30. prosince 2021
Aktuality
Projekt Labyrint 2030 je u konce. Během uplynulých čtyřiadvaceti měsíců se podařilo uspořádat soutěž pro mladé aktivní lidi i zorganizovat první konferenci zaměřenou na spolupráci neziskového a privátního sektoru v oblasti humanitární pomoci a rozvojové spolupráce. Za svoji inovativnost si Labyrint 2030 vysloužil nominaci na prestižní evropskou cenu za nejlepší projekt globálního rozvojového vzdělávání v Evropě. V neposlední řadě se zasloužil o to, že o pomoci Čechů v zahraničí ví dnes daleko více lidí než před dvěma lety. Jaká byla cesta Labyrintem a co projekt čeká v budoucnu?
Látkovými vložkami za práva žen
Pestrobarevné oblečení, horký vzduch a vůně exotického ovoce, ale také diskuze o menstruaci a antikoncepci a dlouhé přesuny autem. Téměř dva týdny strávily výherkyně soutěže Labyrint 2030 Alena Machalová a Michaela Šrámková v africké Zambii s misí Charity Česká Republika. Do země přiletěly nejen kvůli tomu, aby se dozvěděly, jak Charita na místě pomáhá, ale aby také samy přiložily ruku k dílu. Soutěž totiž vyhrály s nápadem workshopu na výrobu látkových menstruačních vložek pro místní ženy a dívky.
„Uspořádaly jsme řadu workshopů, mluvily se spoustou zajímavých lidí a načerpaly nové zkušenosti. Určitě bylo skvělé jeden z workshopů dělat i s uprchlicemi. Naše pomoc potom dostala další rozměr,” komentují cestu do Zambie Alena s Michaelou.
Právě na pomoc uprchlíkům se Charita v Zambii především zaměřuje. Lidé prchají do Zambie především ze Somálska, Burundi a Demokratické republiky Kongo. Jejich první kroky míří většinou do Makeni, tranzitního centra v Lusace. To navštívily i Alena s Michaelou. „V Makeni, kde uprchlíci čekají na azyl, se pravidelně schází skupina žen z Konga, které se navzájem učí šít. Ukázaly jsme jim a důkladně vysvětlily princip tvorby menstruačních vložek a volbu vhodných materiálů,” řekly obě mladé ženy.
Menstruace jako stigma i příležitost
Menstruace je v Zambii, stejně jako v řadě dalších afrických zemích, spojena s řadou mýtů a tradic. Nedostatečný přístup k menstruačním pomůckám a sanitaci zároveň omezuje dívky a ženy i v přístupu ke vzdělání. „Dívky jsou například při první menstruaci izolovány na řadu týdnů v oddělené místnosti od svojí rodiny a i ve škole či po cestě do školy se všem straní. V tomto období za nimi docházejí pouze starší ženy, které je seznamují s hygienou okolo menstruace, ale také jim obecně dávají rady ohledně jejich budoucí role manželek. Na menstruaci je nahlíženo veskrze negativně,” vysvětlují výherkyně.
Většina žen a dívek, které se workshopů dvou mladých Češek zúčastnily, neskrývala nadšení. Jejich výroba pro ně totiž představuje nejen zajištění dostupných menstruačních pomůcek pro sebe a dívky ve vlastní rodině, ale také příležitost výdělku. „Ženy začaly vymýšlet, kde na trzích sehnat vložky, jaké by měly náklady, pokud by se pustily do výroby, a kde by je mohly prodávat,” řekly Alena s Michaelou.
Mladí lidé tvoří budoucnost
Cesta do Zambie byla hlavní cenou v inovativní soutěži pro mladé do třiceti let Labyrint 2030. Jejím cílem bylo najít nejlepší nápad, který inovativním způsobem řeší aktuální výzvy v jedné ze zemí, kde má Charita svou misi. Z celkově čtrnácti přihlášených projektů se do finále probojovalo pět nejlepších. Zaměřené byly od psychologické pomoci dětem s autismem, filmového kroužku pro nevidomé v Gruzii přes čištění podzemích vod od arzenu v Mongolsku až po prolomení tabu menstruace nebo stavbu střední školy v Zambii.
Všech pět týmů prošlo několikaměsíčním programem, během kterého svým idejím vdechovali přesnější podobu. „Vybrat vítěze bylo opravdu těžké. Všechny nápady byly výborně promyšlené. Věřím, že řada z nich se uchytí i bez výhry v soutěži. Vítěz ale může být jen jeden a my jsme po pečlivém posouzení vybrali nápad workshopu na výrobu menstruačních vložek,” řekl jeden z porotců soutěže, vedoucí oddělení humanitární pomoci a rozvojové spolupráce Charity Česká republika Jiří Škvor.
