9. února 2012
Aktuality
V hlavním městě nejzápadnější indonéské provincie Aceh, Banda Acehu na ostrově Sumatra hustě prší. To nebrání žákům islámské střední školy Madrasah Aliyah Negeri 2, aby si zahráli přátelský volejbalový zápas. Učitelé fandí z postraní čáry. Sportovní akce tvoří podle ředitele školy důležitou součást školních aktivit, protože povzbuzují pozitivního školního ducha.
Když se rozhlédnete po areálu školy a vidíte, jakou radost dětem volejbalový zápas přináší, je těžké si představit, že před sedmi lety, v prosinci 2004 školu zasáhla a těžce poškodila ničivá vlna tsunami. Během přírodní katastrofy shořely třídy včetně knih, stolů a židlí. Pohroma si vyžádala též mnoho lidských životů a ani do školy Madrasah Aliyah Negeri 2 se někteří studenti a učitelé nikdy nevrátili. Nyní v roce 2012 se škole daří dobře: všechny budovy jsou opravené a vyučování probíhá podle běžného rozvrhu.
Charita ČR škole pomáhala v letech 2005 a 2006 mimo jiné díky prostředkům od různých dárců. Školu se podařilo zrekonstruovat v poměrně krátkém čase. Studentům a učitelům se otevřela po třech měsících. V areálu školy se postavilo pět nových tříd a malé obytné prostory pro správce školy. Budovy dostaly nový nátěr, nové třídy stoly a židle. Opravil se školní plot. Charita ČR poskytla knihy do místní knihovny.
Hřiště školy se nachází uprostřed školního dvora. Používá se pro povinné hodiny tělocviku i pro přátelské zápasy během školních přestávek. Volejbalový zápas probíhá v době, kdy Charita ČR věnovala škole zbrusu novou sadu sportovního vybavení a nábytek do knihovny, zakoupené z prostředků Městské části Prahy 6, jejíž zaměstnanci se i s odstupem několika let rozhodli věnovat částku 57.149 Kč právě škole Madrasah Aliyah Negeri 2.
Studenti se staví do řady, aby si prohlédli rakety na badminton, pingpongový stůl a míče na basketbal, fotbal a volejbal, dále volejbalovou síť, vrhací oštěp a koule, disk na hod a gymnastickou matraci. Na otázku, jakému sportu dává přednost, odpovídá jeden z místních studentů, Darmawansyah, že jen jeden vybrat nemůže. S kamarády rád hraje fotbal nebo volejbal. Darmawansyah je viceprezidentem studentské rady školy, která pro studenty pořádá například různé sportovní školní soutěže, oslavy či hry. Po skončení studia by se chtěl věnovat informačním technologiím. Zajímá se o sociální média, jako Facebook či Twitter. A myslí si, že spojení se světem je důležité. Ví, že IT není jednoduchý předmět a vyžaduje tvrdou práci.
Stejně jako Darmawansyah chodí i ostatní studenti psát úkoly, číst knihy či se připravovat na testy do školní knihovny. Podle zástupkyně ředitele školy Iny Rezkiny bývá školní knihovna před zkouškami přeplněná. Studenti pracují v sálu plného židlí a stolů. Společně s učiteli využívají různé učebnice od matematiky přes angličtinu až po dějepis.
Knihovna má dostatek knih i jiných vzdělávacích materiálů. Jenže některé z polic začaly jevit známky opotřebení, a proto se Charita ČR rozhodla pořídit z prostředků zaměstnanců Městské části sedm policových skříní, knihoven, aby chránily knihy před nepřízní místního klimatu a aby bylo kam dávat knihy nové.
Šestnáctiletá studentka Maysari tvrdí, že s novými knihovnami vypadá místnost o dost lépe. Často do knihovny o přestávce chodí, aby dohnala povinnou četbu. Pro Maysari je četba důležitá. Sní o tom, že si za svůj budoucí studijní obor zvolí angličtinu a že ji bude jednou studovat snad přímo v Americe.
Ač pomoc Charity ČR ve škole skončila, její práce v Indonésii pokračuje na jiných místech a v jiných oborech. Jde především o zemědělské projekty v Acehu a Padangu.
