7. března 2022
Aktuality
Žijí v jiných zemích, jsou od sebe vzdáleny někdy i deset tisíc kilometrů. Přesto mají spoustu věcí společných. Ženy, které pracují v Charitě Česká republika i ženy, které od Charity obdržely pomoc, aby se dokázaly postavit na vlastní nohy a často tím podpořit i své komunity. Kdo jsou ženy Charity ve světě a co si přejí k Mezinárodnímu dni žen?
Uprchlice z Konga, která žije v Zambii a vydělává si na živobytí šitím. Zdravotní sestra, jež pomáhá osamělým moldavským seniorům, aby se necítili opuštěni. Iráčanka, která po válce začala poprvé v životě pracovat mimo domov. Mongolka, jež založila sociální podnik, který pomáhá ženám na venkově zajistit práci. Či Gruzínka, která ve své zemi bojuje za lepší podmínky pro děti s autismem. To jsou ženy, které tvoří Charitu Česká republika ve světě a všechny se shodují na tom, že každá žena by měla mít příležitost pracovat a plnit si své sny. Podívejme se společně na vzkazy žen ze zemí, kde Charita působí.
Zambie
Christelle Manjunga utekla před násilím z Konga do Zambie, kde žije v uprchlickém táboře. Jako uprchlice měla dlouho potíže najít práci a zajistit peníze pro svou rodinu. „Díky Charitě jsem si otevřela malou krejčovskou dílnu, a získala tak důležitý zdroj příjmu. Můžu poslat své děti do školy a zajistit jim dobré jídlo,“ říká vděčně Christelle. „Chci popřát všem ženám, aby se aktivně zapojily do práce, a zlepšily tak svůj život.“
Podporu od Charity v Zambii obdržela i Rabecca Kafunte, která se díky našemu programu “Savings for change” naučila, jak lépe hospodařit s penězi. „Jako ženy musíme velmi tvrdě pracovat, abychom si vydělaly na živobytí. Já jsem se díky Charitě naučila správně pracovat s vydělanými penězi a dnes přeji všem ženám, aby se také mohly stát finančně gramotnými,“ říká Rabecca.
Ze Zambie posílá vzkaz všem ženám také naše kolegyně Deborah Kamambe, která pracuje jako koordinátorka programu stipendií pro studenty z řad uprchlíků. Podle ní je důležité, aby ženy byly aktivně zastoupené v sektoru humanitární pomoci a rozvojové spolupráce. „Ženy jsou vždy v první linii, když jde o zlepšování životních podmínek a to nejen pro své rodiny, ale i pro celou komunitu. Mám radost, že svou prací v humanitárním sektoru měním životy lidí k lepšímu.“
V Zambii žije a pracuje i Martina Havlíková, která v této zemi subsaharské Afriky vede programy Charity Česká republika.
„Přestože rovnoprávnost žen a dalších znevýhodněných skupin je jedním z hlavních cílů naší práce, ne vždy to tak v praxi vypadá i pro nás samotné,“ říká Martina. „V minulosti se mi stalo, že se ke mně někteří partneři chovali jinak, než k mým mužským protějškům nebo vyloženě mluvili k muži, i když jsem dané záležitosti řešila já,“ pokračuje Martina. I přesto je ale podle svých slov ráda, že se může podílet na aktivitách, které mohou přispět k řešení problémů nerovnosti a nerovnoprávnosti alespoň v Zambii.
„Přeji všem ženám, aby mohly být takové, jaké chtějí a aby mohly naplňovat svůj potenciál naplno ve spravedlivém světě bez bariér,’ vzkazuje ze Zambie Martina.
Irák
„Ženy tvoří polovinu populace Iráku. Kvůli válce a teroristickým útokům ale nemají stejné pracovní příležitosti jako muži. Pro ženy na venkově nebo v některých komunitách jsou kvůli zažitým zvyklostem pracovní příležitosti takřka neexistující,“ říká Iráčanka Yaqeen Nasser-Ben, která se zapojila do našeho programu na obnovu irácké infrastruktury po válce.
„K Mezinárodnímu dni žen si přeji, aby každá žena měla příležitost pracovat. Aby se mohla aktivně podílet na budování společnosti a komunit, aby byla rovnocenná mužům při vyjadřování svých názorů a při rozhodování. Chci, aby ženy mohly žít důstojně,” vzkazuje z Iráku Yaqeen.
V Iráku žije také Khitam Watheq Muhammed. Celý život strávila jako žena v domácnosti a ještě donedávna ji nenapadlo, že by sama začala pracovat. Když ale rodinu po válce trápil nedostatek peněz, rozhodla se začít konat.
