Humanitární pracovníci pomáhají lidem překonat ty nejtěžší životní okamžiky, sami však často riskují vlastní bezpečnost. V roce 2003 přišlo během bombového útoku v Bagdádu o život 22 humanitárních pracovníků. Právě jejich památku i práci sta tisíců dalších po celém světě si každoročně připomínáme 19. srpna. Letos jsme pro vás připravili krátká svědectví našich zaměstnanců z České republiky, Ukrajiny a Zambie, kteří svou činností podporují ty, pro něž je humanitární pomoc často jediným světlem naděje.
Jsem ráda, že humanitární pracovníci na celém světě mají svůj den, který připomíná jejich práci. Pomáhají lidem v nejtěžších chvílích a často přitom nasazují vlastní životy, ať už se jedná o přírodní katastrofy nebo o krize způsobené konflikty. Na jejich práci a obětavost bychom neměli zapomínat.
Hana Štindl Vitnerová, vedoucí Oddělení humanitární pomoci a rozvojové spolupráce
FAKT: V letech 2023-2025 bylo zabito více než 1000 humanitárních pracovníků, z toho více než polovina v Gaze a na Západní břehu. Další oběti evidovaly například Súdán, Jižní Súdán, Ukrajina nebo Demokratická republika Kongo. (Zdroj – OCHA)
Pro mě humanitární práce není jen o tom, abychom zajistili, že lidé přežijí. Je to o navrácení důstojnosti, obnovení síly, a umožnění lidem postavit se znovu na své nohy, když už cítí, že nemají žádnou naději. Vzpomínám si na jeden rodinný podnik ze Slovjansku. Poté, co se rodina Oleksandra a Svitlany přesídlila, znovu úspěšně obnovila a rozšířila svou činnost. Vedli úspěšnou firmu na výrobu keramických pecí. Vytvářeli je z místní hlíny a prodávali po celém světě. Kvůli válce byli nuceni uprchnout a přestěhovat se na západ Ukrajiny. Nikdy se ale nevzdali. Svou výrobu adaptovali na nové suroviny, získali grant, a díky prostředkům nakoupili vybavení, které jim umožnilo rozšířit jejich kapacitu. Díky tomu je teď celá rodina zajištěná a přispívá do místní ekonomiky.
Nataly Matskova, ředitelka Charity Česká republika na Ukrajině
Foto: Poté, co se rodina přesídlila na západ Ukrajiny, opět úspěšně nastartovala své podnikání
FAKT: Koncem května 2026 potřebovalo humanitární asistenci více než 252 milionů lidí. (Zdroj – UN)
Během mé práce s uprchlíky a hostitelskými komunitami v uprchlickém táboře Mayukwayukwa mnou rezonovalo zejména to, že jsem pozoroval, jak dokáží lidé proměnit malé příležitosti ve významná živobytí. Byl jsem u toho, když farmáři začínali jen s velmi omezenými zdroji a pak postupně skrze školení, mentoring a další podporu pěstovali různé plodiny, obstarali jídlo a příjem pro své rodiny a zapojili se do místního trhu. Největší odměnou je pro mě vědomí, že podpora, kterou poskytujeme, pomáhá lidem postupně se vymanit ze závislosti na pomoci a stát se soběstačnějšími a odolnějšími. Právě tyto okamžiky mě v práci neustále motivují a připomínají mi, proč je důležité podporovat uprchlíky i hostitelské komunity.
Emmanuel Kasanga, pracovník Charity Česká republika v uprchlickém táboře Mayukwayukwa

Foto: Emmanuel pomáhá uprchlíkům stát se soběstačnými
FAKT: Charita Česká republika poskytuje humanitární i rozvojovou pomoc. Své humanitární aktivity soustředíme na oblasti zasažené ozbrojenými konflikty – jedná se zejména o Ukrajinu a Pásmo Gazy, dále podporujeme také vnitřně vysídlené v Libanonu a pracujeme v uprchlických osadách v Zambii. Humanitární pomoc zároveň zajišťujeme při přírodních katastrofách, například při nedávném zemětřesení ve Venezuele.
