10. prosince 2021
Aktuality
Jitka Jandáková působí v Charitě Česká republika jako vedoucí ekonomického oddělení. Jak sama říká, finanční plánování i kontrolní činnost jsou v neziskové organizaci mnohem náročnější, než je tomu v běžné firmě v ziskovém sektoru. Je potřeba vyhovět požadavkům jednotlivých dárců a dotací, zajistit efektivní a smysluplné využití peněz a hlavně všechno do posledního halíře vyúčtovat. Transparentnost je naprosto klíčová. Jak funguje financování Charity Česká republika a jak organizace využívá finanční prostředky? Právě o tom jsme si s Jitkou povídali.
Financování neziskových organizací se u jednotlivých subjektů liší. Jak konkrétně získává finanční zdroje Charita Česká republika?
Obecně se dá říct, že neziskové organizace bývají financované typově ze čtyř zdrojů. To platí i o Charitě Česká republika. Jednak jde o dotace, pak o dary, ať už od individuálních či firemních dárců, třetí skupinu zdrojů příjmu tvoří vlastní hospodářská činnost. Poslední oblastí, odkud získáváme příjmy, jsou příspěvky zřizovatele nebo příspěvky v rámci charitní sítě.
Dá se říct, který ze zdrojů je ten hlavní?
Jde jednoznačně o dotace. V oblasti zahraniční práce Charity tvoří hodně přes 90 %, dalším zdrojem jsou pak dary individuálních dárců a případně vlastní hospodářská činnost. Co se týče činnosti v České republice, i tady platí, že většina zdrojů pochází z dotačních programů na sociální a zdravotní služby, ať krajských či státních. Je to dané především tím, že je Charita největším nestátním poskytovatelem těchto služeb u nás. Z pohledu Charity jako celku jde z dotací okolo 70 % zdrojů.
Je tedy zřejmé, že činnost Charity je z drtivé většiny financována z dotací. Co konkrétně to znamená pro samotné poskytování pomoci potřebným?
Dotace mají velmi striktně daná pravidla, která se navíc liší nejen v různých krajích, ale také podle druhu dotačního programu a pochopitelně i typu instituce, která dotaci poskytuje. Jiná pravidla bude mít kraj, jiná agentury OSN či Evropské unie. Dotační programy se zároveň vzájemně prolínají a například v oblasti sociální a zdravotní péče není někdy snadné určit, do kterého z programů daného klienta zařadit.
Z pohledu zajištění financování a hlavně následného vyúčtování znamená tahle nesourodost velmi složitou a náročnou práci, protože je vždy potřeba vyúčtovat doslova každý halíř, každou poskytnutou službu, každého klienta.
Jak snadné je získat dotaci? Jaké jsou vůbec podmínky pro to, aby se nějaká organizace mohla o dotaci ucházet?
Donoři se zajímají hlavně o to, jaké má žádající organizace zkušenosti s obdobnými aktivitami, jaké má za sebou úspěšně dokončené projekty a v jakém finančním objemu. Samozřejmě se také zajímají o to, v jakých působí zemích či zda má dostatečné personální kapacity na řízení projektu a umí si zajistit vše, co je potřeba k uskutečnění dané aktivity.
Pokud se Charita Česká republika rozhodne například postavit nemocnici v Gruzii, musí prokázat nejen to, že již má se stavbou nemocnic zkušenosti, že funguje efektivně a vynakládá peníze hospodárně a účelně, ale také to, že má na místě dostatečné personální kapacity, dokáže zajistit koupi pozemku, vybrat dodavatele a tak dále.
Z pohledu financí je pak potřeba prokázat, že organizace vede účetnictví, a to oddělené účetnictví pro svoje jednotlivé aktivity a že má za tímto účelem vytvořenou prokazatelnou a fungující strukturu a metodiku, a to i co se týče alokace nepřímých a správních nákladů.
Co si máme představit pod pojmem nepřímé náklady?
Jde o náklady, které nejsou přímo navázané na konkrétní projekt, ale byly vynaloženy v souvislosti se zajištěním jeho chodu. Například počet projektů ovlivňuje to, kolik pracuje v kanceláři účetních. Čím více projektů, tím jich je pochopitelně více, a naopak. Je také potřeba počítat s náklady na komunikaci a fundraising, mezi které patří například i samotné psaní projektových žádostí.
Pak existují ještě správní náklady, které existují bez ohledu na daný projekt. Třeba kancelář Charity funguje bez ohledu na to, jestli určitý konkrétní projekt běží, nebo ne. Stále je potřeba platit provoz kanceláře, energie, svoz odpadu a další obdobné náklady.
Pokrytí nepřímých nákladů je ale možné ze samotných projektů.
To ano, ale musí být zcela jasně předem dané, jakým způsobem se tyhle náklady do projektů zahrnují a jakou část z objemu poskytnutých dotací zaujímají. To jsou všechno věci, které je potřeba donorům doložit spolu s žádostí o dotaci a které musí splňovat požadavky konkrétní dotace.
Nepřímé náklady ale nutně tvoří jen malou část nákladů Charity, že?
Určitě, hlavními náklady jsou pochopitelně ty, které přímo souvisí s plněním poslání Charity a daného projektu. Pokud jde o veřejné sbírky, pak na daný účel, na který byla sbírka vyhlášená, jde minimálně 95 % vybraných peněz. Tohle procento je dokonce stanované zákonem. U projektů tvoří přímé nálady zpravidla 93 %, ty nepřímé 7 %.
Jakým způsobem se kontroluje, že finance skutečně šly za tím účelem, na který byly poskytnuty? Nebo v případě individuálních dárců, že peníze, které pošlou na určitou sbírku nebo projekt, skutečně doputují, kam mají?
V každém projektu je potřeba jednak doložit úplně každý výdaj účetním dokladem se všemi zákonnými náležitostmi, zároveň je ale taky nutné, aby daný náklad dával smysl v kontextu daného projektu. To znamená, jestli byly peníze smysluplně, účelně a hospodárně použity. Pokud na uskutečnění určité aktivity potřebujeme jeden počítač, nemůžeme koupit dva. Pokud potřebujeme jízdní kola, tak nekoupíme auto. A taky, že nekoupíme nic za cenu, která se vymyká té běžné. Pokud by to tak bylo, donor náklad neuzná. Je pochopitelně potřeba prokázat i náklady na zaměstnance a spolupracovníky.
Znamená to tedy, že musíme donorovi doložit veškeré účetnictví k dané aktivitě, na kterou nám přispěl?
Ano. Řada donorů vyžaduje vlastní externí audit konkrétního projektu. Často je to dokonce tak, že jako organizace musíme sami zajistit externí audit projektu a zároveň probíhá paralelně ještě jeden audit na straně donora. Krom toho ale probíhá v Charitě Česká republika každoročně statutární audit, který se zaměřuje nejen na jednotlivé projekty, ale komplexně na veškeré finanční záležitosti celé organizace. Ten je daný ze zákona a provádí ho certifikovaný auditor.
Charita Česká republika tedy prochází mnoha audity každý rok.
Přesně tak, jde o audity jednotlivých projektů a pak už zmiňovaný statutární audit celé organizace. Kontrolní činnost v neziskové organizaci je velmi rozsáhlá, náročná a komplexní. Zajistit, aby peníze dárců byly využity opravdu účelně, efektivně a smysluplně, je totiž naprostý základ fungování Charity Česká republika.
Děkujeme za rozhovor.
