22. února 2024
Aktuality
Jaké to je poskytovat humanitární pomoc lidem v bezprostřední blízkosti válečné fronty? Jaká jsou rizika práce na válkou zmítané Ukrajině? To v rozhovoru přibližují Philipp Francke a Julia Pogribna z humanitární organizace New Dawn, se kterou spolupracujeme při pomoci lidem na Ukrajině.
DARUJTE NA CHARITA PRO UKRAJINU
Na Ukrajině pomáháte od samého počátku války. Jak se pomoc změnila od ruské invaze v roce 2022?
Philipp: V roce 2022 jsme se zaměřovali hlavně na zajištění základní humanitární pomoci, tedy na dodávky potravin a nejzásadnějších potřeb. Zatímco teď se naše aktivity přizpůsobují měnící se situaci. Na frontových liniích patříme mezi jednu z mála organizací, která má potřebné kompetence, bezpečnostní školení a hlavně také podporu vojenské správy a dalších důležitých orgánů. Oblasti v bezprostřední blízkosti fronty jsou velmi nebezpečné kvůli ostřelování a výbuchům, které komplikují poskytování pomoci lidem, kteří v těchto oblastech žijí.
V osvobozených oblastech a v blízkosti fronty nyní rekonstruujeme domy, školy, nemocnice, vyměňujeme okna a opravujeme střechy. V zimě rozdáváme topivo a pomáháme s přípravou na chladné počasí. Rekonstruujeme důležitou infrastrukturu, jako je kanalizace, potrubí, vrty pro zásobování vodou, zemědělské zavlažovací systémy. Samozřejmě pouze v oblastech, které již byly odminovány. Ukrajina přitom patří mezi nejvíce zaminovaná místa na světě. Takže naše aktivity jsou momentálně více přizpůsobeny základním potřebám s ohledem na obnovu zdrojů obživy. Oblasti Mykolajivu a Chersonu jsou obrovské a válka je těžce zasáhla. Zajištění humanitární pomoci tady bude potřeba ještě po mnoho let.
Kde přesně dnes na Ukrajině pracujete? A jak často navštěvujete komunity, kterým pomáháte?
Philipp: Sídlíme v Oděse. Důvod, proč zde zůstáváme, je zcela zřejmý. Dlouhou dobu, ale bohužel už ne teď, byla Oděsa poměrně bezpečná. Máme zde velké sklady. Také jsme hned blízko hranic, což je pro nás zásadní, protože kamiony, které denně přivážejí dodávky humanitární pomoci z Evropy, spíše přijedou do relativně bezpečného regionu. To je pro nás důležité, protože logistika uvnitř Ukrajiny je komplikovaná. A naše týmy v terénu působí hlavně ve venkovských oblastech osvobozené Mykolajivské a Chersonské oblasti.
Yulia: Komunity, které podporujeme, navštěvujeme téměř každý den, zejména od té doby, co jim společně s Charitou Česká republika pomáháme s přípravou na zimu a chladné počasí. Celkem podporujeme 21 obcí v Mykolajivské a Chersonské oblasti.
Philippe, můžete přiblížit, co vás vedlo k rozhodnutí přijet na Ukrajinu a začít tady pomáhat? Jak vznikla organizace New Dawn, prostřednictvím které lidem na Ukrajině pomáháte?
Philipp: Pocházím z Německa a jsem členem Řádu svatého Jana. Na začátku ruské invaze na Ukrajinu jsme se setkali s dalšími členy řádu a hledali jsme řidiče pro rozvoz humanitární pomoci. I když to bylo zprvu poměrně chaotické, každý se snažil nějak pomoci. To byl začátek všeho - první velký konvoj sedmi dodávek a autobusů s léky a humanitární pomocí. Nechtěl jsem ale tyto dodávky doručit pouze na hranice, kde se pomoc jen hromadila. Zkoumal jsem mapu a dostupné informace a zjistil jsem, že na jih Ukrajiny se pomoc téměř vůbec nedostává. Po chvilkovém pátrání jsem narazil na Yulii, která v tu dobu už měla k dispozici řadu vyškolených dobrovolníků, kteří chtěli Ukrajině pomoci. Já, jakožto zástupce několika potravinářských podniků v Bruselu, jsem mohl pomoci se sháněním finančních prostředků. Setkali jsme se s Yulií na ukrajinských hranicích a domluvili jsme se na spolupráci, aby naše pomoc byla co nejvíce efektivní. Velmi rychle jsme získávali další podporu a finanční prostředky od evropských institucionálních i soukromých dárců. Tak se zrodila organizace New Dawn.
Kolik lidí v současnosti pro vaši organizaci pracuje?
