22. července 2021 Aktuality

Den, který mi navždy změnil život

Zambie hostí přes 90 tisíc uprchlíků, kteří sem ve většině případů utekli před krvavými konflikty ze sousedních zemí. Příběhy lidí, jež v Zambii našli nový domov, jsou plné tragických událostí, kvůli kterým se museli vydat na útěk. Naše kolegyně Mika Mwambazi ze Zambie popisuje setkání se ženami z uprchlické komunity, na které nikdy nezapomene.

18. červen 2021 si už vždy budu pamatovat jako den, který mi změnil život. Ten pátek jsem obdržela telefonát, ve kterém jsem se dozvěděla, že mám vyzpovídat dvě sestry, které do Zambie uprchly z Demokratické republiky Kongo. Zatímco jsem seděla v plechové chatrči, která je dnes jejich domovem, poslouchala jsem mrazivé vyprávění Annie a Bibiane o tom, jak utíkaly před ozbrojenými rebely z Jižního Kivu.

Annie byla v Kongu ženou v domácnosti a její sestra Bibiane provozovala společně se svým manželem úspěšný obchod s potravinami. Jednoho dne na dveře Bibiane zaklepali ozbrojení rebelové z místní milice Mai-Mai a zeptali se na jejího manžela. O tři dny později bylo jeho tělo nalezeno v opuštěném domě, znetvořené a zmrzačené.

„Ihned po smrti mého manžela provedli milice další útok. Tentokrát zadrželi mě a mou sestru Annie a jejího muže. Odvezli nás do vzdálené buše, kde nás rozdělili a mě a mou sestru znásilnilo několik členů Mai-Mai, zatímco mého švagra mučili,“ vzpomíná Bibiane na děsivé momenty, které prožila.

Na útěku

Jižní Kivu a Severní Kivu byly centrem konfliktu, který následoval po druhé válce v Kongu. Civilisté se ocitli uvězněni mezi různými bojujícími frakcemi a ozbrojenými skupinami. Milice Mai-Mai je známá hrubým porušováním lidských práv. Mimo jiné se vyznačuje rituály, které zahrnují nošení částí lidského těla jako doplňků.

Úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) podle dat z roku 2020 uvádí, že Demokratická republika Kongo má největší vnitřně vysídlenou populaci v Africe s více než 5,2 miliony vysídlených osob. Od roku 2017, kdy uprchly Annie a Bibiane, stále dochází k rozsáhlému zabíjení, rabování a sexuálnímu násilí na ženách a dívkách. Ženy jsou běžně zastřeleny nebo pobodány do intimních míst poté, co jsou znásilněny.

„Unikly jsme v tu noc, kdy unesli mého manžela. Od té doby jsem ho už nikdy neviděla,“ popisuje Annie. Do Zambie dorazily po třídenní cestě na lodi. „Bohužel jsme zjistily, že dvě ze sedmi dětí Bibiane zmizely během útěku na palubu,“ pokračuje Annie.

Uprchlíci ve městech

Po jejich příjezdu do Zambie udělilo tamní ministerstvo vnitra oběma ženám status žadatelek o azyl a dalo o jejich případu vědět UNHCR a pobočce Charity Česká republika v Zambii.

„Jakmile jsme se v Zambii usadily jako městští uprchlíci, uvědomily jsme si, že nedokážeme platit nájem. V tu chvíli nám pomohla Charita Česká republika a mé sestře i mně poskytla grant na podporu podnikání. Peníze jsme použily na nákup udírny a zahájily jsme naši malou živnost s prodejem uzených ryb,“ popisuje Annie. Objednávky jim pomalu přibývaly a podnikání fungovalo slibně, pozastavila ho ale pandemie covidu-19.

Od vypuknutí šíření koronaviru v Zambii pomáhá Charita Česká republika zranitelným uprchlíkům vyrovnat se s ekonomickými dopady pandemie. Uprchlíci, pobývající v hlavním městě Lusace, mají potíže obstarat si zdroje obživy a být soběstační. Mají totiž jak omezený přístup ke vzdělání, tak i k možnostem vlastního podnikání.

„Charita podpořila malé živnostníky, na které dopadly restrikce zavedené kvůli šíření koronaviru. Poskytli jsme jim granty na obnovu podnikání a také bezplatné školení obchodních dovedností,“ říká projektová manažerka Charity Česká republika v Zambii, Lucie Hrabcová.

.  

Život v nejistotě

Uprchlíci v zemích subsaharské Afriky žijí v zoufalých podmínkách, často bez přístřeší, jídla, vody nebo zdravotní péče. V souvislosti s ebolou a pandemií covidu-19 je zvlášť znepokojující nedostatečný přístup k toaletám, čisté pitné vodě a hygienickým produktům. Rodinám navíc chybí základní věci, jako jsou deky, matrace na spaní či kuchyňské potřeby.

S probíhající pandemií a neustálým vysídlováním způsobeným ekonomickou nejistotou nebo přírodními katastrofami, se schopnost vysídlených osob vyrovnat se se současnou situací nadále zhoršuje. Charita Česká republika proto rozšířila své aktivity a přednostně podporuje zranitelné lidi, kteří potřebují ochranu, jako jsou oběti sexuálního násilí, uprchlíci a jejich hostitelské komunity.

Podle odhadů UNHCR uprchlo z Demokratické republiky 934 381 lidí do okolních zemí, jako je Zambie.