20. července 2021
Aktuality
Mongolsko rovná se krásná a unikátní příroda, rozsáhlé stepi, nomádští pastevci a typické jurty. V poslední době ale zemi bohužel definuje i rychlá devastace životního prostředí. Země se začíná topit v odpadcích a nejhorší je situace zejména ve vyhlášených stepích. Kolegyně Mijidsuren z naší mise v Mongolsku nám přiblíží, jak Charita pomáhá chránit tamní přírodu.
Mijidsuren Chimeddorj pracuje jako projektová manažerka v Charitě Česká republika v Mongolsku. V následujícím rozhovoru sdílí, jak se Charita snaží vyčistit Mongolsko a jaké jsou problémy s recyklací v její zemi. Zjistíte také, jak mohou s ochranou mongolské přírody pomoci lidé z Česka nebo turisté cestující do Mongolska.
Proč je udržitelné nakládání s odpady tak důležité a zároveň v Mongolsku problematické?
V Mongolsku nemáme žádný oficiální recyklační systém, a tak je veškerý odpad sesbírán, vyhozen na neoficiální a nemonitorované skládce a spálen. Mívali jsme 24 recyklačních center, některá musel ale stát kvůli nedostatku financí z důvodu pandemie covidu-19 zavřít. I když tato centra trochu v recyklaci pomáhají, kvůli neexistujícímu systému sběru recyklovatelného odpadu musí pracovníci skládky manuálně plast z té hromady odpadu sbírat a následně ho poslat do recyklačního centra – což není úplně udržitelné.
Jaké dopady může mít špatné nakládání s odpady na životní prostředí a obyvatele Mongolska?
Nesprávné zacházení s odpadem – plastem, který není rozložitelný – znamená, že ten plast znečišťuje životní prostředí a mongolský ekosystém na dlouhou dobu, dokud se aspoň zčásti nerozloží. Plast také škodí lidem – mongolští obyvatelé, jak ve městech, tak na venkově, vodu odebírají často ze studen, které si sami kopou a pokud je plastem znečištěná půda, je tak znečištěna i „pitná“ voda – což je pro lidi toxické.
Snaží se Mongolsko nějakým způsobem zmenšit znečištění plastem?
V roce 2017 mongolská vláda vydala Zákon o nakládání s odpady, který obsahuje i doložky o recyklování. I přesto to spoustu lidí ale stále nerespektuje. Z toho důvodu vláda od té doby odstartovala velké množství kampaní a aktivit, které by měli mongolské domácnosti namotivovat k třídění odpadu hned od zdroje – v jejich domovech.
Zajímá se mongolská veřejnost o recyklaci?
V posledních letech začali lidé problematiku třídění více vnímat. To je také díky tomu, že v Mongolsku máme pár velmi hlasitých aktivistů, kteří jsou příkladem toho, jak bychom se o odpad měli starat. Povědomí o odpadu zvyšují i přes sociální média a povzbuzují tak lidi, aby začali recyklovat a více si vážit mongolské přírody. I přes to je ale velice náročné (i časově) změnit návyky lidí.
Jak pomáhá Charita snížit množství odpadu v Mongolsku a zároveň ho využít dále?
Náš hlavní cíl je propagovat cirkulární ekonomiku a motivovat lidi k recyklaci u zdroje, ne až v momentě, kdy je veškerý odpad vyhozen na skládku. Snažíme se zapojovat i mladší ročníky, například i děti předškolního a školního věku, protože doufáme, že nově naučené zvyky třeba ze školy přinesou i domů. Hlavní projekt, který jsme ve spolupráci s dalšími čtyřmi organizacemi, přičemž jedna je z České republiky, minulý květen na 4 roky odstartovali, se jmenuje Udržitelné recyklování plastů v Mongolsku a je financovaný z programu Evropské unie SWITCH-Asia. Nicméně, kvůli covidu-19 jsme měli spoustu zdržení a narazili jsme na hodně překážek.
Jak tato iniciativa zatím probíhá?
Minulý rok jsme se většinu času soustředili na průzkum, ze kterého vyšlo najevo, že většina domácností napříč všemi společenskými vrstvami nemá ani základní pomůcky k recyklaci. Proto jsme těmto lidem nezbytnosti ke správnému třídění poskytli a zároveň organizujeme různá školení nejen pro domácnosti, ale i pro státní úředníky, o správné a udržitelné recyklaci. Zároveň se i soustředíme na udržování vztahů se všemi osobami, které se v recyklaci odpadů v Mongolsku angažují. Náš cíl je motivovat lidi ke třídění odpadu a propojovat je s firmami, které zajistí, aby byl jejich odpad řádně recyklován.
Co přesně je náplní vaší práce?
Starám se o veškeré aktivity, které spadají pod projekt Udržitelné recyklování plastů v Mongolsku, jakožto projektová manažerka podávám zprávy vedoucí naší mise a komunikuji s různými osobami zapojenými do recyklace a s naší cílovou skupinou. Moje zodpovědnosti se povětšinou motají kolem zajišťování toho, že jde vše podle plánu.
Proč by téma recyklace nemělo být evropským zemím lhostejné, když je Mongolsko tak daleko? Jak můžeme sloužit jako příklad toho, jak s odpady nakládat?
Nakládání s odpady, a hlavně s těmi plastovými, je globální problém a věc, ke které musí každá země najít vhodné a efektivní řešení. A právě vzhledem k tomu by to nemělo být evropským zemím lhostejné. Přeci jenom žijeme všichni na jedné planetě, o kterou se musíme starat jako tým. Je úžasné, že je Česká republika a Evropská unie ochotná poskytnout asistenci zemím, které ji potřebují – jako je právě Mongolsko. Evropa má na rozdíl od Mongolska roky zkušeností s recyklováním odpadu, a proto západní země často slouží jako příklad toho, jak se to má dělat.
Mongolsko je populární turistickou destinací a dá se předpokládat, že se po pandemii (až to bude možné) spousta turistů do vaší země vrátí. Je znečištění plastovým odpadem něco, co může mít dopad i na turismus?
Znečištění plastovým odpadem je určitě něco, co má na turismus velký vliv. Například, na venkově se vyskytuje velké množství nomádů, kteří bohužel nejsou zvyklí na třídění odpadu – přitom ale často využívají produkty na jedno použití. Hodně cestují a často za sebou nechávají cestičku lemovanou odpadky. Dokážu si představit, že skládky v přírodě a poletující odpad není pro turisty úplně vábný pohled.
Mohou turisté s tímto problémem pomoci? Jak?
Turisté nás, jakožto Charitu, určitě mohou kontaktovat a dozvědět se, jak třídit tak, aby se jejich odpad dostal do recyklačního centra, a ne na hromadnou skládku. Zároveň ale mohou sehrát velice důležitou roli v šíření osvěty. Například, pokud natáčí videa na YouTube, tak mohou použít svůj hlas a platformu a říct něco jako „máte krásnou přírodu, musíte se o ni starat a nedopustit, aby byl všude nepořádek.“ Místní obyvatelé totiž častokrát nevidí problémy kolem nich, protože jsou na ně tak zvyklí – perspektiva cizinců jim dovolí vidět věci v jiném světle.
