Zajímá vás, jak vypadá práce v zahraničním oddělení Charity Česká republika? Připravili jsme pro vás několik rozhovorů, ve kterých vám představíme naše kolegy a přiblížíme vám zákulisí naší pomoci ve světě. Tentokrát jsme vyzpovídali Gevorgeho Jenderedjiana, který na misi Charity v Iráku pracuje na projektech, které místním pomáhají najít živobytí po válce.
Gevorgemu Jenderedjianovi je 32 let a v Iráku mu kolegové říkají George Jend. Pochází z Arménie, kde studoval a pracoval do roku 2017. George pochází z rodiny biologů, a po vzoru svých rodičů proto nejprve vystudoval ekologii. Později se však začal zajímat spíše o společenské vědy, vystudoval marketing a časem se dostal i k práci v humanitárním sektoru. Díky tomu objevil Charitu a nastoupil do naší pobočky v Iráku. V následujícím rozhovoru nám prozradí více o svém životě a práci.
Co jste dělal předtím, než jste začal pracovat v Charitě? Jak jste se o Charitě dozvěděl?
Dříve jsem pracoval v humanitárním sektoru v Arménii, znal jsem díky tomu i Charitu a věděl jsem, že jde o respektovanou organizaci, která dělá dobrou práci. Navíc jsem často komunikoval i s místní arménskou Charitou, poznal jsem díky tomu, jak funguje síť charitních organizací.
Co vás přesvědčilo přestěhovat se za prací právě do Iráku?
Zprávy o humanitární katastrofě, která se v Iráku odehrává, jsem sledoval od samého počátku. Bylo mi z toho těžko. Se svými tehdejšími kolegy jsem se často bavil o tom, že bych jel pracovat do Iráku a zapojil se do pomoci přímo na místě. Měl jsem to štěstí, že mě kolegové podpořili v tom, abych do Iráku opravdu odjel.
V Iráku jste začal pracovat pro pobočku Charity Česká republika. Jak dlouho pro Charitu pracujete a jaká je náplň vaší práce?
V Charitě Česká republika pracuji více než dva roky a od začátku je to dobrodružná, někdy náročná, ale zároveň obohacující cesta. V Charitě pomáhám rozvíjet naše programy a zajišťovat jejich kvalitu. Pracuji na projektech, které pomáhají zranitelným lidem najít po válce živobytí. Vždycky mě bavilo komunikovat s lidmi, řešit problémy, inovovat, pracovat s rozpočty a moje současná pozice v Charitě mi všechno tohle umožňuje.
Válka s tzv. Islámským státem zničila velkou část irácké infrastruktury a připravila spoustu místních obyvatel o práci. Vy jste zmínil, že v Charitě pracujete právě na tom, aby Iráčané dokázali po válce znovu najít živobytí. Můžete nám to přiblížit?
Určitě. V Iráku je po válce s tzv. Islámským státem opravdu těžké najít práci a zaopatřit nejen sebe, ale i své blízké. Naše práce spočívá v tom, že s kolegy nejprve zjistíme co nejvíce o situaci v oblastech, kde je naše pomoc nejvíce potřebná. Potom přizpůsobíme naše aktivity tak, abychom místním co nejlépe pomohli. Iráčanům pomáháme zajistit obživu různými způsoby. Vytváříme například nová pracovní místa, podporujeme místní, aby začali podnikat a dokázali tak zaměstnávat další lidi ve svém regionu. Pořádáme různá školení, například i v oblasti digitálního marketingu. Podporujeme také farmáře, aby dokázali po válce obnovit zničená pole a zvýšit svou úrodu.
Jak se změnil váš život od té doby, kdy jste začal pracovat v Charitě?
Myslím, že mě hodně ovlivnilo, když jsem na vlastní oči viděl následky velké humanitární krize, která se v Iráku odehrávala. Určitě jsem se stal mnohem citlivějším, ale také více znepokojeným vůči nespravedlnosti, ke které dochází na celém světě. Zároveň jsem si začal více vážit lidí, kteří jsou laskaví, spravedlní, odolní i optimističtí, protože tyto obyčejné vlastnosti dokážou dělat zázraky.
V Charitě si velmi cením toho, že tato organizace podporuje inovace a náš seberozvoj. Díky tomu jsem mohl v Iráku zavést a testovat nové způsoby při zajišťování obživy pro místní obyvatele. Dostal jsem taky příležitost jménem naší organizaci spolupředsedat tzv. Národnímu klastru pro nouzové zdroje obživy.
To zní docela složitě. Co si můžeme představit pod pojmem Klastr pro nouzové zdroje obživy a jaká je vaše role spolupředsedy?
Když v zemi dojde ke katastrofě, jako byla například válka s takzvaným Islámským státem v Iráku, formální koordinační mechanismy jsou často přetížené nebo mají omezenou schopnost reagovat na nově vzniklé humanitární potřeby. V takových případech se aktivují takzvané klastry. Jedním z nich je v Iráku Klastr pro nouzové zdroje obživy (Emergency Livelihoods Cluster, ELC). Předsedá mu Rozvojový program OSN a spolupředsedou je Charita Česká republika. Má devět podřízených subjektů s více než 45 partnery, především místními a mezinárodními organizacemi.
Stručně řečeno, tento klastr pomáhá efektivně a rychle řešit nejpalčivější potřeby postižených obyvatel, kteří přišli o zdroj obživy a nemají jak zaopatřit sebe a své blízké.
Jaké jsou vaše pracovní plány do budoucna?
Humanitární pomoc v Iráku se blíží ke konci. Čím dál více se proto zaměřujeme na rozvojové aktivity, které už jsem zmínil, jako je pomoc místním s obnovou jejich živobytí po válce. Zároveň pomáháme zlepšit místní infrastrukturu, kterou konflikt výrazně poničil. Vážím si toho, že v rámci své práce můžu pomáhat Iráčanům zlepšit jejich životy. Jsem taky moc rád za náš tým Charity v Iráku, který je plný profíků, kteří se navzájem podporují.
Co děláte, když zrovna nepracujete? Jaké jsou vaše koníčky?
Rád fotím a edituji fotky a povídám si s rodinou a přáteli. Často chodím do posilovny nebo na večerní procházky. Také hodně poslouchám hudbu, zejména když se potřebuji soustředit na práci nebo se odreagovat před spaním.
Zaujal vás rozhovor s Georgem? Přečtěte si více:
- Zákulisí humanitární pomoci a rozvojové spolupráce s vedoucím našeho oddělení Jiřím Škvorem
- Finance v zahraničním oddělení Charity s Michaelou Čermákovou
- Shirman utekl ze Sýrie, dnes pracuje jako logistik na misi Charity v Iráku