje hraniční přechody a Palestincům umožní Gazu opustit pouze v „extrémně vzácných případech“, jako jednodenní pracovní síla nebo při ohrožení života. Omezení pohybu se přitom nevztahuje na Izraelce, židovské osadníky a cizince, kteří mohou svobodně cestovat do a z pásma Gazy.
Potřeby místního obyvatelstva jsou dlouhodobě neuspokojené a neustále rostou. Školy praskají ve švech a základní infrastruktura jako elektřina, voda, hygienická zařízení nebo sociální služby dlouhá léta nedostačují. Elektřina bývá k dispozici pouze několik hodin denně a spousta lidí nemá dostatečný přístup k čisté vodě.
Více než 60 procent populace Gazy dlouhodobě žije v chudobě. Míra nezaměstnanosti patří k nejvyšším na světě a dosahuje až 45 procent.
Polovinu obyvatel Gazy navíc tvoří děti a dospívající, až 40 procent je mladších 14 let. Mají přitom jen malé nebo žádné vyhlídky na lepší budoucnost či přístup za hranice Pásma Gazy.
Eskalace konfliktu ze 7. října dramaticky zhoršila už tak neúnosné životní podmínky pro obyvatele Gazy. Od začátku eskalace přišlo o život více než 5000 lidí v Gaze, z toho přes 2000 dětí. Zraněných je přes 14 tisíc. Když Izrael v reakci na útok Hamásu vyzval obyvatele Gazy k evakuaci ze severní části oblasti, lidé neměli kam jít, ani se kde schovat. Podle OSN izraelské nálety poškodily nebo zničily 40 % obydlí v Gaze a z velké části oblasti se staly ruiny.
Obyvatelé Gazy nemají přístup k elektřině, vodě, pohonným hmotám, potravinám ani lékům, což výrazně prohloubilo humanitární krizi v oblasti. „Napětí stále roste a více a více nevinných lidí platí tu nejvyšší cenu, jak ukazuje dramatický počet úmrtí a zkázy v Gaze,“ píší ve svém prohlášení patriarchové a hlavy církví v Jeruzalémě.
Kdo Gazu ovládá a kontroluje?
V roce 2007 se vlády nad pásmem Gazy ujalo radikální hnutí Hamás, které sesadilo palestinskou samosprávu, jež stále vládne v druhé palestinské oblasti na Západním břehu Jordánu. Od stejného roku je oblast Gazy pod dlouhodobou pozemní, leteckou a námořní blokádou Izraelem. A to navzdory výzvám OSN a lidskoprávních organizací, jež upozorňují na zničující dopad blokády na životy civilistů. Podle OSN a dalších organizací je pásmo Gazy stále pod vojenskou okupací Izraelem.
Mezi lety 2008 až 2023 před současným konfliktem zabily podle OSN letecké údery na okupovaných územích 6407 Palestinců, z toho 5360 v Gaze. Za stejné období bylo zabito 308 Izraelců.
V reakci na tragický útok ozbrojenců hnutí Hamás ze 7. října, který zabil na 1400 obyvatel Izraele, odstartoval Izrael odvetné bombardování pásma Gazy. Neustávající bombardování způsobilo v Gaze humanitární katastrofu a uvěznilo přes dva miliony Palestinců na území, ze kterého není kam utéct.
Přerušení humanitární pomoci prohlubuje krizi v Pásmu Gazy
Při eskalaci konfliktu byly přerušeny dodávky humanitární pomoci do Gazy, a to včetně pitné vody i elektřiny. Nemocnice tak mohou fungovat jen několik hodin denně a závisí na energii z generátorů.
Na humanitární pomoci byla přitom naprostá většina obyvatel Gazy závislá už před eskalací konfliktu. Izrael kontroluje rybolov a kvůli dlouhodobé blokádě a hustému osídlení nejsou obyvatele Gazy schopni si vypěstovat dostatek potravin.
Humanitární situace v Gaze tak byla už před eskalací konfliktu naprosto zoufalá. Izrael navíc odmítá do oblasti vpustit humanitární pomoc, dokud Hamás nepropustí izraelské rukojmí, jež v Gaze drží od útoku ze 7. října. Po třinácti dnech se podařilo vyjednat omezené dodávky humanitární pomoci přes egyptský přechod Rafáh. Právě tudy se do Gazy dostalo prvních dvacet kamionů s humanitární pomocí. Tato pomoc ale nedostačuje. V pásmu Gazy potřebuje urgentně humanitární pomoc více než 1,6 milionu lidí. Aktuální pomoc odpovídá pouhým čtyřem procentům objemu pomoci, která do Gazy putovala před eskalací konfliktu. Podle OSN je nezbytné zvýšit humanitární pomoc alespoň na 100 kamionů denně.
Kvůli nedostatečnému přístupu k čisté vodě se v pásmu Gazy zvyšují případy planých neštovic, svrabu a průjmu. Pokud nedojde ke zlepšení situace, výskyt těchto onemocnění bude kvůli katastrofálním hygienickým podmínkám nadále narůstat.
V pásmu Gazy je na 1,4 milionu obyvatel, kteří museli opustit své domovy. Více než půl milionu se jich ukrývá v nouzových přístřeších. V Gaze nejsou žádné civilní protiletecké kryty, většina obyvatel tak hledá bezpečí v nemocnicích, kostelech či školách. Bohužel ani těm se útoky nevyhýbají.
Při leteckém útoku na jednu z budov přiléhající k řeckému pravoslavnému kostelu sv. Porfyria, který sloužil jako azyl pro 500 lidí, přišla o život naše kolegyně z Charity Jeruzalém, šestadvacetiletá Viola a její malá dcera a manžel. Mezi obětmi byla sestra Violy a její dvě děti. Několik dalších osob údajně zůstalo uvězněno pod troskami. Budova spojená s kostelem, který je jedním z nejstarších v Gaze, se podle řeckého pravoslavného patriarchátu zřítila při explozi, kterou způsobily izraelské raketové údery.
Kostel Sv. Porfyria sloužil nejenom jako místo pro bohoslužby, ale také centrum humanitární pomoci, odkud se distribuovalo jídlo, oblečení a zdravotní péče vysídleným lidem a zranitelným obyvatelům.
Pomoc Charity v Gaze
V Pásmu Gazy dlouhodobě pomáhá naše sesterská organizace Charita Jeruzalém. Zaměřuje se především na poskytování zdravotních služeb, ať jde o zajištění primární péče, terénních zdravotních služeb, ošetřování zraněných či podporu správné výživy dětem trpícím chudokrevností, která v Gaze představuje častý zdravotní problém. Charita Jeruzalém zajišťovala také psychosociální péči, zejména pro děti žijící v ozbrojeném konfliktu.
Vzhledem k rozsáhlému a neustávajícímu bombardování ale musela svoji pomoc kvůli bezpečnosti dočasně přerušit. Její zaměstnanci však stále zůstávají v pásmu Gazy. Jakmile to bezpečnostní situace dovolí, pracovníci Charity Jeruzalém se chystají obnovit své zdravotní služby a zajistit pomoc zraněným i dlouhodobě nemocným obyvatelům.
V minulosti v pásmu Gazy pomáhala také Charita Česká republika, a to zejména palestinské mládeži s přístupem na pracovní trh. Podpořili jsme také palestinské ženy se zakládáním vlastních živností, aby dokázaly zajistit živobytí pro své rodiny.
