28. června 2022
Aktuality
Zajímá vás, jak to chodí na oddělení humanitární a rozvojové pomoci v Charitě Česká republika? Pravidelně zpovídáme naše kolegy o jejich práci po celém světě. Tentokrát jsme si povídali s Janem Lískou, naším koordinátorem institucionálního financování.
Jak dlouho pracujete v Charitě Česká republika? Jak jste se k této práci dostal?
Začal jsem tady pracovat v říjnu 2021. Původně jsem studoval sociální práci a mám za sebou zkušenosti z různých nevládních organizací. 10 let jsem žil ve Švýcarsku a po návratu zpět jsem chtěl zkusit zase něco nového. Na inzerát Charity jsem narazil náhodou a práce v oblasti humanitární a rozvojové pomoci mi přišla velmi zajímavá. Navíc se inzerovaná pozice týkala navazování nových kontaktů, což mě moc baví, proto mě nabídka hned zaujala.
Zmínil jste, že pracujete jako koordinátor institucionálního financování. Co si pod tím můžeme představit a jaké činnosti vaše práce obnáší?
Jak jsem již zmiňoval, moje práce je hlavně o navazování nových kontaktů a udržování vztahů se stávajícími institucionálními dárci, jako je Rozvojový fond OSN. Mým úkolem je stabilizovat finanční platformu a co nejvíce ji rozšířit. V praxi to znamená, že vyhledávám finanční prostředky od velkých institucí, jako je Evropská unie, abychom mohli pomáhat co nejvíce lidem v rámci našich aktivit.
Například nedávno jsme zahájili v Moldavsku projekt, prostřednictvím kterého pomáháme více než 200 tisícům uprchlíků z Ukrajiny. Tento projekt financuje Generální ředitelství pro evropskou civilní ochranu a operace humanitární pomoci (ECHO). Po několika letech snažení se nám podařilo s nimi opět navázat spolupráci. Naším zájmem je vybudovat si dobré pracovní vztahy, jak na místní, tak i na centrální úrovni. Za tu ústřední jsem zodpovědný právě já.
Co vás na práci v Charitě nejvíc baví?
Je toho hodně. Navazování nových kontaktů mi dává příležitost učit se novým věcem a rozšiřovat si obzory. Každá nová fundraisingová příležitost představuje výzvu. Vždycky mě taky moc potěší, když můžu předat našim dárcům informace o tom, jak dobrou práci odvádí Charita Česká republika ve světě. Zároveň mě obohacuje být součástí tak mladého a dynamického týmu, který tady v Praze máme.
Čelíte při své práci nějakým překážkám?
Vzhledem k tomu, že jsem tady poměrně krátce, tak samozřejmě sem tam udělám chybu. Stále se učím a když něco nevyjde, beru to jako cennou lekci do budoucna. Co se navazování kontaktů týče, pandemie moji práci dost zkomplikovala. Měli jsme nějaká online setkání, ale osobní kontakt opravdu nic nenahradí.
Jak vypadá váš běžný pracovní den?
V současné době jsem část týdne doma a část v kanceláři, což mi umožňuje potkat se a popovídat si s kolegy. Podle emailů si pak stanovím denní priority. Příprava na setkání zabere poměrně dost času, protože si musím pečlivě projít portfolio dané dárcovské organizace a podle toho prezentovat aktivity Charity v jednotlivých zemí.
V tuhle chvíli zatím probíhá většina setkání online, uvidíme, jak to bude vypadat v budoucnu. Já se rád potkávám s lidmi osobně, ale online schůzky šetří čas a také životní prostředí, když kvůli dvouhodinové schůzce nemusíte letět do Bruselu.
Měl jste možnost navštívit některou z kanceláří Charity v zahraničí?
Moc bych rád, zatím se mi to ale nepodařilo. O našich zahraničních misích mám spoustu informací, ať už ze společných schůzek nebo z článků, co připravují kolegové z komunikačního oddělení. Doufám, že se mi v budoucnu poštěstí naše kanceláře vidět osobně.
Na co jste ve své práci nejvíce hrdý?
Jak jsem zmiňoval, působím v Charitě zhruba osm měsíců, z mého pohledu je tak příliš brzo hovořit o konkrétním úspěchu. Co mě ale moc těší, je rozmanitost našich kanceláři po celém světě; projekty v Zambii se samozřejmě liší od těch v Gruzii, což dokládá obrovský rozsah znalostí všech mých kolegů. To je samozřejmě úspěch Charity, nikoli můj vlastní. Každá země je jiná a mě na tom baví právě ta pestrost.
Co děláte, když zrovna nepracujete? Jaké jsou vaše koníčky?
Dřív jsem hrál volejbal a obecně hodně sportoval, ale tohle moje nadšení do sportu mi přineslo spoustu zranění. Začal jsem cvičit jógu, která se stala mým novým koníčkem. Moc mě to baví. Jóga je ohromně komplexní, zapojíte se fyzicky, mentálně i duchovně. Naučí vás soustředit se na dýchání. Hodně mi pomáhá se uvolnit a dobít baterky.
Zaujal vás rozhovor s Janem? Přečtěte si více:
- Poznejte Charitu: Noemi Seregi přibližuje práci na zambijských projektech
- Poznejte Charitu: Delgermaa z Mongolska přibližuje práci s mládeží v zemi modrého nebe
- Poznejte Charitu: George Jend se narodil v Arménii, dnes pracuje na naší misi v Iráku
