9. března 2016
Moldavsko
19. února 2016 proběhla poslední část školení jedné z celkem 55 skupin pěstounů v Moldavsku, v němž tento druh náhradní rodinné péče podléhá odlišným pravidlům než v České republice. Pěstounem se například může stát jen jedna osoba z páru. Odměna od státu přitom zůstává neměnná bez ohledu na počet dětí v pěstounské péči a jejich zdravotní stav a nárok na ni platí jen do 18 let věku dítěte. Vedle odměny obdrží náhradní rodič každý rok jednorázový příspěvek na potřeby dítěte, také pouze do doby jeho zletilosti.
Školení pořádaného Charitou ČR prostřednictvím moldavského Centra pro výzkum a poradenství „Sociopolis“ se osobně zúčastnila jedna z pracovnic CHČR, Magdaléna Jochcová. Sledovala průběh aktivit k posílení specializovaných znalostí i dovedností pěstounů a blíže se seznámila s dvěma účastnicemi, Annou Vataman a Veronicou Musteata.
Učitelka Anna se společně s manželem rozhodla věnovat kromě dvěma vlastním dětem ještě třem dalším v pěstounské péči, kdy nejmladší z nich opustili biologičtí rodiče již v nemocnici. Zdravotní sestře Veronice děti odrostly a odjely na studia, proto s manželem vzala do prázdného domu do péče 5 sourozenců odebraných z matčiny péče kvůli alkoholismu.
Podle obou žen čelí pěstouni shodným komplikacím. Když děti přichází do nových rodin, nelze zjistit jejich minulost ani zdravotní stav. Žádná instituce podobné informace v Moldavsku neshromažďuje. Pěstounům by přitom pomohlo vědět, čím dítě prošlo, co na něm mohlo zanechat následky a v jakém zdravotním stavu se nachází. Právě neočekávané zdravotní problémy mnohdy dovedou výrazně zasáhnout do života dětí i celé rodiny.
Mezi další úskalí pěstounské péče patří finanční náročnost. Odměna pěstouna nedosahuje potřebné výše a jednorázový příspěvek nepokryje základní potřeby dítěte. V den 18. narozenin navíc podpora ze strany státu končí, čímž se náhradní rodiny mohou záhy ocitnout na hranici chudoby.
Pracovnice CHČR se žen zeptala i na hodnocení dvou a půl denního školení. Anna i Veronica oceňovaly zejména množství praktických příkladů, jak jednat v nejrůznějších situacích. Program navíc pokrýval širokou škálu témat – mezinárodní a národní standardy ochrany a péče o ohrožené a opuštěné děti, potřeby dětí v jednotlivých fázích vývoje, identitu ohroženého dítěte, emocionální traumata dětí, kvalitu vztahu mezi dítětem a pěstounem, vzájemnou komunikaci, prevenci syndromu vyhoření a další. Všichni ocenili možnost získané znalosti již během kurzu upotřebit v rámci modelových situací. Na závěr Magdaléna Jochcová předala účastníkům certifikáty o absolvování školení a popřála jim vše dobré v pokračující roli pěstounů.
Projekt na ochranu dětí v Moldavsku byl podpořen z prostředků České rozvojové agentury a Ministerstva zahraničních věcí ČR v rámci Programu zahraniční rozvojové spolupráce ČR.
