30. července 2026
Aktuality
Demokratická republika Kongo zažívá jednu z nejhorších humanitárních krizí současnosti, která však často stojí mimo titulní stránky. Na východě země má mnohaletý konflikt devastující dopady i na civilní obyvatelstvo. Přinášíme pět klíčových informací, které vám pomohou pochopit současnou situaci – od ozbrojených bojů přes probíhající epidemii eboly až po podporu, kterou konžským uprchlíkům poskytuje Charita Česká republika v Zambii.
1. Jaká je současná situace v DR Kongo: obnovený konflikt a humanitární dopady
Po několika letech relativního klidu zachvátil východní část Demokratické republiky Kongo, zejména provincie Severní a Jižní Kivu, znovu ozbrojený konflikt. Povstalecká skupina M23 obnovila koncem roku 2021 své ofenzivy a postupně obsadila rozsáhlá území v provincii Severní Kivu. Boje eskalovaly na přelomu let 2024 a 2025, koncem ledna 2025 dobyli rebelové M23 provinční metropoli Goma, což provázely těžké pouliční střety. Bojovníci pronikli i do ulic Bukavu, druhého největšího města východního Konga.
Přestože se mezinárodní společenství snaží konflikt diplomaticky řešit, situace ve východní části země zůstává velmi nestabilní. V roce 2025 byla zahájena mírová jednání mezi Demokratickou republikou Kongo a Rwandou, která je dlouhodobě obviňována z podpory hnutí M23. Obě země v prosinci 2025 podepsaly mírovou dohodu zaměřenou na omezení bojů a zlepšení bezpečnosti v regionu. Mírová dohoda navazovala na dohodu o příměří z června 2025. Přes tyto snahy však násilí pokračuje a civilní obyvatelstvo nese jeho největší důsledky.
Foto: Násilí v DR Kongo pokračuje
Nadále jsou tisíce lidí nuceny opustit své domovy a hledat bezpečí v jiných částech země nebo v sousedních státech. Vysídlení lidé často žijí v podmínkách s omezeným přístupem k pitné vodě, zdravotní péči a vzdělání. Konflikt zároveň zvyšuje riziko šíření nemocí a komplikuje práci humanitárních organizací. Celkově se tak krize v DR Kongo řadí mezi ty nejzávažnější na světě a vyžaduje pozornost mezinárodního společenství.
Ozbrojená povstalecká skupina M23 (Hnutí 23. března), která stojí za eskalací, vznikla v roce 2012. Jméno „M23“ odkazuje na mírovou dohodu z 23. března 2009 – tu tehdejší tutsijské milice uzavřely s vládou, avšak M23 obviňuje vládu, že podmínky dohody nedodržela. Skupina M23 deklaruje několik cílů: údajně bojuje za ochranu menšin (zejména právě komunity Tutsiů) ve východním Kongu, požaduje naplnění dohod z roku 2009 a poukazuje na neschopnost vlády zajistit bezpečnost, limitovat korupci a poskytovat základní služby v regionu.
Kroky M23 však jejím proklamovaným cílům odporují. Bojovníci se dopouštějí závažného porušování lidských práv, včetně masakrů civilistů, sexuálního násilí a verbování dětských vojáků. M23 také usiluje o kontrolu nad územím bohatým na nerostné suroviny, což nadále eskaluje konflikt s vládními silami i dalšími ozbrojenými skupinami. Provincie Severní a Jižní Kivu v okolí jezera Kivu jsou významnými nalezišti vzácných minerálů - zejména koltanu, zlata a diamantů, přičemž právě koltan je strategickou surovinou, kterou svět využívá při výrobě drobné elektroniky.
Foto: Lidé z DR Kongo často utíkají také do Zambie
2. Kolik lidí konflikt zasáhl: oběti a uprchlíci
Obnovený konflikt v DR Kongo si vybírá těžkou daň na životech civilistů. Přesné počty obětí jsou obtížně zjistitelné, ale už samotné boje o město Goma na konci ledna 2025 připravily o život až tři tisíce lidí. Nepokoje ve východním Kongu trvají už od druhé poloviny 90. let. Války, ozbrojené střety, nemoci a hlad související s konfliktem si dle odhadů vyžádaly přibližně 6 milionů životů. Pokračující násilí navíc často provázejí masakry a útoky na civilní cíle, které dále zvyšují počet nepřímých obětí v důsledku hladu či nemocí.
Počet vysídleného obyvatelstva je enormní. Údaje z poloviny roku 2025 mluví o 8,2 milionech vysídlených lidí, z toho 5,8 milionu vnitřně vysídlených osob. Většina uprchlíků přežívá v provizorních táborech nebo u hostitelských rodin, často v katastrofálních podmínkách. Chybí jim jídlo, voda, léky i hygienické zázemí.
Celkově je humanitární situace v DR Kongo jednou z nejhorších na světě, podle odhadů OSN potřebuje humanitární pomoc přes 18 milionů obyvatel Konga.
