Bylo mi sedmnáct, když začala válka, říká ukrajinský tenisový šampion Maxim
12. února 2024 Aktuality

Bylo mi sedmnáct, když začala válka, říká ukrajinský tenisový šampion Maxim

Tenisový šampion a sportovní nadšenec z Oděsy Maxim Lesciuk toužil po tom pomáhat lidem a chránit je při mimořádných událostech. Tenhle mladý muž tak měl na podzim roku 2022 nastoupit do hasičské školy. Místo toho ale se dnes snaží začít nový život v centru pro uprchlíky v moldavském Calarasi. Maximovy plány, stejně jako sny mnoha dalších lidí, zmařil příchod války.

Válka zmařila veškeré plány

Kdy začala válka, Maximova rodina neplánovala opustit Ukrajinu. Všichni si mysleli, že bude trvat jen chvilku a jejich městu se vyhne. Bombardování ale nakonec dorazilo až k nim. Největší obavy měla Maximova čtyřiadvacetiletá sestra, která se se svými dvěma malými dětmi (1 a 3 roky) neměla kam schovat.

Maximova matka nakonec jeho i jeho sestru přesvědčila, aby se vydali do Moldavska: „Bylo mi sedmnáct, když začala válka. Sám jsem se přes hranice vydat nemohl. Máma na nás naléhala, abychom odjeli do Moldavska, protože tam byl klid a přitom bychom byli blízko domova. Zároveň mi bylo jasné, že musím pomoct svojí sestře. Sama by to se dvěma batolaty těžko zvládla," vzpomíná Maxim. Matka je tak zavezla na hranice a sama se pak vrátila do Oděsy, kde i nadále pracuje. V Moldavsku našli Maxim se sestrou a jejími dětmi útočiště v uprchlickém centru v Calarasi.

Maxim Lesciuk v uprchlickém centru v Moldavsku

Dnes všichni čtyři společně sdílí pokoj. Maxim je vděčný za pomoc, které se jim dostalo. Školní rok dokončil online. Jeho sestře se podařilo získat práci na částečný úvazek v místní šicí továrně a Maxim se stará o její děti, když je ona v práci. Dělá to rád, i když přiznává, že starat se o dvě batolata najednou není snadné. Maxim a jeho sestra jsou denně v kontaktu se svojí rodinou na Ukrajině a doufají, že se brzy budou moci vrátit domů.

Nový začátek má Maxim na dosah ruky

Jako milovník sportu a bývalý tenisový šampion se Maxim zapsal do místní sportovní školy, kam chodí každý den. „Sport je nedílnou součástí mého života. Měl jsem obrovskou radost, když jsem zjistil, že můžu nastoupit do sportovní školy zdarma. Trénuji každý den. Začal jsem hrát tenis a volejbal a také jsem si tam našel pár kamarádů. Vzali mě mezi sebe a snaží se mě podpořit. Dávají mi různé rady a doporučení, která potřebuji," svěřuje se Maxim.

Maxim se nevzdal svého snu stát se hasičem. Doufá, že ho vezmou na školu pro budoucí policisty a hasiče.

Dřív jsem vždycky přes léto pracoval jako plavčík na pláži v Oděse. Tenkrát  jsem si uvědomil, jak je pro mě důležité pomáhat ostatním. A protože taky rád sportuju, napadlo mě, že kdybych se stal hasičem, mohl bych uplatnit oba své zájmy. Pomáhat lidem a zároveň si užít trochu adrenalinu. Hasič je povolání, které vyžaduje hbitost, rychlost a odvahu, a já si myslím, že tohle všechno mám," říká sebevědomě Maxim.

Jak Charita pomáhá uprchlíkům v Moldavsku

Uprchlické centrum, kde Maxim a jeho sestra bydlí, vybavila Charita Česká republika postelemi, matracemi, lůžkovinami a spotřebiči, aby zde uprchlíci mohli žít v důstojných podmínkách. Obdobnou pomoc od nás získalo 12 uprchlických center po celém Moldavsku.

Kromě toho jsme těm nejzranitelnějším uprchlíkům, jako jsou matky samoživitelky a starší lidé, poskytli rychlou finanční pomoc.Podařilo se nám také zlepšit přístup uprchlíků ke zdravotní péči, včetně psychologické podpory, abychom jim pomohli vyrovnat se s válečným traumatem. Celkově jsme pomohli na 15 000 lidem. Naše pomoc uprchlíkům v Moldavsku by nebyla možná bez finanční podpory evropského Generálního ředitelství pro humanitární pomoc a civilní ochranu.

Válkou zasaženým lidem pomáháme i díky podpoře dárců, kteří přispěli do sbírky Charita pro Ukrajinu. Děkujeme, že pomáháte s námi.

DARUJTE