Poznejte Charitu: Zákulisí humanitární pomoci a rozvojové spolupráce s Jiřím Škvorem
4. listopadu 2021 Aktuality

Poznejte Charitu: Zákulisí humanitární pomoci a rozvojové spolupráce s Jiřím Škvorem

Zajímá vás, jak vypadá práce v zahraničním oddělení Charity Česká republika? Připravili jsme pro vás několik rozhovorů, ve kterých vám představíme naše kolegy a přiblížíme vám zákulisí naší pomoci ve světě. Tentokrát jsme vyzpovídali vedoucího oddělení humanitární pomoci a rozvojové spolupráce Jiřího Škvora.

Jak dlouho v Charitě pracujete a jak jste se do Charity původně dostal?

V Charitě jsem od roku 2017. Tehdy jsem se vrátil po dvou letech ze Ženevy, kde jsem pracoval pro UN OCHA, agenturu OSN, která má na starosti koordinaci humanitárních aktivit. Chtěl jsem být v Česku. Přihlásil jsem se do výběrka a teď jsem tady.

Co vás na práci v Charitě baví nejvíce?

Nejvíc mě baví radost z úspěchu nás všech. Těší mě atmosféra, kterou v zahraničním oddělení máme, obrovský tah na branku, dynamika a zároveň otevřenost, vstřícnost a respekt ke druhému. Dokážeme si vyjít vstříc a podporovat se a zároveň odvést velké množství perfektní práce. A také mě těší, že lidé, které tu máme, jsou profesionálové, kteří ví, jak svoji agendu uchopit, posouvat ji dopředu a zároveň přinášet nové podněty.

Jak se změnila v posledních letech práce v sektoru humanitární pomoci a rozvojové spolupráce?

Práce jako taková se dle mého příliš nezměnila, když pominu to, že v roce 2001, kdy jsem začal v sektoru pracovat, jsme posílali dokumenty faxem a v terénu se orientovali podle papírové mapy. Ale i tento sektor jako všechny ostatní nabral obrátky. Organizace, které chtějí uspět, musejí obstát v mimořádné konkurenci a udržet na vysoké úrovni velmi širokou škálu dovedností - od diplomacie (a do značné míry i politiky), PR, přes procesní, programový a projektový management, finance, práci s lidmi, to vše s velmi omezenými zdroji. Všechno se zrychlilo, i v našem sektoru se sází na nové technologie, inovace a propojení s byznysem. Což je samozřejmě dobře, pokud se stále používá zdravý rozum.

V Gruzii

Co se týče Charity konkrétně, finanční obrat našich zahraničních operací se od roku 2017 zvýšil na trojnásobek. Já možná stojím za tím, že jsme vsadili na správnou kartu, jakým směrem jít a jak se orientovat na globální donory. Ale hlavně je to úspěch našeho skvělého týmu na misích i v ČR. Peníze jsou pro nás jen nutným prostředkem k tomu, abychom mohli pomáhat lidem zlepšit jejich životy. A vědomí tohoto cíle je pro nás všechny velmi důležité a motivující.

S jakými výzvami se Charita v poslední době potýká?

Zahraniční operace Charity Česká republika jsou jako jedné z mála evropských Charit plně závislé na institucionálních donorech, což v lidské řeči znamená penězích, které si ve velké globální konkurenci na realizaci jednotlivých projektů vysoutěžíme. Musíme se tedy opravdu hodně snažit, abychom mohli projekty v zahraničí dělat v rozsahu a kvalitě, ve kterých je děláme. Navíc peníze od institucí (ať už jsou to Evropská komise, agentury OSN nebo jiní donoři) vyžadují, aby se organizace ze svých zdrojů na daných projektech finančně podílela. Což je naprosto legitimní podmínka, ale pro organizaci našeho typu je velká výzva takovou podmínku naplnit. V tom nám velmi pomáhají drobní dárci především prostřednictvím Tříkrálové sbírky a za to jim patří veliký dík. Našlápnuto ale máme tolik, že takových zdrojů bychom potřebovali víc - čímž bychom potom mohli pomáhat v zemích, kde působíme, zlepšit životy ještě více lidem.   

