Moldavané jsou příjemní a pohostinní lidé a taky skvěle vaří, říká Evžen Diviš z Charity ČR
24. listopadu 2021 Aktuality

Moldavané jsou příjemní a pohostinní lidé a taky skvěle vaří, říká Evžen Diviš z Charity ČR

Pravidelné monitorovací cesty na zahraniční mise Charity jsou nezbytnou součástí naší práce. Umožňují nám nejen upevnit vztahy s kolegy na misích, ale také potkat se s důležitými lokálními i mezinárodními partnery a donory a samozřejmě také vidět výsledky naší práce naživo. Kvůli pandemii koronaviru jsme nemohli na mise vyrážet tak často, jak jsme zvyklí. Evžen Diviš, regionální manažer Charity Česká republika, se nedávno vrátil z monitorovací cesty po Moldavsku, kam vyrazil po bezmála dvou letech.

Podepsala se pandemie koronaviru na chodu naší moldavské mise? Čeho se za poslední dobu podařilo dosáhnout a jaké plány má v Moldavsku Charita Česká republika do budoucna? Odpovědi na tyto otázky a další zajímavosti z Moldavska nám svěřil právě Evžen Diviš.

Kdy jste byl naposledy pracovně v Moldavsku?

Na mise jezdím většinou jednou, dvakrát do roka. Kvůli pandemii koronaviru bylo ale cestování omezené, do některých zemí dokonce nemožné. Na misi Charity Česká republika v Moldavsku jsem tak byl před nedávnou návštěvou naposledy v lednu 2020.

To je docela dlouhá doba …

Určitě je lepší navštěvovat mise častěji, ale do Moldavska nebylo bohužel až donedávna cestování takřka možné. Je dobré se s kolegy na misích pravidelně vidět, pracovat s nimi chvilku v kanceláři, moci řešit vše hned přímo osobně. Například vedoucího naší mise v Moldavsku jsem teď viděl naživo úplně poprvé. Nastupoval totiž v září 2020 a cestovat tou dobou do země nebylo možné. Původně jsme plánovali, že se tedy setkáme v Praze, ale situace okolo pandemie se natolik zhoršila, že to nešlo.

Co všechno jste během svojí cesty kromě setkání s kolegy stihl?

S kolegy nešlo jen o to se osobně setkat, společně jsme řešili fungování celé mise, její organizaci či personální obsazení, plánovali strategii jejího rozvoje a diskutovali další pracovní záležitosti. Byl jsem se také podívat do terénu na projekty, na kterých pracujeme, navštívil jsem především několik center domácí péče, zároveň jsme měli společně s tamními kolegy několik schůzek s našimi lokálními partnery, místními úřady a samozřejmě také s českou ambasádou.

Evžen Diviš navštívil v Moldavsku centra domácí péče, které v zemi otevřela Charita Česká republika

S kolegy na misích jste v každodenním kontaktu, o naší práci v zemi i veškerých aspektech chodu mise, včetně financování a dalších záležitostí, pravidelně detailně komunikujete. Přesto, překvapilo vás něco, když jste byl přímo na místě?

Přesně tak, s misí komunikujeme neustále a řešíme společně projekty i běžný chod, a tak se žádné překvapení nekonalo. Je ale příjemné vidět, jak se věci, které znám jen z projektových dokumentů a fotek, najednou člověku zhmotní před očima. Už nemusím pracovat jen s představami, ale můžu si k nim přiřadit konkrétní obrazy.

Jak se situace, co se týče pomoci Charity Česká republika, v Moldavsku za poslední dva roky změnila? Došlo k nějakému posunu?

Bezesporu, moldavská mise zaznamenala za poslední dva roky velký posun, ke kterému dochází na několika úrovních. Jednak se Charita Česká republika v Moldavsku více etablovala, máme nyní v zemi již šestičlenný tým, který by se měl v dohledné době ještě rozrůst, jednak v oblasti poskytování péče patříme ve spolupráci s tamní asociací Homecare mezi hlavní hráče.

Podařilo se nám také diverzifikovat oblasti, ve kterých pomáháme. Nově jsme začali pracovat v oblasti rozvoje odpadového hospodářství, kde jsme nedávno zahájili projekt financovaný Slovenskou rozvojovou agenturou. Před dvěma lety také teprve začínal projekt delegované spolupráce a i přes neustálé posuny termínů a průtahy se nakonec podařilo dokončit rekonstrukci objektu, který teď od listopadu nově slouží jako centrum domácí péče na levé straně Dněstru.