Jako koordinátorka programů na Ukrajině a na Blízkém východě jsem v úzkém kontaktu s našimi kolegy přímo na místě. Jsou to právě oni, kteří v roli humanitárních pracovníků pomáhají svým spoluobčanům zvládat náročné výzvy spojené s životem v bojových zónách. Zároveň ale v těchto podmínkách sami žijí, pracují a starají se o rodiny. Často nemají signál, v noci nespí kvůli obavám z náletů, nebo jsou už zkrátka jen vyčerpáni ze stresu a nejistoty, která je obklopuje v práci i osobním životě. Přesto ale pomáhají dál, jak jen jim to okolnosti dovolí.
Kristýna Kvasničková, koordinátorka programů pro Ukrajinu a Blízký východ
FAKT: Přibližně 13 % humanitárních pracovníků se potýká s posttraumatickou stresovou poruchou. I proto našim zaměstnancům na Ukrajině poskytujeme psychologickou podporu, která jim pomáhá ulevit od zátěže při každodenní náročné práci. (Zdroj – Development Aid)
Jsem ráda, že můžu pomáhat lidem, když to nejvíce potřebují, a jsem hrdá, že se nevzdávají. Jednou, když jsme připravovali ubytovny pro evakuované rodiny ve Lvivském regionu, jsme poznali Olgu a její dvě děti. Olga našla sílu se vzchopit a dál se starat o své děti, i když byl její život zničen nadvakrát. Nejdřív její rodina ztratila domov kvůli okupaci jejich vesnice v Chersonské oblasti. Z posledních úspor s manželem koupili a renovovali dům na západě země, aby ochránili svoje děti. Poté, co její manžel narukoval, dům shořel. Matka se tak s malými dětmi opět ocitla bez domova. Díky naší spolupráci s partnery mohla rodina získat plně vybavený byt v ubytovně. Jsem šťastná, že zde Olga opět našla sílu a může nyní znovu pracovat a v bezpečí vychovávat své děti. Její příběh mě v mé práci nadále inspiruje.
Kristina Merdova, asistentka MEAL Charity Česká republika na Ukrajině
FAKT: V prvních třech měsících letošního roku vzrostly útoky na humanitární pracovníky na Ukrajině o 38 %. Šest pracovníků přišlo o život mezi lednem a červnem. (Zdroj – OCHA)
Během mé práce s uprchlíky jsem potkala lidi, kteří čelili opravdu náročným okolnostem, ale jeden příběh mnou rezonuje dodnes. Poskytovala jsem mentoring starší vdově při obnově jejího živobytí. Když jsem ji poznala, ztratila veškerou naději a spoléhala se na podporu místního kostela a dobrodinců, aby se postarali o její rodinu. Poté, co prošla školením a obdržela grant a pravidelný mentoring, začala prodávat sušené potraviny a čerstvou zeleninu. Postupně získala sebevědomí, její podnik vzkvétal, a především se jí na tvář vrátil úsměv. Nakonec byla schopná se opět sama postarat o svou rodinu, ušetřit peníze, a dokonce použít své úspory k pěstování kukuřice na zemědělské půdě po svém manželovi. Její příběh mi připomněl, že humanitární práce není jen o poskytování řešení, ale o vrácení naděje, důstojnosti a důvěry věřit v lepší zítřky.
Grace Banda, koordinátorka projektu Charity Česká republika v uprchlickém táboře Makeni
FAKT: Z humanitárních pracovníků tvoří 95 % obětí místní zaměstnanci. Humanitární pracovníci čelí nejen přímému násilí a únosům, ale také útokům na zdravotnická zařízení či humanitární konvoje. (Zdroj – Development Aid)
Mostem mezi lidmi zasaženými přírodními katastrofami či konflikty a veřejností jsou nejen informace, ale i příběhy, které pomáhají pochopit rozsah a význam humanitární pomoci. Humanitární pracovníci často nejsou jen těmi, kdo pomoc poskytují, ale také těmi, kdo naslouchají, dokumentují osudy lidí a přinášejí jejich svědectví světu. Díky jejich práci dokážeme lépe porozumět realitě a uvědomit si, jak důležitá je solidarita. Právě u příležitosti Světového humanitárního dne bych ráda poděkovala za jejich odvahu, odhodlání a každodenní nasazení.
Zuzana Haniková, manažerka zahraniční komunikace
FAKT: Další informace ze světa humanitární pomoci se dozvíte v našem článku 6 zajímavostí o humanitárních pracovnících.