Philipp: Máme přibližně 25 stálých zaměstnanců. A každý den nám pomáhá kolem 70 až 80 dobrovolníků. Náš tým - zaměstnanci i dobrovolníci - pracuje opravdu tvrdě už téměř dva roky ve dne v noci. Získali jsme díky tomu specifické zkušenosti, které jsou v nevládních organizacích na jihovýchodě Ukrajiny zcela ojedinělé. Znamená to, že můžeme efektivně pracovat na projektech, které jsou jinak pro mladší organizace příliš komplikované - kvůli pracovní síle, potřebným školením, znalostem i administrativním kapacitám.
Už rok spolupracujete s Charitou Česká republika na Ukrajině. Jak tato spolupráce začala a jak se vám s Charitou pracuje?
Yulia: S Charitou jsme začali spolupracovat v lednu roku 2023. V té době uplynuly 3-4 měsíce od osvobození Chersonu a my jsme se aktivně zapojili do pomoci zasaženým komunitám - distribuovali jsme stavební materiál a základní humanitární pomoc: potraviny, hygienické balíčky. Mnoho lidí v Chersonské a Mykolajivské oblasti mělo zcela zničené domy a veškeré vybavení jejich domácností bylo buď rozkradeno, nebo zničeno. Lidé tak potřebovali téměř vše. Původně jsme se s Charitou domluvili na spolupráci při distribucích na šest měsíců, později jsme ji prodloužili na rok. Když v červnu došlo ke zničení přehrady Nová Kachovka, Charita se okamžitě zapojila do pomoci a poskytla dva významné dary, díky kterým jsme mohli zakoupit čluny, motory, potraviny a generátory. Také jsme ve spolupráci s Charitou provedli 5 vrtů, čímž jsme plně napojili město Snigurivka na vodovod, který byl po povodni způsobené výbuchem přehrady zcela zničen. Zajistili jsme také mobilní toalety, protože hygienická situace byla katastrofální - nefungovala kanalizace. Také jsme pro obyvatele Snigurivky zakoupili kompaktní traktory, které pomohly při čištění přístupových cest. Ve velkém jsme distribuovali hygienické a potravinové balíčky lidem, kteří byli (a většinou stále jsou) odříznutí od obchodů a nemají možnost si sami zajistit základní potřeby. V pomoci lidem v této oblasti spolupracujeme s Charitou dodnes, nedávno jsme například vyvrtali další dvě studny.
To vše položilo základy silného partnerství, protože Charita dokázala ocenit naše zkušenosti a práci na Ukrajině. A my si vážíme podpory a flexibility Charity Česká republika.
Lidé chtějí žít doma
Proč někteří lidé stále zůstávají v rizikových oblastech na Ukrajině? Předpokládám, že většina obyvatel se přestěhovala do bezpečnějších regionů.
Philipp: Existuje mnoho důvodů, proč lidé z rizikových oblastí neodcházejí. Prvním a důležitým důvodem je, že Ukrajinci milují svůj domov a svou zemi. Za druhé za tím často stojí rodinné důvody, například rodiče nechtějí odejít, ale nemůžou zůstat sami. Další lidé často prostě nevědí, kam jít, případně nemají peníze na to, aby se kamkoli přestěhovali. Pro spoustu lidí není řešením odejít na západ země, protože je tam těžké najít práci. Místní přitom chtějí něco dělat, jsou to velmi aktivní lidé.
Při návštěvách komunit blízko fronty se setkáváme s mnoha různými situacemi. Spousta mladých rodin samozřejmě odešla hned na začátku invaze. Stále se ale najdou vesnice, kde žijí rodiny s malými dětmi. Některé rodiny se raději vrátily do zničených domů, než aby zůstávaly v Německu nebo Francii, protože se tam necítily doma. A pak je tu samozřejmě spousta starších lidí.
Jak lidé reagují na pomoc, kterou jim vaše týmy poskytují? Co místní aktuálně nejvíce potřebují?
Philipp: Situace se neustále mění. Těsně po osvobození Chersonu byli lidé zpočátku velmi hrdí a šťastní, zároveň ale traumatizovaní a celkově byla situace velmi komplikovaná. Lišilo se to také vesnici od vesnice. V některých vesnicích lidé plakali radostí, že jsme konečně přišli. Jinde byli zmatení, nevěděli, kdo jsme a co se děje. Někdy si například mysleli, že jsme politická organizace. Teď bývají lidé většinou velmi vděční.
Zatímco v roce 2022 jsme dodávali hlavně potraviny a hygienické balíčky, v roce 2023 se situace postupně měnila, jak už jsem zmínil. Základní životně důležitou pomoc potřebuje už jen několik odlehlých vesnic, které nemají přístup k obchodům anebo je to pro ně příliš nebezpečné. Celkově je ale dostupnost potravin v oblasti pokryta. Směřujeme tedy k dalšímu typu pomoci a některým naléhavějším potřebám, jako je boj s chladným počasím a tmou, oprava rozvodů elektřiny nebo vodních zdrojů a podobně. To je i součástí našich aktivit ve spolupráci s Charitou Česká republika.
