Ondřej Cakl odpovídal na otázky o zemětřesení na Sumatře
12. dubna 2012 Aktuality

Ondřej Cakl odpovídal na otázky o zemětřesení na Sumatře

Se svolením redakce a autora otázek Tomáše Šťástky ze serveru idnes.cz si dovolujeme uvést odpovědi Ondřeje Cakla, který spolupracuje s Charitou ČR a který je právě na Sumatře, kde zažil středeční zemětřesení nedaleko ostrava o síle 8,7 Richterovy stupnice. Rozhovor se uskutečnil přes mail 12. dubna.

Kde se přesně v Indonésii nacházíte? (a jak daleko od moře)

Nacházím se nyní ve městě Meulaboh v provincii Acehu na západní Sumatře. Teď jsem od moře asi 200 metrů, ale při zemětřesení jsem byl ve vnitrozemí v oblastech kolem pralesa a zemědělských polí, tedy asi 30 km od břehu.

Cítil jste přímo otřesy? Jaké to bylo?

Otřesy jsem cítil velmi intenzivně po dobu několika minut. Někteří lidé kolem mne se neudrželi na nohou, a tak si raději sedli anebo spadli na zem. Dvě auta se přede mnou kymácela. Dům, který jsem prohlížel, zda jeho výstavba proběhla přesně podle stavebních plánů, se chvěl.

Jak jste se dozvěděl, že se možná blíží vlna tsunami?

Pokaždé, když je v Acehu zemětřesení, mají lidé větší strach z tsunami, než ze zemětřesení. Zažil jsem zde už osmé zemětřesení a pokaždé má místní obyvatelstvo největší obavy z vlny tsunami. Informace o zemětřesení, hrozbě tsunami a epicentru mi chodí smskou. Po zhruba dvaceti minutách od zemětřesení jsem dostal smsku, že hrozí tsunami a abych se co nejrychleji vzdálil od pobřeží, pokud se tam nacházím.

Jak reagovali lidé na hrozbu? Byla nějaká panika?

V místě, kde jsem se nacházel, několik žen brečelo, jelikož v některých regionech nešlo mobilní spojení, takže neměli informace o svých rodinách. Zažil jsem v minulosti několikrát paniku po zemětřesení v hlavním městě Banda Aceh. Když odvolali první výstrahu tsunami, rozhodl jsem se vyjet do města Meulaboh, ale v zápětí jsem v autě viděl vybíhat znovu lidi z domovů, tak jsme zastavili a pocítili další silné zemětřesení.

Po několika minutách přišla další zpráva, že zase hrozí možná vlna tsunami, a tak jsme jeli pomalu směr pobřeží, ale chtěli jsme tak 5 km před pobřežím zastavit. Zastavili jsme se v jedné vesnici, kde lidé sledovali televizi. Chvíli jsme ji sledovali s nimi.

Když jsme pokračovali, jeli proti nám desítky až stovky lidí na motorkách a bez ohledu na jakékoliv informace ujížděli pryč co nejdále od pobřeží.

Bylo varování včasné a dostatečné? Myslíte, že systém funguje?

Ohledně mne mohu konstatovat, že jsem byl dostatečně informován, protože místním spolupracovníkům české Charity volali lidé jak z dalších mezinárodních humanitárních organizací působících v Acehu, tak i tajemník české ambasády Petr Doležal, stejně tak i lidé z headquarters z Prahy. Místní obyvatelé dost často informacím nedůvěřují, takže raději vždy při velkém zemětřesení ihned odjíždí mimo zónu, kde by přijít vlna tsunami dosáhnout.

Lidé z vesnic, kteří žijí ve vnitrozemí informováni dostateně nebyli, ale jim taky tsunami nehrozí, takže to nemohu objektivně vyhodnotit. Mobilní spojení nefungovalo ihned po zemětřesení, ale po chvíli výpadky znovu poopravili a spojení se podařilo navázat.

Co přesně v Indonésii děláte?

V Acehu v pondělí 9. dubna 2012 proběhly nejdůležitější volby nového guvernátora a na funkci tzv. bupatiho, funkce zhruba podobná našemu hejtmanovi. Byl jsem zde jako dobrovolník, který monitoroval regulérnost a průběh voleb při místním Evropském domě v Banda Aceh. Většina zahraničních pozorovatelů z evropských ambasád zastoupených v Jakartě včera odletěla a už tady zůstalo pouze několik osob z Bruselu, dobrovolníci ze světa a zaměstnanci české Charity, která se podílela především logistikou a zapůjčením svých terénních vozů nad dohledem voleb.

Za Českou republiku zde byl Ing. Petr Doležal, Ph. D. -- III. tajemník, který má na starosti politickou, konzulární, kulturní a tiskovou agendu, který by mohl českým občanům tlumočit oficiální stanovisko EU anebo jeho postřehy z voleb.

Jinak jsem teď v Aceh Baratu na požádání Charity ČR, abych jim též jako dobrovolník dělal stavební dohled nad nově realizovanými budovami jejich největšího zahraničního rozvojového projektu. Jestli se nepletu, tak je zde v Acehu největší mezinárodní projekt spravovaný českou rozvojovou organizací s rozpočtem jenom v loňském roce přes 100 milion korun.

Přesné informace Vám však sdělí zaměstnanci Charity ČR (pozn. jde o projekt podpora pěstitelů pačuli v Acehu) anebo České fórum pro rozvojovou spolupráci.

Pozůstatek tsunami z roku 2004 - voda přinesla tankder 3 km od moře doprostřed městaOd katastrofické tsunami uplynulo už sedm let. Jsou stále v zemi patrné pozůstatky katastrofy? Vzpomínají na to místní často?

Pozůstatky po katastrofě jsou v Acehu stále vidět, ale infrastruktura je podle místních lepší než před tsunami v roce 2004 a v hlavním městě je všechno již opraveno a staví se dál. Všichni lidé mají své domovy a mnoho domů je dokonce i prázdných, i když by se v nich mohlo bydlet. Katastrofa v roce 2004 je stále v živé paměti a jen tak se jí lidé nezbaví. Jenom na Sumatře zemřelo přes 170 000 obyvatel a skoro 500 000 přišlo o přístřeší.

 

Původní článek Čeňka Třečka: Čech na Sumatře: Lidé při zemětřesení padali, stovky prchaly od břehů