V Sýrii se „postíme neustále“
9. března 2015 Sýrie

V Sýrii se „postíme neustále“

„Minulý rok (2014) byl pro nás, kdo žijeme v Aleppu, ten nejtěžší ze všech. Míra ničení dosáhla ve městě vrcholu. Snášel se na nás déšť raket, často jsme neměli elektřinu nebo vodu a během nocí jsme mrzli až na kost," popisuje situaci v Sýrii biskup Antoine Audo, ředitel Charity Sýrie.

Ale musíme se vyvarovat nářků. Když jsem na začátku postního období kázal, řekl jsem lidem: „S vámi opravdu nemohu mluvit o půstu, protože my se postíme neustále. Ale musíte mít na paměti, že je tu vždy někdo, kdo je na tom hůře než vy.“

Musíme se zaměřit na navštěvování nemocných, starých a opuštěných. V Charitě pracujeme na projektech, ale já jsem našemu personálu řekl, že to co děláme, musíme co nejvíce zaměřit na jednotlivce a každý den navštěvovat konkrétní lidi. Přesně tak, jak to říká papež František - vyjít ze sebe a jít na existenční periferie.

Charita Sýrie je zde, aby pomáhala všem Syřanům po celé zemi. Pracujeme v šesti regionech: Damašek, Aleppo, Homs, Littoral, Horan a Jasiré. Pomáháme prostřednictvím programů, které zajišťují jídlo, lékařskou pomoc, podporu v oblasti vzdělávání, pomoc při placení nájemného, pomoc seniorům a poradenství. 

Před nedávnem jsem vyšel ze svého domu a před ním seděl na zemi muslimský muž, kterému Charita pomáhala. Vstal a řekl: „Víme, kdo jsou křesťané, mají cenu zlata.“

Kvůli Daesh* a dalším lidé věří, že toto je válka mezi muslimy a křesťany, ale to není pravda. Muslimové křesťany respektují.

Právě tento týden byly desítky křesťanů uneseny (členy Daesh, jak sami říkají) z několika vesnic v oblasti Hassakeh. Říkají, že je vzali jako rukojmí kvůli výměně vězňů. Jsou to právě ti nejzranitelnější, kdo končí jako oběti násilí.

Všichni stále říkají, že situace v Sýrii je stejná, jako bývala v Libanonu a Iráku, že je třeba počkat několik let, než válka skončí. Říkají, že neexistuje vojenské řešení tohoto konfliktu a přesto pokračují v dodávkách zbraní a výcviku ozbrojených skupin. Je ale třeba politického řešení.

Mladým lidem v Sýrii se musí dostat mírového vzdělání, aby mohli mír budovat a bránit v kontextu arabského a muslimského světa. To znamená tak, aby neprovokovali nebo neponižovali muslimy a Araby a s respektem k ostatním.

Tato válka zničila celé čtvrti, nemluvě o rychle se rozvíjejících průmyslových odvětvích a zemědělství. Z poloviny syrské populace jsou buď uprchlíci, nebo vnitřně přesídlené osoby (IDP). Osmdesát procent lidí schopných pracovat je bez práce. Bohatí odešli, střední třída zchudla a z chudých se stali nuzáci. Mnoho lidí zchudlo a onemocnělo kvůli nejistotě a téměř úplně zničené ekonomice.

Jsme unavení a už je toho skutečně příliš. V Sýrii vládne velký smutek z toho co se děje. Je pro mě těžké přemýšlet o nadějích pro budoucnost příští generace Syřanů.

Nicméně doufáme, že jednoho dne vybudujeme skutečný smysl pro občanství založený na respektu k lidským právům. Až se to stane, musí zde existovat dobře fungující rozlišení mezi politikou a náboženstvím, kde náboženství nebude používáno ve prospěch politických cílů.

Sýrie je krásná země s kořeny hluboko v historii a humanitě. Je to místo, kde lidé mnoha náboženství a kultur mohou žít pospolu jako vzor civilizace a uplatňování lidských práv. Je to země, kterou miluji.

*akronym pro „ad-Dawlat al-Islāmiyah fī al-ʿIrāq wa sh-Shām“ - arabský název organizace Islámský stát (původně Islámský stát v Iráku a Sýrii)

Článek převzat ze stránek caritas.org.