7. dubna 2024
Aktuality
Půl roku intenzivních bojů, ostřelování a bombardování Gazy za sebou zanechalo absolutní devastaci. Přes 33 tisíc Palestinců včetně 14,5 tisíce dětí bylo zabito, dalších 75 tisíc bylo zraněno. Téměř dva miliony lidí musely opustit svoje domovy, mnozí z nich opakovaně. Polovině obyvatel Gazy bezprostředně hrozí hladomor a podvýživa mezi dětmi dosáhla dosud nevídané úrovně. Navzdory katastrofálním podmínkám Charita i nadále poskytuje lidem v Gaze humanitární pomoc.
Darujte na pomoc civilistům v gaze
Bezprecedentní humanitární krize
Je to právě 6 měsíců od brutálního útoku bojovníků Hamásu na Izrael a počátku současné eskalace války v Pásmu Gazy. Gaza, které se také někdy přezdívá obří vězení pod širým nebem, se za tu dobu stala jedním z nejnebezpečnějších míst pro civilisty na světě. Po půl roce neúnavného bombardování po celé Gaze - včetně hustě obydlených oblastí, do kterých byla nařízena evakuace obyvatel - dosáhla míra devastace, hladu a ztrát tragické úrovně. Humanitární situace na místě je naprosto katastrofální. V Gaze je také stále drženo přes 130 rukojmích.
Pitná voda, potraviny, léky či zdravotní péče se staly luxusem, ke kterému má přístup jen málokdo. Situace je násobně horší v severní části Pásma Gazy, kde lidé přežívají v průměru s 245 kaloriemi denně a kde je více než 50 000 dětí mladších pěti let akutně podvyživených a desítky jich již na podvýživu a dehydrataci zemřely. Gaza je na pokraji hladomoru. 1,1 milionu lidí – téměř polovina všech obyvatel - čelí v důsledku intenzivního konfliktu a zcela nedostatečným dodávkám humanitární pomoci katastrofálnímu nedostatku potravin. Obyvatelé Gazy v současnosti tvoří na 80 % všech lidí, kteří jsou na světě ohroženi hladomorem.
Dramatické dopady má válka také na Západním břehu Jordánu a ve východním Jeruzalémě, kde dochází k nárůstu násilí, svévolnému zadržování a demolicím domů. Od října došlo k více než 600 útokům osadníků na Palestince, které si vyžádaly stovky obětí. Izrael navíc uzavřel hranice a odebral tamním lidem pracujícím v Izraeli pracovní povolení. To má závažné socioekonomické dopady na již tak zbídačené obyvatelstvo na okupovaném palestinském území.
Žádné místo v Gaze není bezpečné
Dodávky humanitární pomoci jsou v porovnání s obrovskou potřebou zcela nedostačující. Její distribuci těm, kdo ji potřebují, navíc významně komplikuje a mnohdy znemožňuje velmi špatná bezpečnostní situace a rozsáhlé pozemní vojenské operace i intenzivní letecké bombardování hustě obydlených městských oblastí. V Gaze byly zabity na dvě stovky humanitárních pracovníků, včetně dvou našich kolegů, a stovky zdravotnických pracovníků. Útoky na ně, stejně tak jako na civilisty, jsou přitom v rozporu s mezinárodním právem. To také zároveň garantuje civilistům dostatečný přísun humanitární pomoci. I to bohužel v současném konfliktu katastrofálně selhává. Lidé v Gaze tak čelí bezprecedentní humanitární krizi a přežívají pod neustálou palbou v nelidských podmínkách bez dostatečného přístupu k vodě, potravinám, sanitaci, zdravotní péči.
V Gaze není žádné místo, kam je možné se uchýlit do bezpečí. Útoky probíhají po celém jejím území a nevyhýbají se ani nemocnicím, školám, kostelům či mešitám. Tento úzký pás země je navíc jedním z nejhustěji osídlených míst na světě. Zároveň jde o neprodyšně uzavřenou oblast, ze které není možné odejít. Intenzivní vzdušné útoky a nucená evakuace tak mají na obyvatele Gazy katastrofální dopady.
Naprostá devastace
Více než 60 % domů bylo poškozeno nebo zničeno. Rozsáhlé oblasti, především v severních částech Pásma a v oblasti Chán Júnis, jsou prakticky srovnané se zemí. V troskách je také kritická infrastruktura. Podle průběžné zprávy Světové banky, EU a OSN, činí odhadované náklady na přímé škody na kritické infrastruktuře v pásmu Gazy přibližně 18,5 miliardy dolarů. Zničeno je také na 80 % provozoven a podniků. Podle odhadů bude jen odklízení sutin trvat roky.
Víc než polovina z celkových 2,3 milionů obyvatel se nyní tísní v oblasti Rafáh na jihu Pásma Gazy, tedy na 20 % jeho celé rozlohy. V důsledku naprostého přelidnění je tato oblast zcela k nepoznání. Lidé se svými provizorními přístřešky zaplavili takřka veškerý volný prostor a nemají možnost zajistit si ani svoje základní potřeby. Podle UNICEF je v Rafáhu například k dispozici jedna toaleta na 850 lidí, zatímco celosvětový standard počítá v humanitární nouzi s jednou toaletou na maximálně dvacet lidí. Letecké údery na Rafáh a chystaná izraelská pozemní operace v oblasti by měly nedozírné důsledky.
Co bude dál
V posledních dnech reagoval Izrael na sílící mezinárodní tlak a přijal několik opatření, která by měla snížit utrpení obyvatel Gazy. Doručování humanitární pomoci by mělo být bezpečnější, zároveň dojde k navýšení počtu kamionů, které budou vpuštěny do Pásma Gazy, a navýšení kapacity stávajících přechodů. K tomu se plánuje dočasné otevření hraničního přechodu Erez na severu Gazy pro přesun tolik potřebných potravin, vody a hygienických potřeb, přístřeší a zdravotnického materiálu z přístavu Ašdod, který bude k tomuto účelu zpřístupněn. Izrael přislíbil také zprovoznění dvacítky pekáren v severní Gaze o obnovení dodávek pitné vody vodovodem Nahal Oz v severní části Gazy.
K trvalému a dostatečnému vyřešení krize je ale zapotřebí příměří, po kterém dlouhodobě volá i Charita Česká republika.
Charita v Gaze stále pomáhá
Navzdory katastrofálním podmínkám pomáhá Charita přímo v Gaze. Stovka zaměstnanců naší partnerské organizace Charity Jeruzalém se zaměřuje především na poskytování zdravotní péče. Věnují se ale také podpoře vysídlených obyvatel a zajištění základních humanitárních potřeb. Na pomoc zasaženým lidem v Gaze a na Západním břehu Jordánu a v Jeruzalémě bylo dosud uvolněno takřka třicet milionů eur, které jsou určeny na pomoc milionu obyvatel se zajištěním základních potřeb. Charita také opakovaně vyzývá k uzavření příměří a propuštění všech rukojmích a neprávem zadržovaných.
