8. ledna 2024
Aktuality
Víte, že díky rozvojové pomoci klesl od roku 1990 počet lidí žijících v extrémní chudobě o více než miliardu? Nebo, že rozvojová pomoc podporuje lidi ve znevýhodněných regionech, aby si zakládali vlastní živnosti či se dokázali adaptovat na změnu klimatu? Ale také, že přijímání uprchlíků do vlastní země by se nemělo počítat za rozvojovou pomoc? Co dalšího byste měli vědět o rozvojové pomoci, se dozvíte v následujícím článku.
1. Rozvojová pomoc přispívá k hospodářskému růstu
Rozvojová pomoc zlepšuje životy lidí ve znevýhodněných regionech světa. Podporuje hospodářský růst, pomáhá snižovat chudobu a rozvíjí oblasti, které bývají často zanedbávané, jako je zdravotnictví či vzdělávání. Na rozdíl od humanitární pomoci, která se věnuje okamžité pomoci při katastrofách a konfliktech, se rozvojová pomoc zaměřuje na to, co má ve svém názvu - tedy na rozvoj. Pomáhá s obnovou znevýhodněných regionů, věnuje se dlouhodobému boji s nemocemi a podvýživou, pomáhá vytvářet nová pracovní místa a podporuje zakládání živností.
2. Rozvojová pomoc pomáhá lidem zajistit si vlastní živobytí
Nevládní organizace, jako je Charita Česká republika, pomáhají lidem ve znevýhodněných regionech, aby se dokázali postavit na vlastní nohy. Ať už vytvářením nových pracovních míst nebo podporou místních, aby zakládali vlastní živnosti. Díky tomu si lidé mohou zajistit živobytí i v náročných podmínkách, a zajistit tak obživu pro sebe i své nejbližší. V Iráku například Charita nabízí místním kurzy podnikatelských dovedností a granty do začátku vlastního podnikání. Díky naší pomoci tak vznikla třeba svářečská dílna nebo restaurace. V Zambii může mít rozvojová pomoc podobu distribuce osiva odolného vůči suchu a podpory drobných farmářů v adaptaci na změnu klimatu.
3. Rozvojová pomoc má smysl
Konkrétní výsledky ukazují, že investice do rozvojové pomoci se vyplatí. Jenom od roku 1990 se podařilo snížit počet lidí žijících v extrémní chudobě o více než miliardu. Daří se bojovat také s podvýživou. Od roku 2000 se neustále snižuje počet případů zakrnění u dětí, které se projevuje tím, že děti kvůli chronické podvýživě přestanou růst, zůstanou zakrnělé a mají na svůj věk nízkou výšku. Díky investicím do rozvojové pomoci se neustále zvyšuje také účast na vyšším vzdělávání. Mezi lety se 2000 a 2018 se téměř zdvojnásobila, z 19 procent na 38, z čehož profitovaly především ženy.
4. Rozvojová pomoc je stále potřebná
Ačkoli výše uvedená čísla jsou pozitivní, neznamená to, že by bylo vyhráno. Rozvojová pomoc je nadále velmi potřebná. V extrémní chudobě žije v současnosti stále na 700 milionů lidí. Více než polovinu z toho tvoří děti. Podle UNESCO navíc až 250 milionů dětí nechodí do školy. Zvýšil se také počet nuceně vysídlených lidí, kteří museli opustit své domovy v důsledku pronásledování, konfliktů, násilí, přírodních katastrof a porušování lidských práv. Na celém světě je více než 114 milionů lidí na útěku. Všechna tato čísla jsou znepokojující a jsou důvodem, proč je potřeba do rozvojové pomoci nadále investovat.
5. Členské státy EU mají povinnost investovat do rozvojové pomoci
Členské státy EU se zavázaly věnovat 0,7 % svého hrubého národního důchodu jako oficiální rozvojovou pomoc. Tato oficiální rozvojová pomoc je hlavním zdrojem financování rozvojové pomoci. Několik zemí, včetně České republiky, nicméně tvrdí, že tento cíl je příliš vysoký, a rozhodly se stanovit si nižší cíl: 0,33 % svého hrubého národního důchodu do roku 2030. Česká republika se dlouhá léta pohybovala na samém konci dárcovských zemí s 0,13 % hrubého národního důchodu, ale v roce 2022 došlo k obrovskému skoku na 0,36 %, čímž konečně dosáhla svého osobního cíle. Způsob počítání oficiální rozvojové pomoci však zpochybňuje řada aktérů, například Concord (Evropská konfederace nevládních organizací zabývajících se udržitelným rozvojem a mezinárodní spoluprací).
6. Podpora uprchlíků ve vlastní zemi není rozvojovou pomocí
V roce 2022 vykázalo 27 zemí EU náklady na uprchlíky ve výši 13,9 miliardy eur jako takzvané vnitrodárcovské náklady v rámci oficiální rozvojové pomoci. Toto číslo je téměř třikrát vyšší než průměr předchozích tří let. Česká republika má jeden z nejvyšších podílů, její vnitrodárcovské náklady na uprchlíky představují více než 50 % celkové vykázané oficiální rozvojové pomoci. To je způsobeno především zahrnutím finančních prostředků určených na podporu uprchlíků z Ukrajiny.
„Z dat AidWatch, každoroční analytické zprávy mezinárodní konfederace Concord, vyplývá, že 22,1 procent veškeré oficiální rozvojové pomoci vykázané EU není skutečnou rozvojovou pomocí, jde o takzvanou nafouknutou rozvojovou pomoc. Většina (16,8 z 22 procent) byla vynaložena na vnitrodárcovské náklady na uprchlíky, tedy výdaje, které země vydaly na přijetí uprchlíků ve svých zemích,“ vysvětluje Jan Líska, koordinátor institucionálního financování v Charitě Česká republika. „To opravdu nepodporuje ekonomický rozvoj a blahobyt v rozvíjejících se zemích, ale země EU tyto náklady počítají jako by tomu tak bylo,“ dodává Líska. Takže zatímco Česká republika uvedla, že poskytuje 0,36 procent svého hrubého národního důchodu jako oficiální rozvojovou pomoc, její skutečná oficiální rozvojová pomoc, bez započtení nákladů na uprchlíky ve vlastní zemi, ve skutečnosti klesla.
Přestože je nesmírně důležité investovat do pomoci uprchlíkům, tato pomoc by se neměla považovat za pomoc rozvojovou. Rozvojová pomoc má být vynakládána na iniciativy, které probíhají v rozvíjejících se zemích, nikoli v zemích dárcovských.
Zajímá vás, co se děje ve světě humanitární a rozvojové pomoci? A jak pomáhá Charita Česká republika lidem ve znevýhodněných regionech světa? Přihlaste se k odběru našeho pravidelného newsletteru.