S jakými výzvami se potýkáte ve své pozici vy?

Mnohé jsem už splnil, bylo to právě usazení a etablování Charity na samé špičce mezi českými organizacemi, v některých zemích na samé špičce v globálním měřítku. Aby se takový cíl podařil, k tomu je třeba strategie, důslednost, velká vytrvalost a ochota potýkat se s překážkami. Třeba právě v podobě hledání stabilního, vysoce profesionálního týmu. Mnohé (a myslím to nejtěžší) máme úspěšně za sebou, ale samozřejmě překážky se vynořují stále nové. Silný tým jim ale umí čelit společně, takže je to celé jednodušší. 

Co přesně máte jako vedoucí oddělení Humanitární pomoci a rozvojové spolupráce na starosti?

Komplet celou zahraniční agendu organizace. Což je aktuálně něco přes 250 lidí na 6 misích v různých zemích. Strategii, jak a kudy jít, abychom naplňovali poslání organizace v kvalitě, o které jsem mluvil dříve. Tým na centrále. Propojení s ostatními složkami organizace. Vztah s globálními donory, světovými a evropskými sítěmi charit i dalších organizací. Nějakou tu diplomacii a politiku v ČR i zahraničí. Intervenci v situacích, kdy je třeba přitlačit, ať už se to týká čehokoli.

I když je cestování kvůli covidu méně, podíval se Jiří Škvor letos například do Iráku na odstartování našeho největšího projektu

Jak vypadá váš běžný pracovní den?

Když nejsem na cestách, což nám za posledních mnoho měsíců covid moc nedovolil, tak většinu svého času v práci strávím u počítače a jednání s kolegy, také on-line schůzkami s partnery, dodavateli a donory z různých koutů světa.

I když v práci cestujete virtuálně asi hodně, cestujete rád i v reálu? Jaká země vás nejvíce uchvátila?

Samozřejmě. Zájem o zahraničí vedl mé kroky vždycky. Vyzkoušel jsem si dlouhodobý pobyt v několika velmi různých zemích od Etiopie přes Srí Lanku až po Švýcarsko. Mnoho zemí jsem si měl možnost jen projet a pobýt v nich kratší dobu. Byl bych nespravedlivý, kdybych na takovou otázku odpověděl stručně a jednoznačně. Ale mám-li říct, kde jsem se cítil nejlépe, kde se mi dobře žilo a kde jsem byl po všech stránkách spokojený, tak jednoznačně Etiopie. A v těsném závěsu za ní Švýcarsko.   

Co děláte, když zrovna nepracujete? Jaké jsou vaše koníčky?

Potřebuji k životu přírodu. Víkendy mnohdy trávíme s rodinou tak, že zapíchneme prst do mapy a spíme někde v lese. Takže les, hory, louky. Chození křížem krážem po přírodě. Rád si hraju s dcerkou. Teď máme zrovna oblíbenou hru na koťátko. Taky u nás doma bydlí spousta různých skřítků, se kterými si hrajeme a kteří mají všelijaké (často dost ztřeštěné) nápady. Rád si vezmu do ruky knížku, podívám se na dobrý film. Baví mě se stále dál vzdělávat. Trošku procvičit mozek a mít pro něj materiál k přemýšlení mě těší. K tomu je skvělé, když je člověk v práci obklopený moudrými a inspirativními lidmi, a takové štěstí nyní mám. Na moc dalších věcí už čas nemám, ale tyhle mi stačí.

 

Jak ještě vypadá práce v zahraničním oddělení Charity Česká republika? Přečtěte si předchozí rozhovory například se seniorní finanční koordinátorkou Michaelou Čermákovou nebo s asistentem logistiky na naší irácké misi Shirmanem Mohammedem.