Ovládat řemeslo představuje pro lidi ve znevýhodněných regionech cestu k finanční soběstačnosti. V místech, která se vypořádávají s následky válečného konfliktu, se pak významně podílí na jejich obnově. Díky naší pomoci tak vznikla například svářečská dílna v Iráku, restaurace v uprchlické osadě v Zambii nebo tradiční šperkařství v Gruzii.
Charita Česká republika podporuje rozvoj drobného podnikání jako efektivního nástroje, který pomáhá lidem po celém světě postavit se jednou provždy na vlastní nohy. A nejde jen o jednotlivce. Řada těch, kterým se i díky podpoře Charity podaří rozjet vlastní živnost, začne postupně zaměstnávat další lidi. Podpoří tak trvale celou svoji komunita. Příběhům úspěšných živnostníků, kteří pomáhají s rozvojem svých komunit, jsme ale pomohli na svět nespočtu. Jak konkrétně pomoc funguje? Přečtěte si příběhy úspěšných řemeslníků a řemeslnic z celého světa.
Z uprchlíka majitelem dílny
Nicholas se narodil v Zambii, přesto má ale v zemi status uprchlíka. Jeho rodiče totiž pocházejí z Demokratické republiky Kongo, odkud utekli před krvavým násilím. Jako dítě uprchlíků ale neměl téměř žádnou šanci najít práci a uživit se. To se mu podařilo až díky podpoře od Charity. Dnes má Nicholas v hlavním městě Lusace vlastní dílnu, ve které opravuje ledničky. „Zúčastnil jsem se šestiměsíčního kurzu, který mi zprostředkovala Charita. Vyučil jsem se na opraváře ledniček a dnes už vím, jak na to,“ usmívá se mladý muž. „Dostal jsem taky malou finanční podporu do začátku, díky které jsem si pronajal tuto dílnu,“ říká Nicholas vděčně a ukazuje za sebe na skromný podnik, v němž opravuje ledničky a mrazničky.
Součástí šestiměsíčního kurzu, kterého se Nicholas díky podpoře Charity zúčastnil, byla také příprava byznys plánu. Mladík se tak naučil, co obnáší založení vlastní živnosti, jak si má hlídat finance i kde hledat zákazníky. Ti k němu prý dnes přicházejí hlavně na doporučení. „Pár lidem jsem opravil ledničku a byli se mnou spokojení, tak mě doporučili svým známým,“ pochvaluje si Nicholas.
Koronavirus ji připravil o práci, dnes je z ní vyhlášená zahradnice
Založit si vlastní živnost není pro ženy v Iráku vůbec snadné. Obzvlášť pak ne v konzervativním regionu Anbár, odkud pochází i maminka tří dětí Tasneem. Přestože měla od dětství ráda rostliny, rodiče ji poslali studovat matematiku. Následně pracovala jako učitelka ve školce, během pandemie koronaviru ale o práci přišla. „Napadlo mě, že bych mohla zkusit prodávat rostliny,“ říká Tasneem. „Vyklidila jsem doma malý kout a začala rostliny pěstovat a prodávat. Vadilo mi ale, že zákazníci chodí k nám domů, a navíc jsem měla jen omezený prostor,“ dodává.
Tasneem se zapojila do programu Charity na podporu drobných živnostníků. Zúčastnila se kurzu podnikatelských dovedností a následně získala malý příspěvek na rozjezd svého podnikání. Našla si malý pozemek, upravila ho, oplotila a postavila zahradní domek. Následně nakoupila rostliny a květináče a pustila se do práce. Dnes provozuje úspěšné zahradnictví a zákazníci k ní jezdí zdaleka. Tasneem jako první v regionu začala prodávat i interiérové rostliny. „Učím se z videí na internetu, jak se o rostliny starat a jak je rozmnožovat a pěstovat. Do chodu zahradnictví se zapojil i můj muž,” říká hrdě. Tasneem také školí další dívky, jak pěstovat rostliny, aby si mohly samy založit vlastní obdobnou živnost. „Můj život se úplně změnil. Získala jsem sebevědomí a cítím se svobodněji,” dodává.
Po odchodu ISIS nemohl najít práci. Teď sám zaměstnává tři lidi
Sedmatřicetiletý Meethaq musel v roce 2014 uprchnout ze svého rodného města Hít před samozvaným Islámským státem. Před válkou pracoval jako svářeč. „Během nadvlády Islámského státu jsem se snažil vzít jakoukoli práci, která se naskytla. Mám tři děti, které musím zaopatřit,“ popisuje Meethaq.
Po pádu ISIS se Meethaq vrátil domů, ale o práci byla nouze. Rozhodl se otevřít si vlastní svářečskou dílnu, jenže neměl dostatek financí na její vybavení ani znalosti, jak podnikat. Když se doslechl se o podpoře Charity pro irácké živnostníky, neváhal ani vteřinu. „Okamžitě jsem se přihlásil. Zúčastnil jsem se desetidenního školení obchodních dovedností a naučil se spoustu užitečných věcí,“ popisuje Meethaq.
Od Charity obdržel také drobný grant, ze kterého si nakoupil vybavení do své svářečské dílny. Podnikání se mu daří a o zákazníky nemá nouzi. V Meethaqově dílně vznikají dveře, zábradlí, ploty, vrata, ale třeba i regály pro irácké obchody. Zákazníci jsou s jeho prací spokojeni a neváhají ho doporučit dál. Meetaq tak dokáže zaopatřit nejen svoji rodinu, ve své dílně také zaměstnává tři lidi. Dává tak práci dalším místním v regionu poznamenaném dlouhými konflikty.
Úspěšná restaurace v uprchlické osadě
V uprchlických osadách, daleko od velkých měst a pracovních příležitostí, je složité si najít obživu. Díky Charitě Česká republika si uprchlíci a lidé z hostitelských komunit mohou v osadě otevřít vlastní malé podniky. Jako Namenda, která jako vášnivá kuchařka provozuje úspěšnou malou restauraci. Začátky ale nebyly jednoduché. Namenda měla jako absolventka gastronomického výcviku ty nejlepší profesní předpoklady. O tom, jak podnik řídit, ale neměla nejmenší představu. Vše se změnilo, když se zúčastnila podnikatelského kurzu, který v oblasti pořádala Charita.
„Učili jsme se, jak začít a řídit podnikání. Od Charity jsem dostala také půjčku a když jsem přidala naše vlastní úspory, pustila jsem se do toho," říká Namenda spokojeně. I když se stále potýká s různými těžkostmi, její restaurace prosperuje. Trápí ji především problém s elektřinou a také skutečnost, že v uprchlické osadě není možné sehnat například koření. To si musí nechat dovážet z osm hodin cesty vzdáleného hlavního města.
Namenda se díky své restauraci zařadila mezi lidi, kteří nabízejí zaměstnání ostatním. V restauraci má tři zaměstnance. „Miluji svou práci, protože ráda připravuji jídlo pro ostatní lidi. Dbám na to, abych vařila kvalitní jídlo, které lidé rádi jedí. Jsem ráda, že to oceňují a že jim u nás chutná,” dodává spokojeně Namenda.
DALŠÍ PŘÍBĚHY ÚSPĚŠNÝCH ŘEMESLNÍKŮ