„Na začátku roku 2010 došlo v Mongolsku ke stavebnímu boomu, zejména v jeho hlavním městě Ulánbátaru. Provázelo jej přitom jen malé povědomí o vztahu stavebnictví k životnímu prostředí, o aktuálních stavebních standardech i o možnostech zateplování budov,“ uvedl Thibault Chapoy, vedoucí mise Charity ČR v Mongolsku.
Když boom stavebnictví započal, vědělo se jen málo o důležitosti energetické šetrnosti. Přitom v Mongolsku, v němž vytápění představuje nutnou potřebu po více než osm měsíců v roce, patří spotřeba energií na první místo. V roce 2012 proto Charita ČR v rámci programu Evropské Unie SWITCH-Asia zahájila v Mongolsku aktivity ekologického stavebnictví. Zaměřila se na sdílení zkušeností z Evropy a jejich přizpůsobení místním podmínkám.
Stávající aktivity v zemi poběží do srpna 2016, přičemž Thibault Chapoy prohlásil: „Nyní mají lidé větší povědomí o dopadu stavebního průmyslu na životní prostředí. Během působení Charity ČR v této zemi došlo ke schválení mnoha důležitých předpisů, zákonů a akčních plánů. V roce 2014 například schválil mongolský Parlament politiku ekologického rozvoje jasně zaměřenou na novou výstavbu. Jedná se o velmi ambiciózní plán stanovující různé cíle týkající se energetické spotřeby budov a různých druhů odpadu do roku 2030. Přestože nezůstáváme jediní, kdo k úspěchu napomohli, jistou zásluhu neseme.“ Po srpnu 2016 se Mongolsko dočká nových aktivit podporovaných Evropskou unií rovněž v rámci programu SWITCH-Asia.
Stavební průmysl šetrnější k životnímu prostředí
SWITCH-Asia se původně zaměřil na vývoj stavebních materiálů z popílku produkovaného v teplárnách a elektrárnách v Ulánbátaru. Skladován pod širým nebem představoval vážné ohrožení zdraví a místní lidé pro něj neměli žádné využití. Po čtyřech letech již zhruba dvacet místních společností vyrábí z popílku stavební materiál.
Ve spolupráci s Centrem stavebního rozvoje a mongolským Ministerstvem stavebnictví a rozvoje měst prošlo školením o ekologických postupech 2 000 dělníků a zhruba 150 malých a středních podniků. Dle všeho se jednalo o vůbec první školení na území Mongolska, které se zaměřilo na životní prostředí.
Školicí materiály vytvořil švédský Environmentální institut IVL, přičemž cílil na různé cílové skupiny - studenty technických škol, politiky a budoucí stavební experty. Rovněž došlo k podpisu Memoranda o porozumění s 12 mongolskými odbornými školami a 250 vyškolenými učiteli. Pět ze škol přitom již začlenilo do svých osnov školení o energetické šetrnosti ve všech fázích stavebního procesu (navrhování staveb, měření, zlepšování energetické úspornosti, odpadové hospodářství…). Vyučované metody se navíc zaměřují i na bezpečnost a ochranu zdraví stavebních dělníků.
Spolupráce také stále probíhá s Mongolskou univerzitou vědy a technologie v Ulánbátaru, kde se vyškolilo 80 % mongolských stavebních odborníků. Dvě stě dalších studentů již navštěvuje přednášky o ekologických postupech. Očekává se, že spolupráce s odbornými školami a univerzitami poběží i v budoucnosti.
Současně se zvyšuje povědomí o problematice stavebních zákonů. „Vláda si uvědomila, že kontrola energetické náročnosti v Mongolsku představuje nutnost,“ shrnul náměstek ředitele Centra stavebního rozvoje Gantulga Dorjpalam. „Neznáme totiž energetickou spotřebu stávajících budov. Můžeme ji sice přibližně odhadnout, v současnosti ale potřebujeme podrobnější výpočty.“
Ekologické postupy zahrnuly i využití ovčí vlny. Od roku 2013 podporuje SWITCH-Asia používání vlny jako stavebního izolačního materiálu.
V únoru se vydala delegace mongolských stavebních auditorů na týdenní školení do Berlína. Kurz zajistila Akademie obnovitelných zdrojů (RENAC) a poskytla při něm vhled do směrnic, zákonů a předpisů EU, stavebních osvědčení a akreditací po celé Evropě, stejně jako do průběhu energetických auditů a záležitostí týkajících se jejich správného měření.
Během ceremonie při předávání absolventských certifikátů popsali mongolští auditoři školení jako velmi užitečné a vyzdvihli široké využití evropských případových studií zahrnujících nejen mezinárodně známější studie z Německa, ale i ty z Belgie nebo Velké Británie. Zaujaly je rovněž místní měřicí zařízení, přičemž některé vzorky v Mongolsku nedostupných či velmi nákladných nástrojů v Berlíně rovnou zakoupili.
V Mongolsku prozatím působí jen velmi málo stavebních auditorů. „Účastníci školení se snad stanou budoucími hodnotiteli stávajících budov,“ vyjádřil své přání Gantulga Dorjpalam. Někteří z nich přitom již nyní plánují uspořádat příští rok školení pro nové auditory.
Plány do budoucna: likvidace stavebního odpadu
„Ochrana životního prostředí hraje klíčovou roli v rozvoji Mongolska a my chceme pracovat v souladu s novými prioritami vlády,“ připomíná Chapoy. „Je třeba se nyní soustředit i na způsob likvidace stavebního odpadu i odpadu pocházejícího z demolic budov.“
Nové aktivity se proto zaměří na recyklaci stavebního odpadu a nakládání s demoliční sutí včetně nebezpečných odpadů jako azbestem kontaminované materiály. Dojde rovněž na vývoj produktů vyráběných z recyklovaných materiálů nebo na vytváření obchodních strategií. Díky spolupráci mongolské vlády společně s realitními developery a stavebními firmami vzniknou nové předpisy týkající se průběhu staveb i demolic v Mongolsku.
V současnosti se vytváří nové vzdělávací metodiky programu, který nadále povede Charita Česká republika společně s holandskou Technologickou univerzitou Delft, mongolským hospodářstvím, Centrem výzkumu konkurenceschopnosti a Mongolskou univerzitou vědy a technologie.
„Mongolsko v Evropě stále vidí špičky v pokroku, a to zejména v oblasti stavebnictví. Velmi si cení evropských norem a spatřují v nich záruku kvality, uzavřel Thibault Chapoy.“
Článek je převzat z webu SWITCH-Asia.