10. června 2021
Aktuality
Věděli jste, že 1 z 270 lidí na světě má poruchu autistického spektra? Diagnostika se liší země od země a v těch rozvojových se autisté často potkávají se silnou stigmatizací a tabuizací. A jak na tom je duševní zdraví lidí, kteří některou z poruch autistického spektra trpí? Jeden z projektů Labyrintu 2030 se na lidi s poruchou autistického spektra a jejich rodiny zaměřuje. Psycholog Adam Táborský chce svým nápadem zlepšit duševní zdraví dětí s autismem a jejich pečovatelů, nejčastěji rodičů, pomocí terapie v přírodě v Gruzii.
Nejen o tematice autismu, ale i duševního zdraví jako takového, jsme si s Adamem povídali v rozhovoru.
Co pro vás jako psychologa znamená duševní zdraví? Proč je důležité starat se o duševní zdraví stejně jako o to tělesné?
Domnívám se, že duševní zdraví je povinnost. Každý z nás zahajuje život z jiné startovní čáry a každému z nás se do života zapíchnou různě velké vidle, někomu opakovaně. Péče o duševní zdraví nám však zvyšuje kvalitu života. Umožňuje nám být v souladu s naším prožíváním, s tím, co skutečně chceme, i kdyby to byla neděle strávená v houpací síti na chalupě nebo o knedlík méně k obědu.
Proč je důležité řešit duševní zdraví i v rozvojových zemích?
To, co je dobré pro každého z nás, nelze chápat izolovaně. Je třeba se dovolávat dobra ostatních lidí, stejně jako se dovoláváme dobra pro sebe. Život není videohra. Nepostupujeme úroveň za úrovní, nepřekonáváme stále obtížnější překážky, opakovaně neumíráme a nerodíme se.
Většina lidí je ve všech svých základních potřebách současně částečně uspokojena a částečně neuspokojena. Maslow trval na tom, že jakékoliv chování má tendenci být určováno několika nebo všemi základními potřebami současně, nikoli pouze jednou z nich, a že každý z nás se může kdykoliv vrátit do určitého stavu mysli v závislosti na deprivaci potřeby. Jedná se tedy o určitý proces.
Lidský stav není soutěž – je to zážitek. Život není trasa na vrchol, ale cesta, která vede přes obrovský modrý oceán, plný nových příležitostí ke smyslu a objevování, ale také nebezpečí a nejistot.
Proč jste se přihlásil do Labyrintu právě s tímto nápadem a proč jste si jako cílovou zemi vybral zrovna Gruzii?
S nápadem jsem se přihlásil, protože vnímám duševní zdraví jako esenciální základ pro dobrý život a příroda nám k němu může být nápomocna. Gruzie je předmětem zájmu nejen rozvojových aktivit České republiky a neziskových organizací, ale také mnoho Čechů v posledních letech objevuje Gruzii z turistického hlediska, tak jsem si říkal, že by bylo fajn přidat i tento aspekt.
Liší se nějak práce s duševním zdravím lidí na autistickém spektru?
Ohledně toho, jak se mi s lidmi na spektru pracuje, by se mi nejraději chtělo napsat, že stejně jako s každým jiným - tedy za vytvoření empatického, vřelého prostředí a přizpůsobení se individuálnímu tempu.
Váš projekt byl jediný, který byl přímo zaměřený na problematiku duševního zdraví. Mají však i ostatní projekty ze soutěže potenciál zlepšit nepřímo duševní zdraví těch, kterých se týkají (filmový kroužek pro nevidomé, stavba školy, emancipace žen v Zambii či přístup k nezávadné pitné vodě)?
Na zdraví je důležité dívat se komplexně. Když přestanu kouřit, ale stále budu pít velké množství alkoholu, budu nezdravě jíst a málo spát, tak nebudu náhle zdravý. Podobné je to i duševním zdraví. I ostatní projekty se dotýkají duševního zdraví, i když ne třeba úplně přímo, tak v konečném důsledku přinesou radost dětem, pocit účelu a smysluplnosti, pocit kontroly nad okolnostmi a v konečném důsledku nad svým životem.
Zajímá vás, jak se na duševní zdraví pohlíží v rozvojových zemích? Sledujte náš Facebook, kde budeme v následujících dnech publikovat videa s vedoucími našich misí, kteří přiblíží, jak je to s duševním zdravím v Iráku, Zambii, Mongolsku či Gruzii.