V Iráku ale po válce není dostatek pracovních příležitostí a pro Khitam nebylo téměř z čeho vybírat. Rozhodla si proto otevřít vlastní výtvarné studio. „Odjakživa jsem měla talent na kreslení, chtěla jsem proto rozvíjet své nadání a případně ze svého koníčku udělat i zdroj obživy. Charita a UNDP mi poskytli finanční grant, díky kterému jsem si nakoupila výtvarné potřeby a rámy. Dnes se mi daří úspěšně prodávat mé obrazy a v Anbaru je po nich poptávka,“ usmívá se Khitam. K Mezinárodnímu dni žen přeje Khitam všem ženám, aby se nebály jít za svým snem a nenechaly se vytlačit na okraj společnosti.
Mongolsko
B.Chuluundolgor provozuje v Mongolsku i díky podpoře Charity sociální podnik, v rámci kterého vyrábí košíky ze starých novin. Jak sama říká, má velkou radost, že pomáhá ženám na venkově zajistit práci a tím důležitý zdroj příjmů pro jejich rodiny.
„Ženy jsou jedinečné a krásné bytosti. Jsou od přírody empatické, silné a vytrvalé. Chtěla bych proto všechny ženy povzbudit, aby těchto vlastností využily k dosažení svých snů. Šťastný Mezinárodní den žen!“ Říká B.Chuluundolgor.
Z Mongolska přidává vzkaz i projektová manažerka Charity, Mijidsuren Chimeddorj: „Většina žen je podle mě od přírody pečovatelkami, a proto se skvěle hodí do odvětví rozvojové spolupráce. Většina z nás se dokáže ztotožnit s problémy, se kterými se potýkají lidé, kterým pomáháme, a dokážeme je chápat na osobnější úrovni,“ popisuje Mijidsuren důvody, proč je zapojení žen do rozvojové pomoci tak důležité.
Moldavsko
Maria Sidor a Elena Bardar obě pochází z Moldavska, kde pomáhají osamělým moldavským seniorům, aby o ně bylo postaráno a necítili se opuštěni. Maria působí jako zdravotní sestra a Elena ve svých 72 letech pomáhá jako zdravotní dobrovolnice. Obě ženy mají svou práci moc rády a těší je, že dokážou vykouzlit úsměv na tváři svých pacientů.
„Většina našich pacientů jsou velmi osamělí lidé. Když mě vidí, je to jako kdyby čekali, až se jejich máma vrátí z práce. Při každé návštěvě mi říkají, jak moc se jim po mně stýskalo a že se báli, že už nepřijdu. Když mě ale vidí, tak ví, že nejsou opuštěni, že se o ně někdo stará,“ říká Maria Sidor, která stejně jako Elena působí v centru domácí péče ESTERA, jež v Moldavsku otevřela Charita a které provozuje naše partnerská nezisková organizace Homecare Association.
„Naším posláním není jen uklízet a žehlit oblečení. Věřím, že osamělým lidem pomáhá hlavně naše přítomnost, správné slovo pronesené ve správný čas a pozitivní přístup,“ myslí si Elena Bardar.
Gruzie
Rusudan Chkhubianishvili, Tamar Kurtanidze a Ekaterine Meskhrikadze působí na misi Charity v Gruzii a věnují se celé řadě témat. Ať už je to podpora tamního zdravotnictví, zajištění lepších služeb pro děti s autismem či důstojného bydlení pro osoby s postižením.
Všechny tři Gruzínky se shodují na tom, že ženy hrají v rozvojové spolupráci důležitou roli. „Ženy přinášejí do našeho odvětví intuici a spoustu rozmanitých nápadů,“ myslí si Rusudan Chkhubianishvili. „Ženy jsou více empatické, jsou kreativní a pracovité, a můžou tak pomoci lépe pochopit roli žen ve společnosti a prosazovat jejich práva,“ doplňuje Ekaterine Meshkrikadze.
A co si na své práci Gruzínky pochvalují? „Jsem vděčná za možnost nějakým způsobem přispět k rozvoji naší země,“ svěřuje se Tamar Kurtanidze.
„Jsem ráda za příležitost pomáhat těm, kteří to potřebují. Je pro mě důležité, když vidím, jak jsem dokázala přispět ke štěstí či úspěchu dalších lidí,“ říká Ekaterine.
Česká republika - Globální rozvojové vzdělávání
Zahraniční oddělení Charity působí i v České republice, a to v podobě globálního rozvojového vzdělávání. Jeho programová manažerka, Šárka Prošková, věří, že přítomnost žen v sektoru humanitární a rozvojové pomoci je velmi důležitá. „Podle mě mají ženy trochu jiný pohled na svět než muži a tato diverzita je pro práci v naší oblasti zásadní. Díky tomu si mohou lidé lépe porozumět a výsledná práce je mnohem kvalitnější a efektivnější,“ myslí si Šárka.
Všem ženám pak Šárka Prošková přeje, aby mohly žít ve světě, kde mají všichni rovná práva bez ohledu na zemi původu, rasu, náboženství či pohlaví. „Možnost studovat, pracovat, nebo vůbec rozhodovat o svém životě je bohužel stále v mnoha krajinách privilegium pouze mužů a já bych proto všem ženám přála svět, kde takové rozdíly neexistují.“
