Záleží nám na tom, aby naše planeta byla příjemným místem k životu. Proto ji pomáháme chránit hned v několika zemích světa. Farmářům v Zambii představujeme inovace pro adaptaci na změnu klimatu, v Iráku sázíme odolné stromy a v Gruzii se věnujeme například kompostování. Co všechno dělá Charita Česká republika na ochranu životního prostředí?
1. V Zambii představujeme farmářům inovace, aby se dokázali adaptovat na změnu klimatu
K boji s dopady změny klimatu často stačí tak obyčejná věc, jako je mobilní telefon. Právě přes něj ukazujeme farmářům v chudých regionech Zambie, jak mohou efektivně čelit dopadům klimatické změny. V mobilním telefonu se farmáři dozví důležité informace o podnebí, aby věděli, kdy přijdou srážky a co mají v daném období pěstovat, nebo jaké plodiny dokážou odolat klimatickým šokům. Přes mobilní telefon mohou také dostat své produkty jednoduše na trh, a zajistit si tak odbyt své úrody.
Subsaharská Zambie patří mezi země, na které těžce dopadají změny klimatu. Nejvíce je pociťují právě farmáři chudých regionů, kteří se kvůli suchu potýkají s neúrodou a nedokážou si dlouhodobě zajistit obživu.
Díky naší iniciativě se více než 40 tisíc farmářů v Zambii naučilo, jak lépe odolávat klimatickým změnám díky inovacím. Na školení se také dozvěděli, že mohou využít pojištění pro ztráty způsobené změnami klimatu, což dříve netušili.
Životní prostředí v Zambii chráníme ještě mnoha dalšími způsoby. Například představujeme farmářům metody šetrného zemědělství (conservation farming) a podpořili jsme používání energeticky úsporných metod vaření, jako je například používání takzvaného zeleného uhlí. Podporujeme také uprchlíky, aby se věnovali šetrnému farmaření nebo třeba včelaření.
Inovace pro farmáře v Zambii zavádíme díky podpoře Ministerstva zahraničních věcí ČR a v úzké spolupráci se Světovým potravinovým programem a Ministerstvem zemědělství Zambie.
2. V Iráku sázíme stromy, které zabraňují rozšiřování pouště
Irák dlouhodobě trápí extrémní sucho a s ním spojené rozšiřování pouště. Desetiletí konfliktů tyto problémy ještě prohloubily. Zejména region Anbar se kvůli dezertifikaci potýká s častými pouštními bouřemi a vysokou prašností. Právě v Anbaru pomáháme proti tomuto fenoménu bojovat, a to sázením stromů, které zabraňují rozšiřování pouště. Tyto stromy navíc vyžadují jen velmi malé množství vody, což vyhovuje situaci v oblasti, která se potýká s nedostatkem vody.
V Iráku také představujeme farmářům metody, podle kterých mohou pěstovat s ohledem na životní prostředí. Vyškolili jsme 917 farmářů v regionu Ninivských plání, které patří mezi nejúrodnější oblasti v Iráku. V minulosti jsme pro zemědělce opravili také 3 kilometry dlouhý zavlažovací kanál v okrese Hít. Kvůli usazeninám a prasklinám v něm nemohli místní kanál naplno využít. Dnes už znovu funguje, jak má, a farmáři mohou zavlažovat svá pole a sklízet větší úrodu.
3. V Gruzii představujeme výhody kompostování
Věděli jste, že až 60 % odpadu na gruzínských skládkách tvoří organický odpad? Ten při rozkladu bez přístupu kyslíku, k čemuž na skládkách na rozdíl od kompostování dochází, uvolňuje do ovzduší metan, což škodí nejenom lidskému zdraví, ale také negativně přispívá ke změně klimatu. Přitom stačí jednoduchá změna - začít kompostovat, a omezit tak organický odpad na skládkách. Lidem v Gruzii proto představujeme výhody kompostování. 127 farmářů se naučilo, jak správně kompostovat. Dalších 56 rodinných farem a 15 škol v regionu Rača-Lečchumi a Dolní Svanetie od nás obdrželo kompostovací vybavení.
V Gruzii dlouhodobě pomáháme chránit přírodu ve vysokohorských oblastech. Věnujeme se udržitelnému rozvoji regionů Samegrelo-Horní Svanetie, Rača-Lečchumi a Dolní Svanetie, Adžárie nebo Tušeti, kde představujeme zemědělcům moderní postupy farmaření, díky kterým mohou zlepšit kvalitu svých produktů, zvýšit své příjmy a navíc přispět k rozvoji chudých regionů.
V Gruzii podporujeme farmáře v horských regionech za finanční podpory České rozvojové agentury.
4. V Mongolsku zvyšujeme povědomí o důležitosti recyklace
Když se řekne Mongolsko, představíme si většinou krásnou přírodu, rozsáhlé stepi a nomádské pastevce. Tuto zemi ale bohužel trápí také rychlá devastace životního prostředí. Země se začíná topit v odpadcích a Mongolsko nemá dostatek zařízení, aby dokázalo zpracovat nadměrné množství odpadu.
V Mongolsku podporujeme podniky, které se aktivně věnují recyklaci plastového odpadu. Pořádáme školení a šíříme osvětu o důležitosti třídění odpadu, a to nejen mezi podnikateli, ale také na úřadech, ve školách i školkách.
Díky naší iniciativě jsme zabránili tomu, aby 1500 tun plastového odpadu skončilo na skládce. V zemi se rovněž zaměřujeme na ochranu ekosystémů. V minulosti se nám podařilo zabránit kontaminaci půdy o rozloze 12 000 kilometrů čtverečních díky výstavbě ekologických toalet. Ty jsme postavili z vytříděného plastového materiálu.
5. V Moldavsku zlepšujeme nakládání s odpady
Nakládání s odpady představuje v nejchudší zemi Evropy zásadní problém. Zejména venkovské regiony bojují s nelegálními skládkami a nemají systém efektivního nakládání s odpady. Ten chyběl i ve městě Criuleni. Právě tady Charita Česká republika vybudovala funkční a udržitelné odpadové hospodářství ve spolupráci se Slovenskou katolickou charitou (Caritas Slovakia) a SlovakAid.
Aby se s odpady nakládalo efektivně, uspořádali jsme také řadu školení pro moldavské odborníky i širokou veřejnost a představili jsme jim způsoby, jak mohou sami přispět k omezení odpadu, jeho opětovnému použití i recyklaci. Na 3 000 obyvatel města Criuleni se dozvědělo, jak a proč třídit odpad, a to například i pomocí kompostování.
Do ochrany životního prostředí v Moldavsku jsme zapojili i mladou moldavskou generaci. Zorganizovali jsme ekologický tábor, kterého se zúčastnilo 30 teenagerů, kteří dnes sami bojují za ochranu životního prostředí ve své zemi.