10. prosince 2024
Aktuality
Situace v Gruzii je napjatá. Protesty proti vládnímu rozhodnutí přerušit evropskou integraci eskalují a vyvolávají obavy z represí i mezinárodní izolace. Jak tuto situaci vnímají lidé v terénu a jak ovlivňuje práci neziskových organizací? O současném dění v Gruzii jsme si povídali s Noemi Seregi, regionální manažerkou Charity Česká republika.
Gruzie zažívá vlnu obrovských protestů proti krokům nově zvolené vlády. Jaká je aktuální situace v zemi?
Současná situace v Gruzii je velmi komplikovaná a napjatá. Protesty začaly spontánně 28. listopadu poté, co premiér oznámil, že země pozastavuje plány na přistoupení k Evropské unii. Tento krok vyvolal mezi lidmi velké zklamání a rozhořčení, protože více než 80 % obyvatel podporuje evropskou integraci. Protesty se od té doby stupňují a odpověď policie je čím dál tvrdší, včetně použití vodních děl, slzného plynu a násilí vůči demonstrantům. Situace se dále vyhrotila, když byli zadrženi opoziční lídři, a stále častěji a cíleněji jsou napadáni novináři a média.
Co bylo hlavním spouštěčem protestů?
Jak už jsem říkala, hlavním spouštěčem bylo oznámení o zastavení evropské integrace. Tento krok následoval po parlamentních volbách, jejichž výsledky jsou stále sporné a zpochybňované jak opozicí, tak například Evropským parlamentem. Existuje podezření na manipulaci s výsledky ve prospěch vládní strany Gruzínský sen. Evropská integrace je v Gruzii pro mnoho lidí symbolem naděje na větší stabilitu, spravedlnost a ekonomické příležitosti. Proto bylo toto rozhodnutí vnímáno jako určitá zrada; lidé cítí, že jejich hlas nebyl respektován. Navíc oznámení přišlo v době, kdy země čelí řadě dalších výzev, jako je narůstající vliv autoritářských tendencí a zhoršující se sociální situace.
Jak na tuto situaci reagují zaměstnanci Charity v Gruzii?
Naši kolegové situaci vnímají jako mimořádně stresující a náročnou. Jsme organizace, která podporuje spolupráci s EU, takže tento vývoj vnímají velmi bolestivě. Když s nimi mluvím, často zmíní, že mají pocit zoufalství a nejistoty, protože budoucnost jejich země i naší práce je nyní nejasná. Přestože se sami přímo centra protestů neúčastní, cítí silnou frustraci z politického směru, kterým se země ubírá, a zároveň obavy z represí vůči neziskovým organizacím, kterých jsme svědky.
Současná situace ovlivňuje i práci Charity Česká republika v Gruzii. Jaké jsou konkrétní dopady?
Naše práce je politickým vývojem v zemi značně ovlivněna. Některé projekty, zejména ty, které vyžadovaly úzkou spolupráci s místními vládními institucemi, jsme museli upravit nebo dokonce pozastavit. Například v oblasti zdravotnictví jsme dříve poskytovali technickou podporu úřadům, což nyní není možné. Naši dárci po volbách rovněž zaujali jasné stanovisko a rozhodli se nepracovat přímo s vládními subjekty, což nás nutí upravit naše aktivity tak, aby nebyly závislé na spolupráci s vládou.
Přesto pokračujeme v podpoře místních komunit, například v oblasti rozvoje venkova a sociální inkluze, a hledáme nové způsoby, jak zajistit udržitelnost našich aktivit bez úzkého napojení na státní struktury. Je to náročné, ale snažíme se adaptovat na nové podmínky.
Dá se alespoň rámcově odhadnout budoucí vývoj situace a to, co to bude znamenat pro budoucnost Charity Česká republika v Gruzii?
Budoucnost je v tuto chvíli obtížné přesně předvídat. V příštím roce plánujeme pokračovat ve své práci, ale budeme muset být velmi flexibilní a přizpůsobit se měnícím se podmínkám. Pravděpodobně se více zaměříme na komunitní a lokální aktivity, například rozvoj venkova a sociální inkluzi, které nevyžadují přímou spolupráci s vládními institucemi.
V minulosti jsme například úzce spolupracovali s gruzínským Ministerstvem zdravotnictví na zavádění systémových změn, jako je zavedení jednotného elektronického zdravotnického registru, aktualizace léčebných standardů a zvyšování kvality primární péče, zejména ve venkovských oblastech. Tyto aktivity měly zásadní dopad na zlepšení kvality a dostupnosti zdravotní péče v zemi, ale za současných podmínek bychom je již nemohli uskutečnit. Současná politická situace nám tedy naši práci značně komplikuje.
Naše činnost zároveň závisí na zahraničním financování. Pokud by došlo k přijetí nových zákonů, které by významně omezily mezinárodní organizace, mohlo by to naši práci v zemi zásadně ohrozit. Přesto doufáme, že budeme moci pokračovat a i nadále podporovat gruzínské obyvatele – i když za náročnějších podmínek.
Gruzínské neziskové organizace jsou ale ve složitější situaci, je to tak?
Ano, přesně tak. Místní neziskové organizace jsou v mnohem zranitelnější pozici než mezinárodní organizace, jako je Charita Česká republika. Vláda již přijala opatření, jako je zákon o „zahraničních agentech“, který od organizací vyžaduje registraci a předávání citlivých informací, například o zaměstnancích nebo příjemcích pomoci. To vytváří tlak na neziskový sektor a může jej do budoucna významně omezit.
Přesto místní organizace i nadále hledají cesty, jak pokračovat ve své činnosti. Jejich odhodlání a snaha přizpůsobit se situaci jsou inspirativní. Věřím, že neziskový sektor bude pokračovat, pokud se podaří stabilizovat situaci a pokud získá mezinárodní podporu. Každá organizace se snaží co nejvíce adaptovat, ale otázka je, jak dlouho to bude udržitelné, pokud by došlo k dalším restrikcím.
Existují v současné době obavy, že by situace mohla vyústit v přímý konflikt s Ruskem?
Nemyslím si, že by v současné době existoval bezprostřední strach z vojenského útoku ze strany Ruska. Spíše se lidé obávají toho, že Rusko postupně získává větší vliv nad Gruzií prostřednictvím ekonomických a politických vazeb, a zemi si tak podmaňuje nevojensky. Když už máte takový vliv, ani nepotřebujete zemi vojensky napadnout. Rusko posiluje svůj vliv v zemi nepřímými prostředky, například podporou autoritářských tendencí nebo zasahováním do politických procesů.
Zajímavé je, že mnoho lidí, kteří volili Gruzínský sen, tak činilo s přesvědčením, že tato strana zajistí, aby se Gruzie vyhnula přímé invazi. Strana slibovala, že Gruzie nebude čelit situaci, jakou vidíme na Ukrajině, a tím získala podporu části voličů.
Zapojila se Charita Česká republika do podpory protestů a ochrany lidských práv v Gruzii?
Charita Česká republika se připojila k deklaraci Evropského zastoupení v Gruzii, která vyzývá gruzínskou vládu k zastavení policejní brutality vůči protestujícím. Deklarace vyzývá k respektování základních lidských práv, zejména práva na pokojné protesty, a k okamžitému ukončení policejní brutality.