Evžen Diviš se přímo zapojil do jedné z aktivit moldavské mise - sběru odpadků

Čím byly průtahy, o kterých jste mluvil, způsobeny?

Hlavním a v současnosti už vlastně jediným důvodem, je fakt, že se velká část práce odehrává na levé straně Dněstru, což je území ovládané separatisty. Komunikace s tamními úřady je o poznání komplikovanější, než je to na územích pod kontrolou vlády v Kišiněvě.

Probíhá jinak práce v Moldavsku bez potíží?

Moldavsko a Moldavané a jsou nám co do historické zkušenosti docela blízko, a tak se práce v zemi příliš neliší od toho, na co jsme zvyklí z České republiky. Co je ale velkým problémem, to je pracovní migrace. Obrovské množství lidí odchází za prací do zahraničí a schopných lidí zůstává v zemi pomálu. A tak obsadit nově otevřené pozice je velmi komplikované. Například kolegu nebo kolegyni do PR týmu marně hledáme již od jara.

Během svojí pracovní návštěvy jste se také přímo fyzicky zapojil do jednoho z projektů.

Ano, účastnil jsem se jedné veřejné aktivity, která probíhá v rámci našeho projektu podpory rozvoje odpadového hospodářství ve městě Criuleni nedaleko Kišiněva. Cílem je mimo jiné vytvoření podmínek pro to, aby lidé mohli třídit běžný komunální odpad, budeme řešit ale i fázi svozu a zpracování některých pevných složek komunálního odpadu. Součástí naší práce je i osvěta a v rámci ní probíhají veřejné akce, kdy se občané zapojují do sběru odpadu na veřejných místech. A do jedné z těchto akcí jsem se zapojil i já a s moldavskými kolegy jsme pomáhali místním lidem sbírat odpadky v bývalém městském parku, který je momentálně velmi zanedbaný, plný odpadků a čeká ho revitalizace.

Jako nejchudší země v Evropě, která je navíc zasažená významnou pracovní migrací, je Moldavsko v nelehké situaci. Jak zemi vnímáte vy osobně?

Já do Moldavska jezdím hodně rád. Není to sice země, která by překypovala oslnivými přírodními krásami nebo historickými památkami, ale je mi osobně hodně sympatická. Kišiněv je velmi příjemné a klidné město se spoustou parků a další zeleně, není ani nijak velký, a tak se dá skoro všude dojít pohodlně pěšky. Moldavané jsou příjemní a pohostinní lidé, mají obdobnou historickou zkušenost a taky skvěle vaří.

Evžen Diviš jezdí podle svých slov do Moldavska velmi rád

Dá se podle vás odhadnout, jaká čeká Moldavsko budoucnost?

Chtěl bych být optimistou, ale upřímně se obávám, že před Moldavskem leží hodně komplikovaná budoucnost. Je to dáno jednak masivním odlivem mladých lidí a jednak tím, že není územně celistvé. Dokud bude trvat potíž se separatistickými oblastmi, pak je pro Moldavsko prakticky vyloučený vstup do NATO či EU, o který by Moldavané stáli. Jedna z možností by bylo znovupřipojení k Rumunsku, ale i tohle řešení naráží na problém Podněstří. Otázka také je, kolik Moldavanů by si tento krok skutečně přálo, a také, zda by to bylo přijatelné pro samotné Rumunsko.

A co budoucnost mise Charity Česká republika v Moldavsku?

Odjížděl jsem s velmi dobrým pocitem. Moldavská mise má skvělé vedení a její pozice postupně sílí. Vzhledem k problémům s nedostatkem kvalitních lidí na trhu práce i tomu, že se v zemi zaměřujeme na rozvojovou spolupráci, očekávám ve srovnání s dominantně humanitárními misemi spíše pomalejší, ale zato stabilní růst. Zaměřujeme se nyní na to, abychom rozšířili oblasti, ve kterých působíme, což se daří, a také získali širší spektrum finančních zdrojů. Nepochybuji o tom, že mise dál poroste a bude nabízet pomoc čím dál většímu počtu Moldavanů.

Děkujeme za rozhovor.