Nadšení a energii mladých lidí oceňuje i koordinátorka projektu Labyrint 2030 Šárka Prošková. „Mladí lidé mají spoustu kreativních nápadů a já s oblibou říkám, že nehledají překážky, ale objevují nové cesty. Přizvat mladé lidi do řešení rozvojových problémů je skvělou příležitostí pro nás všechny, abychom společně vytvořili lepší budoucnost. Výherkyně Labyrintu ukazují, že je to sázka na dobrou věc,“ říká Prošková.
Spolupráce mezi soukromou, neziskovou a akademickou sférou přináší ovoce
Mladí ale nebyli jediní v centru zájmu celého projektu. Jedním z cílů Labyrintu 2030 bylo propojit neziskový a soukromý sektor, akademické sféry a státní správu a ukázat, že jejich vzájemná spolupráce pomáhá zlepšit zahraniční rozvojovou spolupráci.
Na podzim tohoto roku jsme uspořádali inspirační fórum IHRA 2021- Inovace v humanitárních a rozvojových aktivitách, které se zaměřilo na přínosy a hlavní výzvy zavádění inovativních řešení v oblasti humanitární pomoci či rozvojové spolupráce. Zároveň poukázalo na prospěšnost propojení soukromého, akademického a neziskového sektoru při řešení aktuálních výzev současného světa. Na akci se podílelo také České fórum pro rozvojovou spolupráci FoRs.
Fórum nabídlo prakticky zaměřené workshopy a panelovou diskuzi s odborníky. Byli mezi nimi i Jiří Škvor, vedoucí humanitární pomoci Člověka v tísni Marek Štys, nebo rektorka Mendelovy univerzity Danuše Nerudová. Inspirační fórum přiblížilo mimo jiné fungování slovenského inovativního přístroje Scase, který Charita využívá v Gruzii k rozvoji telemedicíny, a zpřístupňuje tak zdravotní péči i lidem v dalekých venkovských oblastech. Mezi dalšími se představila i mobilní aplikace společnosti Big Terra, která pomáhá farmářům v Zambii zvládat změny klimatu.
Labyrint přinesl řadu inovativních řešení
Inovace nestály jen v jádru inspiračního fóra a konceptu soutěže, ale protkaly celý Labyrint 2030. Vznikla tak například vůbec první karetní hra v Česku o zahraniční rozvojové spolupráci a Cílech udržitelného rozvoje. O těch se díky skládacím kostkám v nadživotní velikosti, které byly v rámci projektu také vyrobeny, dozvěděla spoustu nových informací řada lidí v Čechách i na Moravě. Ve spolupráci s Ministerstvem zahraničních věcí České republiky potom vznikla unikátní publikace o tom, jak české neziskové organizace, univerzity a firmy pomáhají ve světě.
„Labyrint 2030 byl velmi kreativní jak pro nás, projektový tým, tak i pro ty, kteří s námi přišli do kontaktu. Ať už šlo o festivaly, kterých jsme se v průběhu léta zúčastnili, nebo schůzky s firmami či veřejnými institucemi, které s námi spolupracovaly,” komentuje celý koncept Labyrintu 2030 Šárka Prošková.
Labyrint 2030 si také vysloužil nominaci na evropskou cenu za nejlepší projekt globálního rozvojového vzdělávání na kontinentu za rok 2020, kterou každoročně uděluje síť ministerstev a agentur GENE. Ta se zabývá tvorbou politik, financováním a podporou v oblasti globálního vzdělávání.
Takový projekt je v Česku třeba
Labyrint 2030 ukázal, že takovýto projekt je v Česku třeba, zdůraznila Prošková. „Máme zde spoustu zajímavých firem, které ale vůbec netuší, že by jejich inovativní řešení mohla najít uplatnění i v zahraničí. Velký potenciál má konference IHRA, nahromadilo se nám spoustu skvělé zpětné vazby,” dodala.
Nezanedbatelná je také možnost rozvoje mladých lidí, kteří se v oblasti zahraniční rozvojové spolupráce chtějí v budoucnu uplatnit a na které především Labyrint 2030 cílil. Oceňují ho i samotní účastníci soutěže. „Labyrint mě především přivedl k možnosti otevřít projekt i za hranice Česka. Přemýšlení nad tím, jak by to fungovalo mimo české prostředí, přineslo mnoho nových nápadů a univerzálnější přístup,” řekl k projektu jeden z účastníků soutěže Pavel Ruzyak, který se přihlásil s nápadem na filmový kroužek pro nevidomé v Gruzii.
Co bude dál?
„Dostali jsme skvělou zpětnou vazbu od všech, kdo se projektu zúčastnili. Doufáme, že budeme moct navázat a udělat příští ročník ještě o něco lepší,” přeje si Šárka Prošková. O tom, zda druhý ročník soutěže proběhne, se ale teprve rozhoduje. Žádost o grant už nicméně na stole České rozvojové agentury leží. Prošková věří, že bude úspěšná, a dodává: „Jelikož propojujeme aktivity doma v Česku, které mají potenciál ovlivnit rozvojové projekty v zahraničí, tak máme obrovskou příležitost pomoci lidem v rozvojových zemích i z toho teplého místečka někde v Praze nebo Brně.”
