Zajímá vás, jak to chodí na oddělení humanitární a rozvojové pomoci v Charitě Česká republika? Pravidelně zpovídáme naše kolegy o jejich práci po celém světě. Tentokrát jsme si povídali s Camille Spitaels, která ze stáže v Charitě přešla na pozici koordinátorky pro Mongolsko.
Do Charity jste nastoupila jako stážistka pro tým komunikace v zahraničním oddělení. Proč jste si pro stáž vybrala zrovna Charitu?
Přišlo to trochu nečekaně, když jsem po studijním pobytu Erasmus v Brně přemýšlela, jak si prodloužit pobyt v České republice. Napadlo mě, že svůj čas můžu využít smysluplně a začala jsem se poohlížet po stáži v nevládní organizaci. Všimla jsem si, že Charita Česká republika hledala stážistu do komunikačního týmu a rozhodla jsem se přihlásit. Znala jsem síť Charit v Evropě a věděla jsem, že jde o respektovanou organizaci. Měla jsem proto radost, když jsem byla na stáž přijata. Zároveň jsem věřila, že půjde o skvělou příležitost dozvědět se více o práci v humanitární organizaci, protože jsem vystudovala bakalářský obor mezinárodní spolupráce.
Jak dlouho vaše stáž v Charitě trvala a čemu jste se během ní věnovala?
Na stáži jsem byla zhruba šest měsíců. Když jsem nastoupila, byla jsem jedinou stážistkou v týmu, a tak byl můj rozsah práce poměrně široký. Pracovala jsem na newsletterech, které oddělení komunikace rozesílá, psala jsem příspěvky na sociální sítě a články. Také jsem zpracovávala reporty ze sociálních sítí a návštěvnosti webu.
Po dokončení stáže jste dostala nabídku začít pro Charitu pracovat jako koordinátorka projektů pro Mongolsko? Můžete nám o této nabídce a pozici říct více?
Když se blížil konec mé stáže, ve stejnou chvíli hledala Charita někoho na pozici koordinátorky projektů v Mongolsku. Oslovili mě, zda by mě tato práce nezaujala. Prošla jsem pohovorem a měla jsem radost, když mě na pozici přijali. Chtěla jsem před návratem ke studiu získat praktické zkušenosti z koordinace projektů v humanitární organizaci a tohle byla skvělá příležitost, jak toho dosáhnout.
Během stáže v Charitě se vaše úkoly týkaly zejména PR a komunikace. Přechod na pozici koordinátorky pro Mongolsko s sebou bezpochyby přinesl novou náplň práce. Co vás na nové pozici čekalo?
Jako koordinátorka projektů pro Mongolsko jsem se věnovala zejména komunikaci s našimi donory a kontrolovala jsem průběh projektů Charity v Mongolsku. Také jsem byla v pravidelném kontaktu s tamními i místními úřady a pracovala jsem na návrzích nových nebo pokračujících projektů. Asi největší součást mé práce tvořily studijní cesty, které jsme v uplynulém roce organizovali. V Mongolsku se zaměřujeme na dvě hlavní oblasti, jednou z nich je posílení postavení mládeže v zemi a druhou je práce v oblasti ochrany životního prostředí, zejména recyklace plastů. U obou aktivit jsme uspořádali studijní cesty pro mongolské zástupce nevládních a státních organizací. Navštívili Českou republiku, Německo a Belgii, aby se od místních organizací dozvěděli více o osvědčených postupech v tomto odvětví. Bavilo mě, že jsem se mohla zapojit do organizace a plánování těchto cest.
Co se vám na práci v Charitě líbilo nejvíce?
Když jsem byla na stáži v komunikačním týmu, tak byli moji kolegové moc milí a vstřícní, stejně jako všichni ostatní v organizaci. Během mého působení v Charitě předsedala Česká republika Radě Evropské unie, a tak jsem měla možnost se zúčastnit několika konferencí a potkat se se zajímavými lidmi z oboru.
Překvapilo vás během působení v Charitě něco?
O síti charitních organizací ve světě jsem věděla už před nástupem na stáž v Charitě Česká republika. V Belgii máme také Charitu Belgie, ale málokdo ví, co tato organizace dělá. Proto mě překvapilo, že v Česku zná Charitu téměř každý, zejména mimo Prahu. Když jsme hledali ubytování pro účastníky studijních cest z Mongolska, vždy jsme se při zmínce naší organizace setkali se stejně nadšenou reakcí. Říkali nám: „Jé, vy jste z Charity? Děláte v Česku opravdu skvělou práci!“. Charita je největším nestátním poskytovatelem sociálních a zdravotních služeb v České republice a zdá se, že si lidé její práce opravdu cení.
Během studijních cest jste se setkala s některými kolegy z Mongolska. Měla jste vy sama možnost navštívit Mongolsko a tamní pobočku Charity?
Ano, do Mongolska jsem se vydala na dva týdny v lednu letošního roku. Hlavně proto, abych se osobně setkala s kolegy, ale také, abych pomohla s podáním žádosti o financování některých projektů. Trávila jsem proto čas zejména v hlavním městě Mongolska Ulánbátaru, ale měla jsem možnost vycestovat o víkendech i na venkov a navštívit Sibiř. Byl to neskutečný zážitek. Setkali jsme se s nomádskými rodinami, jezdili jsme na koních, ochutnávali místní jídlo a poznávali tuto krásnou zemi. Jedna nomádská rodina nám připravila vynikající jídlo. Překvapilo mě také, když jsem se dozvěděla, že místní vyrábí vlastní vodku z mléka svých koní a ovcí. Pijí ji pak před spaním na uvolnění. Mongolové jsou také národ zpěváků, zpívají pořád. Písněmi přivítali i nás, bylo to moc hezké.
To musel být jedinečný zážitek. Jak se vám líbilo na Sibiři? Byla tam opravdu taková zima, jak se říká?
Kupodivu největší zimu jsem zažila v hlavním městě Ulánbátaru. Jednu noc jsme měli -40 stupňů. Vzpomínám si, že když jsem přišla do hotelu, tak jsem měla zmrzlé řasy. Na Sibiři to bylo jiné. Bylo sice hodně sněhu, ale menší zima. Určitě pomohlo i to, že jsem byla tentokrát lépe připravená, protože jsem si vzala lyžařské kalhoty. Sibiř ale byla jednoduše nádherná a slunečná.
V Charitě jste toho zažila opravdu hodně, od stáže v týmu komunikace přes organizaci studijních cest až po vlastní cestu do Mongolska. Na co budete ze svého působení v Charitě nejvíce vzpomínat?
Práce v Charitě byla opravdu profesionální zkušenost a moc mě bavila. Také se mi líbilo žít v Praze, která je neuvěřitelně kosmopolitní. Poznala jsem spoustu skvělých lidí a hodně jsem se naučila i tím, že jsem žila sama v cizím městě, daleko od rodiny a přátel. Dnes si rozhodně více věřím a poznala jsem své silné a slabé stránky.
Nyní se vracíte do školy, abyste pokračovala v magisterském studiu. Co budete studovat a kde?
Chystám se studovat globalizační a rozvojová studia na Maastrichtské univerzitě v Nizozemsku. Těším se, že získám zase nové zkušenosti a více znalostí z mezinárodní oblasti.
Láká vás stáž anebo práce v Charitě? Přidejte se k nám!