Jaké to je začít ze dne na den pomáhat desítkám tisíc uprchlíků? Jak vypadá koordinace humanitárního projektu v nejchudší zemi Evropy? A jak se Charitě podařil posun k poskytování humanitární pomoci v zemi, kde se do té doby věnovala hlavně rozvoji zdravotnictví a sociální péče? O tom jsme si povídali s Cristinou Rogojinou, projektovou manažerkou a humanitární pracovnicí Charity Česká republika v Moldavsku.
Když vypukla válka na Ukrajině, Charita Česká republika začala okamžitě pomáhat lidem na útěku, mimo jiné i v Moldavsku. Jak tato pomoc konkrétně vypadala a jak se za poslední rok proměnila?
Charita Česká republika pomáhá lidem prchajícím před válkou od prvního dne ruské invaze. Pomáháme uprchlíkům ubytovaným v hromadných ubytovacích centrech, ale i napříč zemí v moldavských rodinách. V podstatě okamžitě po začátku invaze jsme lidem, kteří kvůli válce přišli o domov, pomáhali zajistit základní potřeby. Vybavili jsme zdejší ubytovací centra postelemi, matracemi a základními spotřebiči.
Ukrajinští uprchlíci od nás dostávají také peněžní pomoc na pokrytí základních potřeb, a také na pořízení teplého oblečení a zaplacení účtů za energie. Lidem na útěku nabízíme také psychosociální podporu, která je pro lidi zasažené válkou důležitá. Zároveň stále rozdáváme hygienické balíčky, zdravotnickým centrům pro uprchlíky poskytujeme lékárničky, organizujeme aktivity zaměřené na lepší integraci uprchlíků a jejich soužití s hostitelskými moldavskými komunitami. Pomáháme také uprchlíkům zajistit důstojné bydlení během zimních měsíců.
Co vás osobně motivovalo začít pomáhat uprchlíkům a vést humanitární projekt v Charitě Česká republika?
Když vypukla válka na Ukrajině, tak mě to velice zasáhlo. Převrátilo mi to život naruby. Nenapadlo mě, že v roce 2022, v „srdci Evropy“, by se takový horor mohl vůbec odehrát. Do Moldavska začali proudit Ukrajinci od prvního dne a já jsem jim chtěla pomoct… Nevěděla jsem jak, ale věděla jsem, že chci pomoci co největšímu množství lidí na útěku. Práce v Charitě Česká republika byla řešením. Díky tomu, že jsem jako projektová manažerka začala vést humanitární projekt na podporu uprchlíků v Moldavsku, pomáhám teď mnohem více lidem, než kdybych se do pomoci pustila sama.
Než vypukla válka na Ukrajině, Charita Česká republika se v Moldavsku věnovala hlavně rozvojovým aktivitám a podpoře místního zdravotnictví a sociálních služeb. Posun k okamžité humanitární pomoci je obrovský. Můžete popsat, jak se liší humanitární projekt od jiných klasických projektů?
Klasické projekty v nevládních organizacích mají předem naplánovaný a pevně daný chod. Humanitární projekty jsou naopak dynamické, vyžadují velkou míru flexibility a neustálé přizpůsobování našich aktivit. Projektové priority se neustále mění v reakci na příliv uprchlíků, situaci na Ukrajině, potřeby uprchlíků na základě ročního období a tak dále. Humanitární projekty jsou pro naši zemi, a pro mě osobně, navíc novinkou samy o sobě. Vnímám je ale jako příležitost učit se každý den novým věcem.
Čím se aktivity Charity na pomoc uprchlíkům v Moldavsku vyznačují?
Především se uprchlíkům snažíme zjednodušit byrokratické záležitosti. Pro poskytování peněžní pomoci jsme se například rozhodli spolupracovat se státní poštou, která má vždy alespoň jednu pobočku v každém městě v zemi. Uprchlíci, kterým finanční podporu poskytujeme, si mohou peníze vyzvednout jednoduše na místní poště.
Také jsme přijali fakt, že tato válka již není krátkodobým konfliktem. Kromě zajištění základních potřeb, budou ukrajinští uprchlíci potřebovat podporu v integraci do místní společnosti. Zahájili jsme proto například spolupráci s divadelní organizací „M.A.D.E.“, se kterou pořádáme divadelní hry napříč Moldavskem, abychom podpořili setkávání a soudržnost mezi uprchlíky a místními. Plánujeme také další edukační a kulturní akce s cílem propojit komunity ukrajinských uprchlíků s obyvateli Moldavska.
Spolupracujeme také s místními úřady, které jsou od začátku velmi empatické, otevřené a ochotné zapojit se do humanitární pomoci. Podpory úřadů v místech, kde pracujeme, si velmi vážíme.
Válka na Ukrajině zásadně proměnila práci Charity Česká republika v Moldavsku. Výrazně také ovlivnila samotný život v Moldavsku, nejchudší evropské zemi. Co byste řekla, že se za uplynulých dvanáct měsíců nejvíce změnilo a jaké poučení si z těchto změn můžeme vzít?
Bohužel jsou to hlavně krizové situace, kdy si uvědomujeme důležitost solidarity a lidské jednoty. Válka na Ukrajině nás sjednotila a odhalila hodnoty, které jsou pro nás jako pro jednotlivce i pro společnost důležité. Myslím si, že Moldavsko udělilo celému světu lekci v lidskosti, když se ukázalo jako malá země s velkým srdcem.
Hlavním poučením by pro nás mělo být to, že s nabídkou pomoci našemu blízkému nemusíme čekat až na moment krize.
Za pár dní oslavíme Mezinárodní den žen. Proč si myslíte, že je důležité, aby ženy byly součástí poskytování humanitární a rozvojové pomoci?
Konflikty a války dopadají jinak na ženy než na muže. Zatímco muži jsou přímo naverbováni do války, ženy a děti se stávají uprchlíky ve vlastní zemi nebo za jejími hranicemi. Proto je nesmírně důležité zapojit ženy jako humanitární pracovnice již ve fázi plánování humanitární pomoci. Protože ženy dokážou často odhalit na první pohled neviditelné problémy spojené se zdravím žen a umí také lépe pomoci obětem sexuálního násilí. Humanitární týmy, které jsou rozmanitější a inkluzivní, dosahují lepších výsledků.
Děkujeme za rozhovor.
Od začátku války podpořila Charita Česká republika na 15 tisíc ukrajinských uprchlíků v Moldavsku. Více než 2000 lidí od nás obdrželo peněžní pomoc na zajištění základních potřeb, zprostředkovali jsme přes 3400 psychologických sezení, rozdali jsme více než 4 tisíce hygienických balíčků a dalším 2000 uprchlíků jsme pomohli připravit se na zimu.
Uprchlíky v Moldavsku podporujeme v rámci projektu financovaném Generálním ředitelstvím pro evropskou civilní ochranu a operace humanitární pomoci (ECHO).