Foto: Charita pomáhá uprchlíkům v Zambii
Krize má také mezinárodní rozměr, protože statisíce lidí prchají za hranice. V současnosti žije mimo území DR Kongo více než milion uprchlíků – především v sousedních zemích, jako jsou Uganda, Rwanda, Burundi či Zambie.
3. Nová epidemie eboly zhoršuje humanitární situaci
Ozbrojené konflikty a nucené vysídlení vytvářejí ideální podmínky pro šíření infekčních nemocí. Země se opakovaně potýká s epidemiemi cholery, spalniček a v současné době i eboly. Přelidněné tábory, omezený přístup k čisté vodě a nedostatečná zdravotní infrastruktura zvyšují riziko šíření nákazy. Epidemie přitom neohrožují pouze zdraví lidí, ale i jejich možnost vrátit se k běžnému životu a obnovit své živobytí.
V květnu 2026 byla v severovýchodní části země potvrzena nová epidemie eboly způsobená virem Bundibugyo, pro který zatím není schválena žádná vakcína. V tuto chvíli se jedná o nejrychleji se šířící epidemii eboly v prvních měsících od svého vzniku. K polovině července 2026 si vyžádala již více než 2 400 potvrzených případů a téměř 1 000 úmrtí. Několik potvrzených případů se objevilo i v Ugandě. Ozbrojené střety a špatné hygienické podmínky mnohdy komplikují trasování kontaktů a práci zdravotníků. Boj s nemocí zároveň komplikují i dezinformace a nedůvěra vůči zdravotníkům. Došlo také k útokům na zdravotnická zařízení.
4. Uprchlíci z Konga v Zambii: jejich počet a životní podmínky
Jednou ze zemí, kam konžští občané prchají, je sousední Zambie. Aktuálně zde žije okolo 100 000 uprchlíků, z nichž většina pochází právě z Demokratické republiky Kongo.
V Zambii vznikly tři velké uprchlické osady – Meheba, Mayukwayukwa a nejnovější Mantapala na severu země. Tyto tábory a osady se nacházejí v odlehlých venkovských oblastech a životní podmínky uprchlíků jsou zde velmi skromné. Většina rodin žije v jednoduchých hliněných nebo cihlových domcích, nebo v provizorních přístřešcích z plachet.
Ačkoli Zambie poskytuje uprchlíkům bezpečí před válečným násilím, život v uprchlickém táboře a v cizí zemi je velmi těžký. Uprchlíci často dorazí jen s minimem majetku a jsou zcela závislí na podpoře státu a humanitárních organizací. Kvůli vládním omezením mají v Zambii uprchlíci omezené možnosti najít si práci, v odlehlých uprchlických osadách je navíc méně příležitostí k výdělku než ve velkých městech. Stejně jako místní se uprchlíci musí vypořádat také se stále častějšími suchy a dopady změny klimatu na jejich úrodu.
Foto: Uprchlíci v Zambii si zakládají drobné živnosti.
Většina uprchlíků si tak přivydělává drobným farmařením nebo zakládáním malých živností, jako jsou stánky s jídlem, šití oděvů a podobně.
5. Jak Charita Česká republika pomáhá uprchlíkům v Zambii: vzdělávání a soběstačnost
Charita Česká republika působí v Zambii už od roku 2013 a zaměřuje se na podporu uprchlíků i místních komunit, aby dokázali zlepšit své životní podmínky a postavit se na vlastní nohy v nové zemi.
Charita ve spolupráci s Úřadem vysokého komisaře OSN pro uprchlíky například poskytuje stipendia studentům, aby mohli pokračovat ve vysokoškolském studiu a získat kvalifikaci pro budoucí zaměstnání.
Díky této podpoře se podařilo umožnit studium mladým lidem, kteří by si jinak školné nemohli dovolit. Například lékařka Sigiro uprchla s rodinou z Konga do Zambie a jen díky stipendiu od Charity mohla dokončit medicínu.
Kromě vzdělávání se Charita zaměřuje i na obživu a ekonomickou soběstačnost. V uprchlických osadách pomáhá lidem nastartovat drobné podnikání a získat dovednosti, aby mohli být v nové zemi soběstační.
Foto: Počítačové centrum založené konžskými uprchlíky v Zambii.
S podporou Charity vznikly například malé krejčovské dílny, nebo komunitní počítačové centrum pro výuku digitálních dovedností. „Nejradši mám na své práci to, že pomáháme lidem a zlepšujeme svoje vlastní znalosti,“ říká Fis, uprchlík z DR Konga a jeden ze zakladatelů centra.
V odlehlých uprchlických osadách se Charita zaměřuje také na udržitelné zemědělství. Pořádá školení pro uprchlíky v moderních zemědělských metodách, poskytuje osivo a potřebné nástroje a pomáhá farmářům adaptovat jejich hospodářství na změny klimatu.
Tyto aktivity dávají uprchlíkům naději na lepší budoucnost – umožňují jim postavit se na vlastní nohy, začlenit se do společnosti a důstojně si zajistit živobytí i v podmínkách daleko od domova.
