10. dubna 2024
Aktuality
V Charitě nám záleží na naší planetě a na tom, aby se na ní dobře žilo. Pomáháme proto s její ochranou hned v řadě zemí. V Iráku a Zambii podporujeme farmáře v adaptaci na změnu klimatu, aby mohli nadále úspěšně pěstovat a sklízet i navzdory výkyvům počasí. V Moldavsku či Gruzii představujeme výhody kompostování a v Mongolsku pomáháme zabránit tomu, aby tamní krásnou přírodu zaplavily plasty. Co dalšího dělá Charita na ochranu životního prostředí?
1. Farmářům v Zambii a Iráku představujeme moderní zemědělské metody
Subsaharská Zambie patří mezi země, na které těžce dopadají změny klimatu. V zemi, kde více než polovina obyvatel závisí na zemědělství, postihuje měnící se klima zejména farmáře, kteří se potýkají s neúrodou a nedokážou si dlouhodobě zajistit obživu.
Farmářům znevýhodněných regionů pomáháme adaptovat se na měnící se klima, aby mohli nadále úspěšně pěstovat a sklízet úrodu. Poskytujeme školení moderních zemědělských metod, farmářům představujeme cesty, jak hospodařit i v měnícím se podnebí a jaká suchu odolná osiva zasadit. Tyto dovednosti jsou důležité nejen v Zambii, ale také v Iráku, který dlouhodobě sužuje drastické sucho. Na školeních, která v těchto zemích pořádáme, se farmáři dozví, jak diverzifikovat plodiny, jak je správně uskladnit, aby jim dlouho vydržely a jak své farmaření adaptovat na měnící se klima.
2. Zavádíme inovace v adaptaci na změnu klimatu - mobilní aplikace, moderní zavlažování i zelené uhlí
Věděli jste, že v boji se změnou klimatu pomáhají také inovace? Například v Zambii představujeme farmářům mobilní aplikace, díky kterým získají přístup k důležitým informacím o podnebí, dokážou si vyřídit pojištění proti klimatických rizikům a také přes aplikaci jednoduše dostanou svou úrodu na trh. Díky naší iniciativě vyškolilo zambijské Ministerstvo zemědělství na 40 000 farmářů v adaptaci na změny klimatu.
Také zavlažovat se dá moderně a udržitelně. Pro farmáře v Iráku jsou novinkou moderní zavlažovací systémy, které jim pomáhají efektivně využívat vodu a výrazně snížit její spotřebu. Místo záplavového zavlažování (zaplavení pole vodou, která se vsákne do půdy), které iráčtí farmáři používali po staletí, dnes i díky naší podpoře přecházejí na systém kapkové závlahy. Ta funguje na principu dodání přesného množství vody přímo ke kořenům rostlin. Díky tomu šetří nejen čas, ale hlavně vodu, které mají farmáři v Iráku nedostatek.
Inovativní materiály pomáhají i s takovým problémem, jako je odlesňování. To trápí Zambii a velkou měrou přispívá ke změně klimatu. Zejména lidé žijící na venkově kácí stromy, aby měli více prostoru na pěstování ovoce a zeleniny. Část z nich prodává také dřevěné uhlí, aby si přivydělala. Jednou z cest, jak odlesňování zabránit, je představení takzvaného zeleného uhlí. To se vyrábí ze stlačeného organického odpadu, jako jsou kukuřičné a rýžové slupky, nebo například kokosové skořápky. Výrobu zeleného uhlí představujeme například farmářům z řad uprchlíků.
3. Chráníme krásnou mongolskou přírodu před zaplavením plasty
Krásná příroda, rozsáhlé stepi, nomádští pastevci. Ale i tuny plastu, které pomalu, ale jistě zaplavují dříve neposkvrněnou přírodu. Takové je Mongolsko. V zemi, která začíná topit v odpadcích, podporujeme podniky, které se aktivně věnují recyklaci plastového odpadu. Mongolsko totiž nemá dostatek zařízení, aby nadměrné množství odpadu dokázalo zpracovat. V zemi chybí také povědomí o důležitosti třídění odpadu. I to se snažíme zvyšovat. Pořádáme školení a šíříme osvětu o tom, proč je potřeba odpad třídit, a to nejen mezi podnikateli, ale také na úřadech, ve školách i školkách.
Dosud se nám podařilo zabránit tomu, aby více než 1500 tun plastového odpadu skončilo na skládce. V Mongolsku se zaměřujeme také na ochranu ekosystémů. V minulosti jsme dokázali zabránit kontaminaci půdy o rozloze 12 000 kilometrů čtverečních díky výstavbě ekologických toalet. Ty jsme postavili z vytříděného plastového materiálu.
4. Pomáháme chránit přírodu v gruzínských horách
Žít v souladu s přírodou není jen tak. Na gruzínském venkově ve vesničce Sori, do které se přestěhovali Levan s Ekou, například chybí kanalizace. Mladý pár, který chce chránit přírodu a ne ji znečišťovat, tak hledal cesty, jak k tomu přistoupit. Díky Charitě získali bio toaletu a biofiltr, který je založený na filtraci odpadní vody pomocí přírodních složek. „Dnes tak můžeme bez obav pokračovat nejen v životě na venkově, ale také ve svém vinařském podnikání,“ říkají Levan s Ekou.
V oblasti Oni, v chudém gruzínském regionu Rača, pomáhá Charita se zavedením odpadních a čistících systémů. V Gruzii dlouhodobě pomáháme chránit přírodu ve vysokohorských oblastech. Věnujeme se udržitelnému rozvoji regionů Samegrelo-Horní Svanetie, Rača-Lečchumi a Dolní Svanetie, Adžárie nebo Tušeti, kde představujeme zemědělcům moderní postupy farmaření, díky kterým mohou zlepšit kvalitu svých produktů a farmařit udržitelným způsobem.
5. Podporujeme udržitelné nakládání s odpady a představujeme výhody kompostování v Moldavsku i Gruzii
Moldavsko, nejchudší zemi Evropy, trápí nelegální skládky. Zejména ve venkovských oblastech totiž chybí efektivní systém nakládání s odpady. I odpad se přitom dá zpracovávat efektivně a udržitelně. Ve městě Criuleni v Moldavsku jsme vybudovali funkční a udržitelné odpadové hospodářství. Uspořádali jsme také řadu školení pro moldavské odborníky a širokou veřejnost, abychom jim představili způsoby, jak přispět k omezení odpadu, jeho opětovnému použití i recyklaci.
V Moldavsku také propagujeme kompostování organického odpadu, aby se nevyhazoval na skládky. Když se totiž organický odpad vyhodí na skládku, tak při rozkladu bez přístupu kyslíku, uvolňuje do ovzduší metan, což škodí lidskému zdraví a zároveň negativně přispívá ke změně klimatu. Přitom stačí jednoduchá změna - začít kompostovat, a omezit tak organický odpad na skládkách. Výhody kompostování představujeme nejen v Moldavsku, ale také v Gruzii.