Už jsme zmínili, že poskytování humanitární pomoci na frontových liniích představuje bezpečnostní riziko. Jaká bezpečnostní opatření při takových cestách přijímáte?
Philipp: Nejde pouze o jedno opatření, je jich celá řada. Za prvé, naše týmy mají za sebou bezpečnostní školení a potřebné certifikace. Za druhé máme velmi sofistikované bezpečnostní vybavení a spolehlivé vozy. Za třetí úzce spolupracujeme s armádou, která nám poskytuje bezpečnostní koridory a ochranu a pomáhá nám při podpoře místních obyvatel. Díky tomu máme maximum informací o možných nebezpečích a aktuální situaci. A také pravidelně komunikujeme s místními samosprávami a obcemi, abychom měli zajištěnou zásadní právní a administrativní přípravu pro bezpečnou a rychlou pomoc potřebným lidem. Samozřejmě vždy existuje riziko, které nelze předvídat. A bohužel už došlo k několika incidentům. Naše týmy jsou zvyklé na rizika, na ostřelování a výbušná zařízení, která ohrožují a ztěžují naši práci.
Yulia: Náš tým je plný odhodlaných a nebojácných lidí. Pomáhá jim potřebný výcvik, ale nejdůležitější je jejich vnitřní klid a sebedůvěra. Dobře rozumí tomu, co mají dělat. Přijímáme samozřejmě bezpečnostní opatření a během výjezdů do bezprostřední blízkosti fronty nosíme neprůstřelné vesty a přilby. U extrémně rizikových distribucí náš tým plánuje každý detail do poslední minuty. Komunikace prostřednictvím vysílaček musí být rychlá a jasná.
V některých vesnicích blízko fronty podél řeky stále dochází k minometnému ostřelování. Nejsme tedy schopni dodržovat standardní postupy monitorování projektu - není čas na okamžité podrobné zprávy, vyplňování každého detailu, na průzkumy spokojenosti, které musíme dodělávat později, kdy to bezpečnostní situace dovolí.
Zmínili jste spolupráci s ukrajinskou armádou. Jak tato spolupráce funguje v praxi?
Philipp: Vzhledem k tomu, že jsme ve válce, je země z velké části řízena vojenskou správou. Spolupracujeme proto při jakémkoli pohybu nebo při zjišťování informací o bezpečnosti, při žádostech o speciální povolení vstupu do určitých míst, do kterých se potřebujeme dostat. Jsou oblasti, do kterých dostaneme jen velmi krátké časové okno pro vstup. Na vjezd a výjezd tak máme 20 minut. To samozřejmě monitoruje armáda. Někdy pro nás speciálně otevře cesty, abychom do vesnice mohli jet napřed. Ukrajinská vojenská správa obvykle také dělá vše pro podporu místního obyvatelstva.
Jaké má vaše organizace plány na letošní rok? A jak si představujete vaši roli na Ukrajině v poválečném období?
Yulia: Jako humanitární organizace pracující v rychle se měnícím prostředí agresivní války je pro nás náročné předvídat budoucnost. Jsme však odhodláni pomáhat lidem na Ukrajině tak dlouho, jak bude potřeba a jak nám to síly a zdroje dovolí. V oblastech, kde to bude možné, přejdeme k aktivitám věnujícím se obnově. V odminovaných oblastech pomůžeme lidem s obděláváním polí a zahrad, což jim pomůže obnovit také jejich zdroje obživy a oživit ekonomiku. Zaměříme se na obnovu infrastruktury a samozřejmě i domovů, abychom navrátivším se lidem poskytli důstojné místo k bydlení. Plánujeme také pokračovat ve školeních pro děti o bezpečnosti v zaminovaných oblastech. A samozřejmě budeme i nadále reagovat na humanitární potřeby.
Philipp: S Yulií jsme měli představu o tom, co by se mělo pro pomoc lidem na Ukrajině udělat a co bychom pro to měli udělat my. A naše vize byla dost fantastická a možná naivní - mezitím se téměř vše, o čem jsme snili, stalo skutečností a my pokračujeme v našem cíli: přinášet světlo do tmy. Každopádně si myslím, že budoucnost organizace New Dawn spočívá s poskytování sociálních služeb a materiální pomoci. Naše organizace zůstane humanitární, chceme se ale podílet také na obnově Ukrajiny.
Děkujeme za rozhovor.
Pomáhejte s námi lidem zasaženým válkou na Ukrajině. Děkujeme každému, kdo se rozhodne pomoci.
DARUJTE NA CHARITA PRO UKRAJINU
